Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Morasko

Vydejte se na prohlídku blízkého meteorického kráteru.

Ilustrační foto...Impaktní krátery zřetelně viditelné na zemském povrchu jsou poměrně vzácné geologické útvary -- na celé Zemi jich totiž bylo nalezeno přibližně 160, ve střední Evropě pak jen několik. Je to pochopitelné, neboť valy kráterů bývají velmi rychle erodovány a během několika miliónů let po vzniku jsou zahlazeny a splynou s okolním terénem. Samozřejmě i poté můžeme impakt odhalit díky šokově přeměněným horninám (to je případ impaktu v Ševětíně, deset kilometrů od Českých Budějovic, kam dopadl velký meteorit asi před 100 miliony roky a podrtil žuly v podloží). Dnes dokonce existuje radarové zobrazování nebo gravimetrické a magnetometrické metody, které umožňují odhalit i velmi staré impaktní struktury ukryté pod písčitými nebo jílovitými sedimenty bez nutnosti provádět vrty (takto byl objeven např. Chicxulub v Mexickém zálivu, velký impakt starý asi 65 milionů let, jenž pravděpodobně způsobil vyhynutí 75 procent druhů na rozhraní druhohor a třetihor).

Nejbližší krátery, které lze bez obtíží navštívit, se nacházejí v Německu (Ries a Steinheim s průměrem 24 resp. 3,8 km a věkem 15 milionů let) a v polském Morasku (52° 29' s. š., 16° 54' v. d.). A právě na druhý z nich si můžete někdy zajet podívat. Morasko je dnes částí Poznaně, hlavního města Wielkopolska, takže cesta sem není vůbec obtížná.

Historie výzkumu kráterů v obci Morasko začíná v roce 1914, když se tu během první světové války kopaly zákopy. V hloubce pět metrů byl totiž objeven železný meteorit vážící 77,5 kg. Do dnešního dne bylo nakonec nalezeno celkem 300 kilogramů větších či menších meteoritů, které lze shlédnout v okolních obcích (Suchy Las) a muzeích nebo univerzitách (Poznań, Warszawa, Pulsnitz, Moskva, Dresden, Greifswald). Meteority byly ve 20. letech klasifikovány jako oktaedrity, tj. železné meteority s příměsí niklu.

Ilustrační foto...

Kuriózní je, že samotné krátery, které se poblíž míst nálezů nacházejí, upoutaly pozornost až v roce 1955. Dnes se zdá nepochybné, že krátery mají impaktní původ, ale do roku 1976 se uvažovalo i o glaciální hypotéze vzniku nebo umělém vytvoření člověkem.

Krátery se nalézají 1 km západně od vesnice, na úbočí hory Morasko; dovede nás k nim ulice s přiléhavým jménem "Meteorytowa". Na kraji lesa nalezneme dohromady sedm kráterů s průměrem 15 až 100 metrů a hloubkou 0,9 až 13 metrů (viz mapa s vrstevnicemi). Některé (číslo 1, 3, 4) jsou celoročně vyplněné vodou, jiné jen během zimního období (5, 6, 7), ostatní jsou suché. V 70. letech byl v poli, asi kilometr severoseverovýchodně od největšího kráteru, objeven ještě osmý kráter s průměrem 35 m, hluboký 4,5 m, ale ten byl později zničen při zemědělských pracích.

Co se morfologických vlastností týká, střední poměr průměru a hloubky pro 7 kráterů je 8,2:1, což je normální hodnota pro meteorické krátery této velikosti. Valy kráterů jsou vždy na jedné straně (J, JZ) vyvýšené až o několik metrů, jejich půdorysy jsou mírně eliptické s velkými osami převážně ve směru SV - JZ. Z těchto skutečností lze odvodit přibližnou polohu radiantu na azimut 30° (SSV) a výšku 30 - 40 stupňů, což je v dobrém souhlasu i s polohou osmého kráteru. Dopadová elipsa by pak měla velkou osu dlouhou více než jeden kilometr a znamenalo by to také, že v polích mohlo dříve existovat mnohem více kráterů.

Věk kráterů se odhaduje z paleontologického studia sedimentů v jezerech na 5000 až 5500 let. Stejná analýza u jiných depresí v okolí Moraska, které impaktní původ nemají, dává hodnotu 10 tisíc roků, což odpovídá konci poslední doby ledové.

Cenné údaje poskytla též analýza niklo-železného meteoritického a meteorického prachu, který byl získán z širšího okolí kráterů pomocí silného elektromagnetu. Na zvětšené fotografii jsou dobře rozpoznatelné dva druhy materiálu -- nepravidelné částice jsou oxidované fragmenty meteoritu a kulové částice (sferule), které vznikly ještě ve vzduchu vypařováním meteoritu. Nejvyšší koncentrace prachu je přímo v kráterech, což potvrzuje jejich impaktní původ.

Z rozložení prachu na povrchu vyplývá pro trajektorii letu meteoritu přibližná hodnota azimutu 20 stupňů a také lze odvodit dvě exploze, které se odehrály ve výškách 120 a 220 m. Celková hmotnost původního meteoroidu se odhaduje na 100 000 tun, při dopadu rychlostí 5 km/s se hmotnost snížila díky ablaci až na 100 tun. Energie uvolněná při celém pádu je řádu 10^12 J, což odpovídá 0,2 kt TNT.

Ilustrační foto...

Celá oblast je od roku 1976 vyhlášena za přírodní rezervaci "Meteoryt Morasko" s rozlohou 54 hektarů. Předmětem ochrany je kromě vlastní skupiny sedmi meteorických kráterů také typická ukázka čelní morény ledovce z poslední doby ledové v podobě hory Morasko (154 m n. m.), zachovaný porost dubo-habrového lužního lesa, ve Wielkopolsku vzácné druhy rostlin (lilie zlatohlávek, kopytník evropský) a jezírko v jižní části rezervace, které zarůstá bohatou bahenní flórou a je obývané vzácnými druhy plazů.

Pokud budete chtít místo osobně navštívit, z Hradce Králové nebo z Prahy lze do Poznaně dojet vlakem (tam HK 20:28-2:41 Ostrów Wlkp. 3:27--5:20 Poznań Glowna, zpět 22:05-0:03 Wroclaw 0:36-4:57 HK), cena zpáteční jízdenky je asi tisíc korun. Z hlavního nádraží v Poznani do Moraska se pak dostanete městskou hromadnou dopravou (linka č. 51 a přestup na 88). Nezapomeňte si však prohlédnout i další pozoruhodnosti Poznaně, historické památky a okolní přírodní rezervace -- např. Stary Rynek, Ostrów Tumski s katedrálou, univerzitní astronomickou observatoř v Sloneczne ulici, městské parky, jezero Maltańskie, ZOO, 20 km jižně od města se nachází Wielkopolski Park Narodowy.

Přeji šťastnou cestu.

Miroslav Brož

| Zdroj: Na základě příspěvku ve zpravodajích Povětroň 4/2000 a Corona Pragensis 10/2000, převzato s laskavým svolením autora. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pod vlivem: Špinavý soused
Ilustrační foto...
Z nebes na nás shlíží Varuna
Ilustrační foto...
Hubble zachytil planetu Fomalhaut b
Ilustrační foto...
Transit a la Uran
Ilustrační foto...
Pod vlivem: Krvavý Měsíc
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691