Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pohled jedním okem

Mojžíš, Kolumbus, Einstein, Amstrong... lidé, jež svou existencí změnili v určitém směru další vývoj lidstva. Každý z nás by dal nevím co, setkat se s těmito lidmi tváří v tvář a alespoň na chvíli být svým způsobem přítomen něčemu velkému. Velkému kroku kupředu, jež tito lidé udělali. Mně se něco podobného podařilo...

Ilustrační foto...Nikdy jsem si neuvědomil, že budu mít ve svém životě možnost setkat se s lidmi, kteří se pro své činy stali výjimečnými, a dokázali se tak odlišit od průměrného člověka. Jít za svými sny. Neuvažovat o nich. Prostě je uskutečnit.

Přesto náhoda chtěla, že ke konci října, na pozvání české armády, přiletěli do naší země dva američtí kosmonauti Eugene A. Cernan a John E. Blaha. Kupodivu jejich kořeny sahají právě až na naše území. Pozvání přijali i jejich čeští "kolegové" Vladimír Remek a Oldřich Pelčák.

Sobotní ráno prosvětlené podzimním sluncem dokázalo probudit několik desítek Brňánů, kteří si nemohli nechat ujít tak významnou událost. Před devátou hodinou se pozemek hvězdárny pomalu zaplňoval lidmi od těch úplně nejmladších, jež se za doprovodu prarodičů a rodičů těšili na své hrdiny, jimiž by se také rádi stali, až po jednotlivce, kteří se pouze ze zvědavosti přišli přesvědčit, jak takový kosmonaut vlastně vypadá. :-)

Při vchodu do hvězdárny návštěvník obdržel vyčerpávající informace o každém ze čtyř kosmonautů včetně tématických pohlednic, které se daly snadno použít jako materiál pro následnou autogramiádu. Pracovníci hvězdárny zdárně směrovali návštěvníky do sálu planetária, kde se v příštích minutách měla uskutečnit diskuze s kosmonauty. S radostí jsem se usadil a s napětím očekával jejich příchod. Napětí se ovšem prodloužilo o několik desítek minut. Volný čas sice vyplňovala prezentace hvězdárny na stěně planetária, ale i ta se stala po určité době okoukaná, čehož si všimly hlavně zvídavé děti a bombardovaly své rodiče vtíravými dotazy, že toho kosmonauta na stěně už přece viděly :-).

Čekání se ale vyplatilo. V jednu chvíli se rozlehlo ticho a do místnosti začali vcházet nejprve zástupci armády České republiky následováni právě pány Cernanem, Blahou, Remkem a Pelčákem. Za mohutného potlesku se všichni přítomní posadili a Zdeněk Pokorný, zástupce ředitele hvězdárny, se ujal slova a představil jednoduchý program. Poté se sál ponořil do tmy.

Ilustrační foto...

Dobový film byl doplněn českými titulky rozhovoru mezi Cernanem a řídícím střediskem, jenž právě opouštěl povrch Měsíce, a vzkazoval světu pocity a myšlenky. Osobně jsem pozorně sledoval reakci Cernana a bylo zřejmé, že ho to příjemně překvapilo. Nemohl se však ubránit nostalgickému úsměvu a zároveň paradoxu, protože po dvaceti letech je stále posledním člověkem, jehož noha se dotkla měsíčního povrchu.

Jako první se dostala na řadu tisková konference, primárně určená přítomným novinářům. Upřímně mě překvapila neochota pokládat jakékoli dotazy... Předpokládal jsem, že už budou mít otázky připravené, ale když se ozvala první... až po několika desítkách sekund a to ještě s notnou dávkou pomoci od pořadatelů, byl jsem zklamán. Dokonce i úroveň nebyla taková, jakou bych předpokládal od žurnalistů. Naštěstí brzo došlo na otázky z publika. Například jsme se tak dozvěděli, jak se každému z nich změnil život poté, co se vrátili zpět, jak vypadá pohled na Zemi, jaký je vlastně měsíční prach. Musím přiznat že díky výbornému překladu do češtiny, se přítomným podařilo častokrát pobavit publikum vtipnými a pohotovými reakcemi. Za mnohé bych rád jmenoval odpověď na otázku nezávislé novinářky, kdy se normální lidé dostanou do vesmíru. Pan Cernan se smíchem odpověděl, že on sám se i spolu s kolegy za normálního považuje. Sál se nemohl ubránit smíchu. Druhá neméně vtipná odpověď přišla na dotaz ohledně pocitu "češství". Jediné, co si prý pan Cernan pamatuje ohledně pocitu "češství" je to, jak jeho dědeček "volal" na dobytek. Samozřejmě, že se neodvážil nic z toho říci nahlas, ale nepochybuji, že by si to nepamatoval. Pan Blaha nám veselou formou vysvětlil jaké jsou rozdíly mezi pohodlím v raketoplánu a MIRu. Na MIRu byl prý vzduch lepší. Voda tam byla lepší... následoval ještě dlouhý výčet jež rozesmál snad každého. Nemohu také opomenout vtipné odpovědi našich kosmonautů pana Remka a Pelčáka. Oběma se totiž změnil život skoro stejně. Oba byli dvakrát ženatí, ale pan Pelčák "vede" v počtu potomků.

Ilustrační foto...To jsou ovšem pouze střípky z toho co nám astronauti sdělili. Asi bych měl podotknout, že jsem pečlivě sledoval kvalitu překladu a musím přiznat, že vedení hvězdárny vybralo dobře. Překladatel si bez větších problémů poradil i s technickými a vědeckými pojmy, což většinou není pravidlem.

Diskuze však musela být ukončena, jelikož přišla chvíle, na kterou čekala zřejmě většina lidí -- autogramiáda. Díky pečlivé přípravě nedošlo k panickému útěku davu ke stolům, kde kosmonauti rozdávali podpisy, takže se dostalo na všechny. Svoji zásluhu na této věci má zřejmě i fakt, že ač byl konec autogramiády plánován na dvanáctou hodinu, tak díky benevolenci armády, jež měla na starost organizaci celého pobytu, prodloužilo se podpisování tak, až se skutečně dostalo na všechny.

Organizátoři asi nemohli odolat pohledům malých dětí, jejich oči zářily vzrušením, že mohou osobně vidět opravdového kosmonauta. Pro každého z nich to byl neopakovatelný zážitek. Ostatně i mně se podařilo ukořistit všechny podpisy, ale bylo mi líto, že vše proběhlo v takovém spěchu. Neodpustil jsem si však alespoň poděkování v jejich rodném jazyce.

Celá akce dle mého názoru proběhla v klidném až skoro rodinném duchu a kosmonauti se i podle jejich vlastních slov cítili jako doma. Nemalý podíl na dokonalém průběhu akce mají zcela jistě pracovníci hvězdárny, jimž se podařilo celou akci dokonale zvládnout a zařídit -- ať již po organizační či bezpečnostní stránce. Podobných akcí, jež zvedají povědomí o astronomii či kosmonautice, by mělo být jistě více. Zvučných jmen v těchto oblastech je více než dost. Jde jen o to chtít. Snít nestačí. Celý den byl plný důkazů, že sny lze realizovat. Člověk za život nasbírá mnohé zkušenosti a zažije nečekané a ojedinělé zážitky. S nimi žije po celý život a vzpomíná na ně. Pro mě byl toto právě jeden z nich.

P.S. Při přípravě tohoto článku jsem měl v okénku zapnutou televizi. Jak mě zamrazilo v zádech, když se v souvislosti s pádem vrtulníku objevila jména Cernan a Remek. Naštěstí prý nedošlo k vážnějším úrazům a já jen doufám, že i přes to se jim pobyt v České republice líbil. Mám takový pocit, jako bych slyšel reakci pana Cernana, jehož zřejmě ani po této události nepřešel humor, a nyní bude bavit publika tím, že když přežil cestu na Měsíc, tak proti tomu je pád v českém vrtulníku hračkou. Kosmonauti jsou přeci tvrdí chlapi. :-)

Oldřich Myslivec

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Astronomické soustředění ve Zlíně
Ilustrační foto...
Pošlete jméno k Plutu
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XXVII
Ilustrační foto...
NASA propustil kosmonautku, která napadla sokyni
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 95
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691