Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Proč mají astronomové rádi jižní pól?

Není všechno chladné, co studí...

Ilustrační foto...Těžko bychom hledali méně pohostinné místo než jižní zeměpisný pól. Uprostřed několik tisíc kilometrů veliké pláně věčného ledu a sněhu spadne každý rok méně srážek na Sahaře a ručička teploměru zde klesá až na osmdesát stupňů Celsia pod nulou. Za takových podmínek -- bez speciálního oděvu -- zmrznete do několika minut a ledničky na tamní Admundsenově-Scottově polární základně musí uskladněné potraviny dokonce ohřívat!

Nízká teplota a nedostatek vláhy však není jediný problém. Antarktický kontinent je pokrytý vrstvou ledu o průměrné tloušťce dva kilometry. Jižní pól se pak nachází 2900 metrů nad mořem a vzhledem k atmosférickým podmínkám odpovídá místní průměrný tlak dokonce výšce ještě o pět set metrů větší. Horská nemoc a s ní spojené nejrůznější zdravotní problémy nejsou proto u polárníků nijak výjimečným jevem.

Macešsky se chová i samo Slunce: Šestiměsíční polární noc střídá stejně dlouhý den. Naše mateřská hvězda zde vychází v září, zapadá v březnu. Během "léta" sice teplota vystoupí až na mínus dvacet stupňů Celsia, objevuje se však jiné nebezpečí. Po vysokých dávkách ultrafialového záření mohou polárníci rychle oslepnout. Pohyb v okolní krajině je tudíž bez speciálních brýlí nemožný.

Vyplatí se tedy astronomům za takových, doslova vražedných podmínek cestovat na samý "vrchol" světa? Odpověď najdete v "Temném sektoru" -- kilometr chůze od americké základny Admundsen-Scott. Právě tady se totiž hvězdáři pokoušejí sledovat hvězdnou oblohu s několika experimentálními dalekohledy, jakými si zárodky budoucí veliké observatoře. Jižní pól je totiž skutečným astronomickým rájem. Důvody?

Existuje nepřeberné množství objektů, jež musí hvězdáři sledovat bez přestávky: například gravitační mikročočky nebo hvězdy při stelární seismologii. Až donedávna přitom museli pro takové speciální kampaně organizovat síť pozorovatelen po celém světě, které si vytipovaný objekt ve shodě s otáčením Země postupně "předávaly". Stačilo však, aby bylo na jediném místě zataženo a hned byly drahocenné záznamy přerušené a práce několika desítek lidí mnohdy přišla vniveč. Ani vesmírné observatoře, až na výjimky, nebyly řešením. Jednak obíhají kolem naší planety a občas také k vybranému cíli nedohlédnou a jednak je jejich přístrojový čas nesmírně drahý. Astronom musí projít komplikovaným výběrovým řízením často jenom proto, aby získal několik desítek hodin pozorování. O týdnech a měsících si může nechat jenom zdát.

První výhodou observatoře na jižním pólu je tedy šest měsíců dlouhá polární noc. Během ní lze nepřetržitě, dny i týdny, sledovat chování nejrůznějších vesmírných objektů. V průběhu pozorování se také prakticky nemění výška objektu nad obzorem, a proto výrazně ušetříte na montáži dalekohledu. Tuto skvělou vlastnost hvězdáři poprvé využili v červenci 1994, kdy se během jednoho týdne srazila rozpadlá kometa Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem. Planetu na jižním pólu astronomové sledovali prakticky nepřetržitě a nakonec se jim podařilo zachytit zánik sedmnácti z celkem jedenadvaceti největších úlomků vlasatice.

Ilustrační foto...

Pro hvězdárnu u Admundsenovy-Scottovy základny mluví i minimální množství srážek a velká nadmořská výška. Suchý vzduch bez vodní páry a téměř bezvětří -- ideální podmínky pro pozorování v infračerveném a radiovém oboru elektromagnetického spektra. Cena za vývoj, dopravu, opravu i inovaci veškerých detektorů je přitom mnohonásobně nižší než vypuštění obdobné aparatury na oběžnou dráhu kolem Země.

Z těchto důvodů dnes v Temném sektoru pracuje celá paleta komplikovaných a drsným podmínkám odolných zařízení: mikrovlnné radioteleskopy studující galaxie i zbytkové mikrovlnné záření, infračervené dalekohledy (výhodou je, že tyto detektory nemusíte zvlášť chladit) pronikající do útrob molekulových mračen a kilometr pod povrchem ledového krunýře zde existuje i unikátní lapač neutrin, jenž číhá na drobné záblesky světla doprovázející srážky těchto elementárních částic s atomovými jádry molekuly vody.

To všechno jsou ovšem pouze první a nesmělé krůčky. Astronomové jsou však bytosti přizpůsobivé a hodně odolné. Pro radost z poznávání vesmíru jsou proto ochotni zvládnout i mnohahodinový let na palubě vojenského speciálu, v "ekonomické" třídě spolu s krabicemi nákladu a za ohlušujícího rámu, do místa, které -- ač na Zemi -- je svými podmínkami bližší spíše Marsu.

Jiří Dušek

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Diskutujte on-line!
Ilustrační foto...
Phoenix odstartuje v sobotu k Marsu
Ilustrační foto...
Kde leží brněnská hvězdárna?
Ilustrační foto...
Existuje život mimo planetu Zemi?
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 47
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691