Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Coelorum perrupit claustra - díl druhý

Dokončení životopisu jednoho z nejslavnějších astronomů, který kdy chodil po této planetě.

Ilustrační foto...Zatímco ostatní astronomové 18. století především měří a počítají (pokračuje éra nebeské mechaniky a nejbližší příbuznou astronomie je ctěná matematika), Hirschel jenom pozoruje. Zatím... Ovšem na pozorování nezbývá mnoho času, neboť Wilhelm je velice zaneprázdněn. Komponuje sbory, písně, žalmy i vojenské pochody, diriguje, a stále vede řadu soukromých vyučovacích hodin hudby. V únoru 1766 pozoruje Venuši, na dlouhou dobu jeho první a poslední pozorování dalekohledem.

Hudba vše zastiňuje, i když ještě v únoru Wilhelm stihne obdivovat zatmění Měsíce. Hirschel se stává doslova duší hudebního života v Bathu, ale astronomii věnuje veškerý zbylý čas. Je ho poskrovnu, ale přesto svou první vědeckou práci o proměnné hvězdě Mira Ceti odesílá Královské společnosti v Londýně již roku 1780. Pak přichází klíčové datum 13. březen 1781, kdy Wilhelm objevuje mimořádně dokonalým dalekohledem (používá zvětšení až 932x) novou planetu, kterou zprvu považoval za kometu, nalezenou při běžné inventuře nebe v souhvězdí Blíženců. Anderson Lexell v Petrohradě a Pierre Laplace v Paříži počítají její parabolickou dráhu, ale neúspěšně. Z komety se stává planeta, sedmá v pořadí, obíhající Slunce ve vzdálenosti dvakrát větší než dosud nejvzdálenější známá planeta Saturn!

Hirschel novou planetu uctivě pojmenovává Georgium Sidus na počest anglického krále Jiřího III., třebaže německý astronom Johann Bode usiluje, aby byla nová planeta nazvána v duchu mytologické tradice. To se ovšem stává až šedesát let po objevu a planetě se dostává jméno Uran.

Ilustrační foto...Hirschlovi se ovšem dedikace Jiřímu III. vyplatila -- byl jmenován čestným doktorem oxfordské univerzity, obdržel Copleyovu zlatou medaili za objev nové planety a stal se královským astronomem s ročním platem 200 liber. Je to sice podstatně méně, než si vydělával jako hudebník, ale nic již nebrání jeho astronomickému rozletu.

Nerušeně mohl pracovat tím spíše, že mu král Jiří III., který si Hirschela velice vážil a často se s ním stýkal, vykázal byt a pracovnu nejprve v Dachetu a později ve Sloughu. Stavba stále větších a dokonalejších dalekohledů tedy svižně pokračovala. Roku 1782 byl postaven dalekohled s ohniskovou vzdáleností 7,6 metru a po něm, v letech 1785-89, dokonce největší dalekohled na světě. Byl to vrchol Hirschelova jedenadvacetiletého konstruktérského úsilí, během něhož vybrousil na 440 zrcadel! Gigantický dalekohled se zrcadlem o průměru 1,25 m a ohniskové vzdálenosti 13 metrů držel světový primát po celé další půlstoletí.

Dne 8. května roku 1788 se Hirschel, povýšený již do šlechtického stavu, oženil se zámožnou vdovou Mary Pitt Baldwinovou, takže se stal naprosto finančně nezávislým. Sestra Karolina Lukretia však zůstávale dále jeho věrnou pomocnicí. V roce 1792 se manželům narodil syn John Frederick William, pozdější více než úspěšný pokračovatel hvězdářského rodinného klanu. V roce 1793 přijal Hirschl britské občanství a jméno William Herschel.

Z jeho dalších astronomických prací musíme alespoň jmenovat objev dvou Uranových družic, Titanu a Oberona (11. ledna 1787), dvou družic Saturnových, Mimase a Encelada (28. srpna a 17. září 1789), katalogizaci 2500 mlhovin a 846 dvojhvězd, z nichž valnou většinu objevil a poprvé popsal, zjištění rotace Saturnu a jeho prstenů (1790), důkaz proměnlivosti rozlohy polárních čepiček Marsu a soustavné zkoumání a měření povrchu Měsíce. Na sklonku života se Herschel věnoval syntetickým studiím a kosmologickým bádáním o počtu a celkovém uspořádání hvězd ve viditelném vesmíru, o tvaru Mléčné dráhy a o pohybu sluneční soustavy ve světovém prostoru směrem k souhvězdí Herkula. Je to ovšem jen kusý výčet odborných prací Williama Herschela, kterým se věnuje odborná historická astronomická literatura.

V roce 1820 se Sir William stal prvním prezidentem Královské astronomické společnosti, do jejíhož emblému byl dán právě jeden z jeho dalekohledů jako zázrak tehdejší doby. William Herschel zemřel 25. srpna 1822 ve věku 84 let. Malý kostelík v Uptonu u Windsoru se stal místem jeho posledního odpočinku. Obrovským dalekohledem a duchem svým pronikl prostorem světovým co nejhlouběji a právem si vysloužil na svém náhrobku nápis: "coelorum perrupit claustra" (prorazil závory nebes) a navěky pak titul "otec hvězdné astronomie".

Autoři velice děkují Jiřímu Grygarovi za podněty, směřující k sepsání článku i za kritické připomínky k rukopisu.

Použitá literatura:
F. Bednář: Památník Českobratrské církve evangelické. Theologická fakulta Církve českobratrské evangelické, Praha 1924.
W. Bussmann (ed.): Neue Deutsche Biographie. Bd. 8. Duncker & Humblot, Berlín 1969.
G. Buttmann: Wilhelm Herschel, Leben und Werk. Wiss. Verlagsgess. Stuttgart 1961.
J. L. E. Dreyer: Sir William Herschel's Life and Work. Roy. Soc. & the Roy. Astron. Soc., Vol. I, London 1912.
C. C. Gillispie (ed.): Dictionary of Scientific Biography. Scribner, New York 1981.
Z. Kopal: soukr. sdělení J. Grygarovi, 1988.
C. A . Lubbock (ed.) : The Herschel Chronicle. The Life-Story of William Herschel and his Sister Caroline Herschel. Cambridge University Press, Cambridge 1933.
B. Olšanská: soukr. sdělení J. Grygarovi, 1987.
O. Opočenský: Děje. Pro kroniku českobratrského sboru nákladem vlastním, Heršpice 1889.
Ottův slovník naučný, sv. XI, str.211. J. Otta, Praha 1897.
J. B. Sidgwick: William Herschel - Explorer of the Heavens. Faber & Faber, London 1953.
J. Sime: William Herschel and His Work. T. & T. Clark, Edinburgh 1900.
J. Strachoň: Záhada původu Williama Herschla (rukopis, 1992)
P. Šafaříková: William Herschel a jeho sestra Karolina. Knihovna přátel oblohy, nákladem vlastním, Praha 1900.

Jaromír Strachoň, Helena Zíková

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Druhý Měsíc planety Země
Ilustrační foto...
Mars rover připraven sjet do kráteru
Ilustrační foto...
SL9 aneb 10 let od srážky
Ilustrační foto...
Krása symetrie
Ilustrační foto...
Mraky nad hvězdárnou
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691