V galaxii M 74, kterou najdete nízko nad západním obzorem v souhvězdí Ryb, vzplanula supernova. Zatím má jenom 14 mag, nicméně během pár dní by se mohla zjasnit a na 11 magnitud! Pak by byla samozřejmě pohodlně viditelná i v malých přístrojích.
Večerní obloha, na které se v těchto dnech proháněl Měsíc kolem jasného Jupiteru se Saturnem, nám připravila dal í zajímavou podívanou. Ve spirální galaxii M 74 objevil při úplňku japonský amatér Yoji Hirose novou hvězdu -- pravděpodobně supernovu (vzhledem k poloze vůči galaxii M 74).
Ba co víc! Pořízená spektra ihned vzru ila celý svět zadrátovaných počítačů: jsou toti velmi podobná spektrům delikátní supernovy 1998bw, kterou provázel jasný gama záblesk GRB 980425. Dnes se obecně soudí, e za ohňostrojem 1998bw ale i nově objevené 2002ap, mů e být exotické stadium tzv. hypernovy. Podle představ teoretiků jde o událost asi stotisíckrát vzácněj í ne exploze supernovy, při které dochází k náhlému zhroucení velmi masivní hvězdy rovnou na černou díru. Kinetická energie cárů hypernovy pak dosahuje úděsné hodnoty 5.1045 joulů, co dá vznik jednak relativistickým rázovým vlnám a jednak vzplanutí gama.
Takové nadprůměrné stálice se tvoří v ramenech spirálních galaxií. Dostane-li hvězda do vínku asi třicet hmotností Slunce, čeká ji přibli ně milion roků zářivé existence. Pak se její jádro během zlomku vteřiny zhroutí do černé díry, vyzáří asi tolik energie, kolik celý zbytek galaxie. e se to patně představuje?
Tomu, e hypernovy skutečně existují, nasvědčují i radiová pozorování některých pozůstatků po "silných supernovách". Důle ité v ak je, aby se v případě takových výjimečných událostí podařilo pozorovat objekt, co mo ná nejdéle v co mo ná nej ir ím rozmezí vlnových délek. Pak je mo né sestavit reálné modely konců takto hmotných hvězd.
Celý kolotoč kolem SN 2002ap se teprve rozbíhá. Od jejího objevu neuplynulo víc ne několik desítek hodin, tak e je v echno zatím hodně nejisté. Spektroskopická pozorování ukazují, e ve srovnání s 1998bw odpovídá spektrum poněkud mlad ímu objektu. Radiová pozorování v kombinaci s optickými upřesnila polohu zdroje do místa, které se nachází buď na kraji nebo mezi dvěma spirálními rameny. Na Palomarské fotografické přehlídce oblohy (konkrétně modrých deskách) najdete v těchto místech shluk několik nápadných objektů, které v červeném oboru chybí. Mohlo by se tedy jednat o aktivní mladou oblast. Nicméně k dal ím závěrům astronomové potřebují dal í pozorování s vy ím rozli ením.
V případě SN 2002ap máme mo ná nesmírné těstí v tom, e se tato hypernova objevila v relativně blízké galaxii. Tím pádem bude snadné dohledat v archivech velmi podrobné snímky spirál a zjistit, jak to tam vypadalo před explozí. Navíc lze čekat, e se do těchto míst zahledí i observatoře na obě né dráze. Vzpomeňte na SN 1987A.
Pokud se vyplní předpovědi optimistů, pak mů e být "nová hvězda" v M 74 vidět také men ím dalekohledem (minimum snad Somet Binar 25x100, lep í ale alespoň 15cm přístroj). Pokud se uká e, e jsme měli doopravdy to těstí a spatřili na vlastní oči hypernovu, mohla by se dokonce stát součástí večerních pozorování některých hvězdáren. Jsou-li supernovy vzácné, pak hypernov je jako afránu. Tě íme se na va e dojmy a postřehy. Lovu zdar!
