Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jednou a dost?

Variace na jeden starší úvodník Instantních astronomických novin.

Ilustrační foto...Na tohle varování jste určitě už několikrát narazili, ostatně je běžnou součástí i těchto stránek: V žádném případě nesmíte na oslnivý sluneční disk sledovat bez speciálních pomůcek. Ať již budete pozorovat pouhým okem, dalekohledem, hledáčkem fotoaparátu či videokamery, vždy je nutné chránit se filtry, které dostatečně zeslabí viditelné i infračervené záření. Bez nich je takový pohled nejen nebezpečný, ale dokonce může vést k trvalé ztrátě zraku! Ale možná vás ale napadne, zda se to příliš nepřehání...

V žádném případě nelze nebezpečí poškození zraku při sledování Slunce, resp. jakýchkoli jiných velmi jasných objektů, nijak zlehčovat. Naopak -- výše uvedené varování je na místě a každý by ho měl brát na zřetel!

Na druhou stranu... Na druhou stranu se ale různí oftalmologové třeba podivují nad "hysterií" kolem laserových ukazovátek, které běžně používají nejrůznější přednášející. Případ, že by si jejich prostřednictvím někdo poškodil zrak, totiž zřejmě neexistuje! Navíc existuje nejméně jedna odborná studie, během které si tři dobrovolníci po celých patnáct minut nechali takovým ukazovátkem svítit do očí, aniž by se jim cokoli stalo. Černým humorem pak zavání dodatek, že tihle lidé měli na očním nervu zhoubný nádor -- takže experiment prodělali těsně před amputací oka.

Nebo třeba Galileo Galilei, o kterém se traduje historka, že si pozorováním Slunce zcela zničil zrak. Zní hezky poučně, pravdivá však není. "Mějme ohled na fakt, že se oslnivý sluneční disk sledovaný pomocí dalekohledu jeví mnohem jasnější než okolí...," uvádí doslova v jedné ze svých publikací. Svědectví o tom, jaké důsledky měly takové studie, naznačuje poznámka Thomase Harriota, Galileova současníka a v mnoha případech i nezávislého objevitele. V únoru 1612 nejen pozoroval dalekohledem na Slunci skvrny (objev však nepublikoval), ale zjistil také, že se mu "na více než hodinu zastřel zrak". Pravda je však taková, že Galileo oslepl až sedmdesátiletý, následkem šedého a zeleného zákalu. Čtvrt století po onom poněkud drastickém výzkumu slunečního povrchu.

Stejný, byť nechtěný důkaz přinesl i jeden pracovník brněnské hvězdárny. Traduje se historka, že se kdysi, na několik sekund podíval patnácticentimetrovým dalekohledem na Slunce. Bez jakéhokoli filtru! Spatřil prý nádhernou zářící kouli obklopenou řadou fantastických paprsků... S podobným výsledek dopadl i nechtěný experiment jiného pozorovatele: Chtěl jsem říct, že jsem viděl dalekohledem pouhým okem přímo disk Slunce při zaostřování foťáku během focení částečného zatmění v roce 1996. Měl jsem tehdy ještě Smenu, takže jsem se musel podívat do tubusu okulárem, srovnat Slunce na střed, přiložil foťák za okulár, stiskl spoušť, podíval se do okuláru, jestli se to nehnulo. Objektiv (5 cm) byl přicloněn na 1,5 cm, přes Slunce chodily slabé mraky. ;-) Žiji a vidím. :-)

Proč se tedy tak důsledně varuje před nebezpečím pohledu dalekohledem na Slunce? Je pravda, že si už několik lidí zrak poškodilo. Třeba při sledování zatmění. O část zraku dočasně přišel i Isaac Newton, jenž ve svých 22 letech kolem poledne namířil ke Slunci svůj zrcadlový dalekohled (dokonce ze zcela temné místnosti, takže rozšířená zornice maximalizovala škody). Nejrůznější odborné studie, stejně jako analýzy pojišťovacích společností, však naznačují, že k popálení zraku jen tak nedojde; nehoda většinou skončí poškozením svrchní vrstvy sítnice, nikoli neobnovitelných čípků a tyčinek. A při pohledu bez dalekohledu si oči i při několik desítek sekund dlouhém pohledu většinou nemůžete poškodit vůbec; hovoří o tom výsledky experimentu uspořádaného podobně jako v případě s laserovým ukazovátkem.

Nebezpečí se ale objevuje tehdy, když byste se na Slunce dívali delší dobu dalekohledem. Jednak je obrázek slunečního disku na sítnici v takovém případě větší, jednak do oka proudí výrazně větší množství světla. S dalekohledem o průměru objektivu sedm a půl centimetru a zvětšení řekněme 25krát vzroste teplota zadní stěny oka po první sekundě o více než deset stupňů Celsia a po deseti sekundách dokonce o 35 stupňů. Za takové teploty už odumírají jednotlivé buňky...

To ale platí v době kolem poledne. Při západu je Slunce natolik ztlumeno zemskou atmosférou, že je ohřátí sítnice asi čtyřikrát nižší. V té době je tedy i krátký pohled menším dalekohledem (tj. triedrem) relativně bezpečný. (Většinou je však stále ještě značně nepříjemný, takže k pohodlnému sledování určitě sáhnete po nějakém filtru.) Ostatně svědčí o tom zkušenost milionů lidé, kteří se někdy kochali takovým západem Slunce za vzdálený obzor.

Důvod, proč před objektiv dalekohledu umístit spolehlivý filtr, je však ještě jeden. Bez něj se totiž velmi rychle ohřeje okulár, který pak může doslova explodovat. Stejně tak dopadne i filtr, jenž byste na něj připevnili: praskne nebo se protaví. V ohrožení je však také rohovka a duhovka. Světlo vstupující do oka sice nemusí v daný okamžik vadit sítnici, může však vážně poškodit svrchní vrstvy těchto dvou citlivých částí. Pokud se tedy s triedrem díváte na zapadající Slunce, stát se vám nic nemůže, pokud je ale hodně vysoko, už byste se měli mít na pozoru! Totéž samozřejmě platí pro větší dalekohledy. V tomto případě dokonce i v době, kdy je naše denní hvězda nízko nebo dokonce už zapadá.<

Podtrženo a sečteno:

  • Oslepl Galileo v důsledku pozorování Slunce?
    V žádném případě.
  • Můžeme si poškodit zrak při pozorování Slunce dalekohledem?
    Ano, ale jenom za výjimečných podmínek, například když se podíváte hodně velkým přístrojem, nebo když vám praskne filtr za okulárem nebo přímo okulár.
  • Můžeme při tom zcela oslepnout?
    Zřejmě nikoli, můžeme však zrak ztratit částečně.
  • Je nebezpečné sledovat zapadající Slunce bez dalekohledu?
    Pokud je níže než pět stupňů nad obzorem, pak ani náhodou. Pohledu běžným dalekohledem bez filtrů byste se však měli vyhnout i v tomto případě.
  • Je poškození sítnice při pozorování trvalé?
    Ano, je-li příliš vážné. Zhruba polovina lidí, která při takové události přijde o část zorného pole, se však v průběhu několika měsíců nebo roků zcela uzdraví. "Slepou skvrnu", která tímto způsobem na sítnici vznikne, se totiž oko naučí časem korigovat. Stejně jako v případě slepé skvrny, s níž jsme se už narodili.<

Ať už jsou tyto odpovědi jakkoli optismistické, vy něco takového rozhodně nezkoušejte. Oči máte jenom jedny a hořící papír v ohnisku byť i malého dalekohledu je pro nás všechny více než názorným varováním! Jak takové popálené oko vypadá, si ostatně můžete názorně prohlédnout na přiloženém snímku sítnice poškozené během sledování částečného zatmění Slunce právě ve zmiňovaném roce 1996. Faktem zůstává, že při krátkém pohledu dalekohledem o zrak zcela nepřijdete. Avšak následné problémy ani částečná ztráta citlivosti očí na světlo za to většinou nestojí. Buďte tedy i nadále opatrní a vždy používejte patřičné filtry.

Jiří Dušek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 74
Ilustrační foto...
Seminář majitelů a konstruktérů amatérských
Ilustrační foto...
Vlhký a teplý Mars!
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 97
Ilustrační foto...
Měsíc -- nejstarší meteorologická družice
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691