Měsíc očima umělé inteligence

Už jste viděli film A. I. Umělá Inteligence? Lidé jsou v něm předurčeni k zániku a přežívá jen umělá inteligence. Nepochybuji, že tato vyspělá forma civilizace bude vnímat svět okolo nejen ve viditelné oblasti spektra, ale i v infračervené či ultrafialové oblasti. Jak tedy naši potomci uvidí Měsíc?

Měsíc infračervený V roce 1856 britský astronom Piazzi Smyth (1819-1900) poprvé detekoval pomocí jednoduchého termočlánku infračervené záření Měsíce. Zvlášť zajímavý je však na našeho souseda pohled v infračerveném oboru spektra během úplného zatmění, kdy se ponoří do zemského stínu. Na takové sérii snímků lze totiž rozpoznat oblasti s rychlejším a pomalejším chladnutím povrchu. Jeden snímek se podařilo pořídit napříkla d při zatmění Měsíce z 16. září 1997. K detekci "měsíčního tepla" bylo využito družice Midcourse Space Experiment (MSX), která měla na palubě infračervený dalekohled s označením SPIRIT III. Nejjasnější (nejteplejší) skvrnou je u spodního okraje mladý kráter Tycho. Temná skvrna vpravo je Moře nepokojů (Mare Crisium), které vyplňují utuhlé bazaltové lávy. Foto: MSX.
Měsíc v gama záření Kdybychom gama záření emitují vnímali okolní svět v gama záření, byl by pro nás Měsíc mnohem jasnějším zdrojem než Slunce! Převážnou část pulsary, kvasary a rádiové galaxie. Naše Slunce je však docela slabým zdrojem této části neviditelného spektra. Částice slunečního větru, před kterými nás naštěstí chrání zemská magnetosféra ale bez uzardění bombardují povrch našeho nejbližšího souseda, který podobný "ochranný štít" jako Země nemá. A právě srážky vysokoenergetických elektronů s atomy molekul povrchu Měsíce vyvolávají "rozsvícení" měsíčního povrchu v gama záření. Foto: Compton Gamma Ray Observatory.
Měsíc ultrafialový Takto vypadá měsíční úplněk ve vlnové délce 7 až 76 nanometrů, tedy na pomezí rentgenového a ultrafialového záření. Snímek pořídila sonda EUVE -- Extreme Ultraviolet Explorer, při 120sekundové expozici, krátce po zatmění Měsíce z 10. prosince 1992. Rozlišení snímku dosahuje asi 100 km na povrchu Měsíce, takže celý měsíční disk je rozporcován do zhruba 30 obrazových bodů. Jasné oblasti náleží měsíčním pevninám, temné mořím. Foto: G. R. Gladstone, J. S. McDonald, W. T. Boyd a S. Bowyer (1993).
Měsíc rentgenový Snímky Měsíce v rentgenovém oboru bylo možné získat až v kosmické éře, protože zemské atmosféra toto záření zcela pohlcuje. Tento snímek pořízený družicí ROSAT zachycuje dramatický zákryt rentgenového zdroje GX-5 Měsícem v poslední čtvrti. Náš soused v tomto případě posloužil jako stínítko. Rentgenový zdroj je vidět v podobě žluté hvězdy u levého horního okraje snímku. Měsíc není sám o sobě zdrojem rentgenového záření, ale pouze ho odráží od Slunce, proto je také v těchto falešných barvách méně výrazný, než silnější rádiový zdroj. Foto: Max Planck Institute.

Pavel Gabzdyl

5.11.2001 IAN.czIAN.cz