Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Odhalování skryté hmoty pokračuje

Astronomům z týmu Hubblova kosmického dalekohledu a Evropské jižní observatoře se podařilo vypátrat další díl mozaiky tajemství kolem tzv. skryté hmoty. Na světě jsou první snímky a dokonce i spektra objektu, který se prozradil v hlubinách vesmíru zakrytím jedné z miliard hvězd v galaxii známé jako Velké Magellanovo mračno.

Ilustrační foto...Poprvé se podařilo pozorovat obraz tělesa, které svým gravitačním polem zesílilo paprsky vzdálené hvězdy, navíc se prostřednictvím systému dalekohledů VLT (Very Large Telescope) podařilo získat také jeho spektrum. O jaký objekt se tedy jedná?

Na začátku tohoto roku ohlásil podobně zajímavé pozorování tým vědců analyzujících známé Hubblovo hluboké pole (Hubble Space Telescope), které bylo snímáno v odstupu několika let a podařilo se na něm objevit putující objekty, patřící zřejmě do galaktického hala. Právě tam totiž umístili astronomové dvacátého století velkou část hmoty Galaxie, která není takřka vůbec viditelná, ale ukrývá v sobě většinu z celkové hmotnosti našeho hvězdného domova.

Jedním z možných vysvětlení nesrovnalosti v pozorované a změřené hmotě galaxií je existence velkého množství málo svítících objektů mimo galaktický disk. Předpokládá se, že v tomto prostoru najdeme hlavně staré, slabé a chladnoucí trpasličí hvězdy, málo hmotné červené trpaslíky a kulové hvězdokupy. Tým, který analyzoval pole na záběru z Vesmírného dalekohledu, objevil alespoň dva slabé bílé trpaslíky s hmotností asi půl Slunce a nesmírných stářím -- přibližně dvanáct miliard roků.

Další prohlídka, která studovala okolí jižního galaktického pólu přinesla důkazy o necelé stovce slabých, ale relativně rychle se pohybujících objektů, s největší pravděpodobností také většinou starých bílých trpaslíků s velmi nízkou povrchovou teplotou. Díky ní vznikají v tenké atmosféře degenerované hvězdy molekuly vodíku, které rozptylují procházející záření.

Nová kombinovaná pozorování z vesmíru a vysokohorského “městečka” dalekohledů systému VLT však zašla ještě dál. Podrobná studie pole, kde před šesti lety rozzářil jako gravitační mikročočka světlo vzdálené hvězdy neznámý objekt, ukázala velmi slabé těleso s výrazně červeným zabarvením.

Pozorování z oběžné dráhy nejen potvrdily výsledky analýzy týmu MACHO (MAssive Compact Halo Objects), ale navíc natáhly vesmírné pravítko a z pomyslného metru odkrojily plných šest stovek světelných let, nacházejících se mezi Sluncem a nenápadným tulákem galaktického hala. Následovala urgentní žádost o pozorovací čas s přístrojem FORS2 na osmimetrovém dalekohledu Kueyen (jeden z VLT) a tým vědců projektu MACHO už držel v ruce spektrum modré hvězdy hlavní posloupnosti, přes které se prolínalo spektrum trpaslíka spektrální třídy M o hmotnosti mezi pěti a deseti procenty sluneční jednotky.

Ilustrační foto...

Zdá se tedy, že konečně mohou teoretičtí fyzikové klidně spát. Všechno to totiž do sebe skutečně zapadá. Projekt MACHO a technologie dalekohledů VLT jsou dnes jedny z nejsložitějších nejen díky nákladné technologii, ale také preciznímu zpracování mnoha gigabytů dat, které přehlídky pátrající po gravitačních mikročočkách chrlí. Ovšem, nenechejme se ani zdaleka unést myšlenkou, že už je vše zcela jasné. Obvykle totiž odpověď na jednu otázku vyvolá dvacet dalších a bude jistě zajímavé sledovat komentáře kosmologů, které záležitosti chybějící látky po léta trápí.

I když sledují astronomové přehlídek jako je MACHO velmi malinké části oblohy, dosahují podivuhodných výsledků. Kromě studia vnějších částí naší Galaxie také přispělo sledování mnoha hvězd v poli k objevu nesčetného množství nejrůznějších zajímavých objektů, nacházejících se v Magellanově mračnu. Například díky přesnému studiu zákrytových dvojhvězd se dá velmi pohodlně určovat jeho vzdálenost, výjimkou však nejsou ani objevy exoplanet. Světy, které se před námi otevírají jsou velmi různorodé, podobně, jako je různorodé studium věčných otázek lidstva.

Související články:

  1. Skrytá hmota odhalena?
  2. Výprava do 21. století (část první)
  3. Žeň objevů 1999 -- díl pátý
  4. Žeň objevu 1999 -- díl třetí

redakce

| Zdroj: ESO Press Release 28/01 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Co to je a jak to vzniká?
Ilustrační foto...
Jasná kometa Holmes
Ilustrační foto...
První pozorování zákrytu hvězdy exoplanetou v
Ilustrační foto...
Vybuchující sondy klíčem ke struktuře planete
Ilustrační foto...
Hvězdné nebe digitálním okem III
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691