Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Odyssey u cíle!

Po více než dvě stě dnech letu a s 460 miliony kilometrů na pomyslném krokometru dorazila americká sonda 2001 Mars Odyssey k cíli. Na oběžnou dráhu kolem sousední červené planety se pokusí zavěsit v noci z 23. října na 24. října.

Ilustrační foto...Nová mise, která startovala 7. dubna tohoto rok z Mysu Canaveral na Floridě, je posledním v linii neúspěšného Mars Orbiteru a zároveň první v novém, komplexním výzkumu planety. Alespoň jeden marťanský rok se oddá studiu mineralogického a chemického složení povrchu, stejně jako sestavení docela slušného fotografického atlasu.

2001 Mars Odyssey je ke splnění vědeckých úkolů vybavena hned dvěma hlavními přístroji: gama spektrometrem a kamerou se středním rozlišením pro záběry ve viditelném a infračerveném oboru. Spektrometr bude pátrat především po stopách vody a také některých prvcích, například křemíku, železu, vápníku a dalších.

"U kamery stačí zmáčknout spoušť a poslaný snímek pak můžete začít analyzovat. Než se ale u gama spektrometru dopracujete k solidním výsledkům, potřebujete mnohem delší období," načrtl rozdíl Jeffrey Palut. "Chtěli bychom získat mapu rozložení některých chemických prvků do hloubky deset centimetrů pod povrchem. K tomu ale potřebujeme skutečně dlouhé období, zhruba jeden rok, jedem marťanský rok."

Gama spektrometr, umístěný na šest metrů dlouhém rameni, je posledním přístrojem z odkazu Mars Observeru. Tato sonda za téměř jednu miliardu dolarů měla provést velmi detailní průzkum povrchu Marsu. S sebou nesla magnetometr, gama-spektrometr, infračervený spektrometr, dvě kamery... Startovala v září 1992, avšak při finálním manévru v srpnu 1993, kdy měla být navedena na oběžnou dráhu kolem planety, došlo k nehodě; pravděpodobně po explozi v potrubí hlavního pohonného systému. Družice obíhá kolem Slunce a většina jejích experimentů se pak stala součástí následujících, levnějších výprav.

Právě gama spektrometr pro registraci záření z radioaktivních prvků na povrchu nebo interakce kosmického záření s atomy atmosféry, event. přímo povrchu s rozlišením několika set kilometrů, je posledním přístrojem z Mars Observeru, jenž nedostal šanci na návštěvu červené planety. Kritické hlasy ovšem poznamenávají, že je z hlediska současné techniky poněkud robustní a zastaralý.

Velmi zajímavým experimentem je i palubní kamera, která v infračerveném režimu zvládne v několika spektrálních pásmech záběry s rozlišením kolem stovky metrů. Jí odhalené rozdíly v teplotním poli pak mohou odhalit místa, kde se pod povrchem ukrývají hydrotermální systémy. Ve viditelném světle zvládne totéž zařízení záběry s rozlišením až osmnáct metrů na pixel. Při každé vhodné příležitosti tak pořídí jeden portrét široký 20 kilometrů a dlouhý 300 kilometrů. Poskládáním těchto proužků nakonec časem vznikne nová mapa Marsu.

Ilustrační foto...

Na první pohled jde o krok zpátky, ale skutečně jenom na první pohled. Současná jediná funkční umělá družice Marsu -- Global Surveyor sice již přesluhuje, ale jinak stále vysílá výrazně lepší snímky. Navíc, primární mise této sondy sice skončila 31. ledna tohoto roku, peníze na provoz jsou však zajištěny až do dubna 2002 a snad by mohla jako retranslační stanice asistovat i při výsadku dvou vozítek v roce 2004. Proč tedy horší kamera? Důvod je prostý. Mars Global Surveyor sice pořizuje výrazně ostřejší záběry (s rozlišením až jeden metr), háček je ale v tom, že pokrývají jenom velmi omezenou část povrchu planety -- pouhé jedno procento. Proto se sonda zaměřuje jenom na předem vytipované cíle: například místo, kam dosedne v prosinci 2003 evropské pouzdro Beagle 2. Jelikož se podobně dobrá kamera u Marsu neobjeví dříve než v roce 2006, je zařízení na právě letící sondě Mars Odyssey velmi cenné (byť má ve viditelném oboru horší parametry).

Nuže, jak budou vypadat následující okamžiky pro tuto bezesporu ambiciózní a velmi zajímavou výpravu? "Věříme, že jsme pro úspěch této mise podnikli maximum," prohlásil Jim Garvin, jenž vede vědecký tým NASA. Odyssey je přitom prvním pokusem o dosažení Marsu po fatálních nehodách dvojice výprav Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander.

  • Jedenáctého října provedla sonda poslední ze čtyř korekcí své dráhy: na tři sekundy zapálila motory a upravila tak svoji rychlost o necelou jednu desetinu kilometru v hodině.
  • Už včera, tedy v neděli, rozevřela sluneční panely do finální polohy.
  • Ve středu 23. října 4 hodiny 12 minut našeho času, tedy čtrnáct minut před příletem, se naplní potrubí přivádějící palivo do hlavního motoru.
  • Osm minut před příletem přepíná palubní počítač na nízkopásmovou anténu, sonda přerušuje -- až na nosný signál -- spojení se Zemí.
  • Devět minut před okamžikem "nula" se tlakují nádrže o velikosti plážového míče.
  • O dvě minuty později Odyssey natočí správným směrem hlavní trysku.
  • Ve 4 hodiny 26 minut se motor poprvé zažehne na 19,7 minuty a při brždění spolyká 262,8 kilogramu paliva. Sonda se v té chvíli nachází asi tisíc pět set kilometrů od planety.
  • O deset minut později ztrácí síť pozemních antén Deep Space Network spojení, Odyssey prochází za Marsem. Ve stejné době se sonda také na dvě minuty dostává do slunečního stínu.
  • Ve 4 hodiny 39 minut Odyssey prochází nejnižším bodem dráhy, 328 kilometrů nad povrchem planety.
  • Ve 4 hodiny 45 minut přestává pracovat motor, sonda se pohybuje rychlostí menší o jeden a půl kilometru za sekundu na velmi protáhlé dráze s oběžnou dobou kolem dvaceti dvou hodin.
  • O čtyři minuty později, stále ještě mimo dosah Země, natáčí Odyssey vhodným směrem hlavní anténu. Incializuje se "havarijní" software, jenž se pokusí navázat spojení v případě nějaké neočekávané události.
  • Ve 4 hodiny 56 minut začíná mít sonda výhled na naší planetu, pozemní přijímače pátrají po signálu.
  • Jednu minutu po páté hodině ranní našeho času nová umělá družice vysílá data rychlostí 40 bitů za sekundu. V řídícím středisku kalifornské Passadeny jsou buď v nefalšované euforii, nebo je polévá ledové chladno... Každopádně je středa 24. října 2001 ráno.

Jiří Dušek

| Zdroj: JPL News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Země a Měsíc jsou nevšedním párem
Ilustrační foto...
Expedice Úpice 2001 -- díl čtyři
Ilustrační foto...
Zlaté století astronomie - díl třetí
Ilustrační foto...
Vyhodnocení soutěže o nejlepší wallpaper
Ilustrační foto...
Úsvit ve znamení Cassini
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691