Astronomické částky VIII
Používání sousloví astronomická čísla nebo astronomické částky má asi své logické odůvodnění, přestože zvláště druhý ustálený výraz mohou především tuzemští astronomové s jistotou považovat za sousloví s dávno posunutým respektive přeneseným významem. Během svého života se s takto označitelnou finanční částkou patrně osobně neseznámí.
Co takhle celou věc trošku "převrátit na ruby" a podívat se po astronomických motivech použitých na platných bankovkách a mincích různých zemí. Možná budete překvapeni, ale bude toho na "volný seriál".
Dnes se vydáme ještě dále na východ, do Arménie. Místní bankovka s hodnotou 100 dramů má totiž ryze astronomické motivy. Na jedné straně je portrét význačného astrofyzika Viktora A. Ambarcumjana, na druhé pak pohled na Bjurakanskou observatoř a její dalekohled. Viktor Amazaspovič Ambarcumjan se narodil 18. září 1908 v rodině arménského intelektuála ve městě Tbilisi (Gruzie). V roce 1925 začal studovat astrofyziku na univerzitě v Sankt Peterburgu (tehdejší Leningrad) a ještě v průběhu studia publikoval 10 samostatných původních vědeckých prací. Po absolvování univerzity (1928) pokračoval v dalším studiu na observatoři Pulkovo. V letech 1931 až 1943 přednášel na petrohradské univerzitě, kde také vedl katedru astrofyziky. Publikoval řadu prací o interakci UV záření a řídkého plynu, fyzice plynných mlhovin a statistice hvězdných systémů. V roce 1939 se stal členem korespondentem AV SSSR a v letech 1941 až 1943 byl prorektorem petrohradské univerzity. V roce 1943 se stává členem Arménské akademie věd v Jerevanu a začíná přednášet na jerevanské univerzitě. O tři roky později organizuje stavbu Bjurakanské astronomické observatoře. V roce 1947 objevuje nový typ hvězdných soustav, kterým dnes říkáme "hvězdné asociace".Jeho učebnice "Teoretická astrofyzika" (1958) se dočkala mnoha vydání a byla přeložena do řady jiných jazyků. Z dalších monografií uveďme "Problémy současné kosmologie" (1969) nebo "Filozofické otázky zkoumání vesmíru" (1973). Kromě svého ředitelského místa na bjurakanské observatoři zastával celou řadu vědeckých i politických funkcí (v letech 1948-56 byl viceprezidentem a 1961-63 prezidentem IAU). Obdržel několik desítek cen a vyznamenání (většinou domácí státní ceny a vyznamenání). Post ředitele opouští až ve svých 80 letech (1988). Na bjurakanské hvězdárně také 12. srpna 1996 umírá.
Tomáš Gráf
14.1.2002 IAN.czIAN.cz
|