Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hlavu vzhůru! Leonidy přicházejí!

Nadcházející víkend se uskuteční netradiční vesmírná loterie o jedinou, ale skvělou cenu: meteorický déšť Leonid. Jaké jsou vlastně naše vyhlídky?

Ilustrační foto..."V letošním roce jsou obecně podmínky k pozorování Leonid velice příznivé," prozradil nám Vladimír Znojil, předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu. Vzápětí však dodal: "Bohužel ne pro Evropu." Začněme ale pěkně popořádku.

Několik tisíc let, dost možná i déle, se kolem Slunce potuluje malá koule špinavého sněhu. Jedna cesta, kdy se vzdálí až za Uran a naopak přiblíží k dráze Země, ji trvá přesně 33,25 roku. V blízkosti naší mateřské hvězdy se přitom pokaždé natolik zahřeje, až se z ní uvolní pěkně veliká porce plynu a prachu. Tento materiál -- osvětlený Sluncem -- tak dává za vznik nenápadné vlasatici pojmenované v minulém století Tempel-Tuttle.

Materiál vysvobozený z ledového povrchu kometárního jádra se samozřejmě zpět nevrací, ale podél dráhy vlasatice vytváří skutečnou meziplanetární řeku. Na rozdíl od těch pozemských však není složena z vody, nýbrž z drobných prachových částic.

Na tom samozřejmě není nic zajímavého. Podobných sněhových koulí znají astronomové desítky, ba přímo stovky a neustále objevují nové. Tempel-Tuttle je však v něčem výjimečná: její dráha se natolik přibližuje k dráze Země, že jednou do roka, vždy kolem 17. listopadu, naše planeta během několika hodin proletí řekou prachových částic uvolněných z jádra komety během minulých návštěv Slunce. Po srážce s naší hustou atmosférou se tato tělíska o hmotnosti menší než jeden gram prudce zahřejí a během krátkého okamžiku zcela vypaří. Pozemšťané pak sledují světelné doprovody takových zániků -- meteory. A jelikož "padající hvězdy" spojené s jádrem Tempel-Tuttle vylétají při pohledu ze Země jakoby z jednoho místa na obloze (tzv. radiantu) v souhvězdí Lva, nazývají se tyto meteory Leonidy.

S proudem Leonid se naše planeta setkává každý rok. Každý rok proto můžeme kolem sedmnáctého listopadu spatřit až několik Leonid za hodinu. Ovšem jednou za třicet tři roků let proletíme nejhustší částí prachové řeky, kterou kometární jádro vytvořilo během posledních průletů. V takovém případě lze spatřit na několik desítek minut úchvatné divadlo: do zemské atmosféry narazí takové množství drobných kamínků, že je obloha doslova posetá meteory. Každou minutu zazáří stovky, ba i tisíce padajících hvězd -- skutečný meteorický déšť!

Ilustrační foto...

Například roku 1966 prolétla naše planeta křižovatkou dráhy Země a dráhy komety 561 dní po kometě Tempel-Tuttle. Stalo se něco výjimečného: "Průchod přes hustý oblak trval jen zhruba 30 minut, maximum nastalo 17. listopadu 1966 asi ve 13 hodin našeho času a nebylo tedy z Evropy pozorovatelné. V západních oblastech Ameriky a v Tichomoří spatřili pozorovatelé za deset minut asi 20 000 meteorů, takže frekvence ve velmi krátkém maximu (několik desítek minut) dosáhly hodnoty kolem 2500 meteorů za minutu -- neboli 40 meteorů za jedinou sekundu! Velká část meteorů přitom měla vysoké jasnosti, frekvence bolidů (meteorů jasnějších než -4 mag) byla asi 15 za minutu -- to musela být panečku podívaná!" Tak popisuje úkaz před 33 roky Jan Kyselý ve své knize o kometách. Podobné jevy, jak dokumentuje přehled Kamila Hornocha, se přitom odehrály i v minulých rocích. Nuže, nás ale zajímá především tento víkend.

"V letošním roce jsou obecně podmínky k pozorování Leonid velice příznivé," prozradil nám Vladimír Znojil, předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu. "Bohužel ne pro Evropu. Měsíc poblíž novu nebude rušit pozorování, potkáme nejvíce vláken meteoroidů uvolněných z komety při minulých návratech (z let v okolí nedávno minulého průchodu komety perihelem) a některá z nich v těsné blízkosti osy."

Autoři dosud nejspolehlivějšího (a s pozorováním v minulých letech nejlépe souhlasejícího) modelu E. Lyytinen, M. Nissinen a T. Van Flandern předpovídají možnost setkání s meteory uvolněnými během celkem sedmi minulých návratů komety (vesměs na 18. listopadu, všechny časy v SEČ):

  • s prvým (vzniklým před 7 návraty) se máme potkat v 11:28 a frekvence by měla dosáhnout asi 2000 meteorů za hodinu, jev by měl trvat asi 2 hod;
  • další, staré 6 oběhů ve 13:00 s frekvencí asi 110 meteorů za hodinu (v trvání asi 1 hod);
  • z vlákna starého 5 oběhů zachytíme jen okraj ve 15:10 (asi 60 za hodinu).
  • Po delší přestávce projde Země vláknem 9 oběhů v 19:03, očekávaná maximální frekvence je 2600 meteorů za hodinu,
  • protože průchod má trvat asi 2 hodiny, splyne s průchodem vlákna starého 4 oběhy v 19:20, které by mělo poskytnout až 5000 meteorů za hodinu (celkem by frekvence měla dosáhnout asi 7000 meteorů v hodině).
  • V 20:10 bychom měli potkat poslední proudy, staré 10 a 11 oběhů komety s frekvencí asi po 150 meteorech v hodině. Tyto proudy by měly být širší a od nás by mohly být patrné jejich dozvuky po východu radiantu asi o dvě hodiny později. Nejlépe bude současný návrat Leonid pozorovatelný ze Sibiře a východní a střední Asie.
Ať už přilétne Leonid jakékoli množství, mikroskopická zrníčka se rychlostí 71 kilometrů za sekundu srazí se vzdušným obalem naší planety a ve zlomku sekundy se ve výšce sto až sto šedesát kilometrů spolehlivě vypaří. Pozemšťané se tudíž nemusí ničeho obávat, na dno atmosféry nepronikne jediný kamínek. V ohrožení, byť nepříliš velikém, se ale ocitnou všechna tělesa mimo ochranný štít.

Jak ukázaly loňské roky, pravděpodobnost střetu umělé družice s drobným projektilem se sice pohybuje kolem nuly, počítat se tím však musí. Operátoři proto satelity v prostoru kolem Země natočí tak, aby minimalizovali možné škody. Kromě přímé destrukce se totiž mohou vyskytnou menší, avšak stejně nebezpečné potíže: Prachové zrníčko se po nárazu na plášť sondy vypaří a vytvoří drobný obláček elektricky vodivé plazmy, jenž může zkratovat klíčové obvody. Něco takového se zřejmě stalo v srpnu 1993 satelitu Olympus, jenž vypověděl službu při maximu známého meteorického roje Perseid. Družice se v důsledku elektrického zkratu orientovat v prostoru a než se ji pozemní obsluze podařilo stabilizovat, přišla o většinu paliva nezbytného pro další korekce dráhy.

Drobné trhlinky a krátery také mohou vést k urychlenějšímu stárnutí panelů slunečních baterií a předčasnému snížení jejich kapacity. Nehledě na poškození optiky u meteorologických či astronomických observatoří. Proto se tyto citlivé části natočí tak, aby riziko střetu s kometárními projektily bylo co nejmenší.

Ilustrační foto...

O potenciálním nebezpečí názorně vypovídají pokusy prováděné v uplynulých létech. Například během příprav projektu Apollo chtěla americká NASA znát pravděpodobnost srážky meteoroidu s lodí s lidskou posádkou. Proto na oběžnou dráhu umístila tři poslední stupně nosné rakety Saturn 1 se speciálními křídly, jež dokázaly odhalit střet s drobným tělesem vesmírného původu. Dvě tyto sondy, pojmenované Pegasus, pracovaly v letech 1965 a 1966, tedy během posledního velkolepého návratu Leonid. V roce 1965 zaznamenaly dvě srážky, v roce 1966 jednu. Ve všech případech ale v době, kdy se nacházely na opačné straně Země než odkud přilétaly prachové částice: Byly tedy dokonale zaštítěny naší planetou!

Na druhou stranu se ale v šedesátých létech pracovalo jen několik desítek umělých družic, zatímco dnes se jejich počet pohybuje kolem několika stovek! Ať tak či onak, umělé družice obklopující naší planetu jsou nesmírně drahá zařízení. Proto je vhodnější nic nepodceňovat a provést preventivní kroky.

Nuže pojedete o víkendu do Spojených států nebo někam do Asie? Asi nikoli... Flintu do žita však zatím házet nemusíte. Už několikrát se přece ukázalo, že příroda na prognózy astronomů z vysoka kašle a zcela rozumně si dělá, co sama uzná za vhodné. Proto lze říci, že koncem tohoto týdne můžeme očekávat prakticky cokoli. Od mrholení, přes přeháňku až po intenzivní déšť.

Ani okamžik celé události není příliš jistý: Nejvhodnější je tudíž vyrazit za Leonidami, s meteorologickou předpovědí v ruce, už ze soboty 17. na neděli 18. listopadu a samozřejmě i noc následující z 18. na 19. listopadu. Na pozorovacím stanovišti, s termoskou horkého čaje či kávy, dobrým oblečením, židličkou a diktafonem pro zachycení vašich postřehů, musíte mít dobrý výhled především na východ a jih. Dění na tmavé obleze, co nejdál od rušivého pouličního osvětlení, pak sledujte od jedenácté hodiny večerní až do svítání. Třeba to vyjde.

Jiří Dušek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Soutěž o nejlepší letecké snímky
Ilustrační foto...
Druhý díl multimediálního CD-ROMu Astro 2001
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XXI
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2001 – díl pátý
Ilustrační foto...
Nový kráter na Měsíci
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691