Před třiceti roky vyhrála Velká Británie turnaj v kriketu a sama, zcela ojediněle vstoupila do vesmíru.
Začátek vlastní cesty do vesmíru oznámila britská vláda někdy v polovině šedesátých roků. Tehdejší ministerstvo průmyslu přitom hodlalo vyvinout nosnou raketu Black Arrow -- Černý šíp. Zatímco třetí, finální stupeň představoval konvenční motor na pevné palivo, první dva poněkud netradičně poháněla směs peroxidu vodíku a kerosenu. Na rozdíl od standardně užívaného kyslíku měl totiž peroxid několik výhod: mohl se skladovat při pokojové teplotě a docela bez problémů s ním šlo i manipulovat.
Na druhou stranu byl však projekt Black Arrow spíše krokem zpět. Pohltil více nákladů než se počítalo, měl zastaralou koncepci a také nedostatečnou nosnost. Na oběžnou dráhu ve výšce pět set kilometrů zvládnula vynést nanejvýš sto kilogramů.
Přesto všechno bylo vyrobeno hned pět exemplářů nosné rakety, které startovaly z australského kosmodromu Woomera, na jihu kontinentu. První exemplář však v červnu 1969 nevydržel déle než padesát vteřin. Pro závadu v navigačním systému se stala neovladatelnou a musela být zničena. Druhý pokus dopadl o poznání lépe, v provozu byl však pouze první a druhý stupeň. Třetí Black Arrow startovala v září 1970 a s sebou nesla družici ORBA. Bohužel, službu vypověděl druhý stupeň, takže se zbytek rakety opět vrátil do gravitační náruče naší planety.
Ta nejtěžší rána však přišla v červenci 1971. Analýza předchozího neúspěchu nebyla ještě u konce, když britská vláda celý projekt -- z výše uvedených a do značné míry i oprávněných důvodů -- zrušila. Protože však byla většina vyhrazených peněz už investována, současně dovolila odpálit poslední dva existující exempláře nosné rakety.
Dvacátého osmého října 1971 tak čtvrtý Černý šíp v řadě zcela bez zaváhání donesl mezi hvězdy první britskou umělou družici. Lehký Prospero měl na palubě detektor mikrometeoritů a až do úplné degradace palubních baterií vydržel vysílat skoro dvě desetiletí. Po velmi protáhlé dráze se spolu s třetím stupněm nosné rakety pohybuje ve vesmíru dodnes. Vypadá jako hvězdička páté až jedenácté velikosti.
Poslední Black Arrow měl jiný osud. Skončil coby kuriózní exponát v londýnském Vědeckém muzeu. Symbolickým způsobem tak připomíná rozhodnutí britské vlády, která promarnila šanci být v exkluzivním klubu kosmických velmocí. Většina inženýrů, technologů, vědců odešla do Spojených států a Velká Británie od té doby hraje roli hráče druhé ligy.
Důsledky ukončení projektu pocítil i australský kosmodrom. Woomera je rozlohou největší raketová střelnice na světě, jedna z mála na jižní polokouli. Čest poslat nějaké těleso do vesmíru však měla jenom dvakrát. V říjnu 1971 Britům a Australanům v listopadu 1967. To je však úplně jiný příběh.
