Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Sága kosmického dalekohledu I

Většina dnešních astronomů, především těch mladších, bere existenci astronomických dalekohledů umístěných nad hranicemi zemské atmosféry jako samozřejmost. Po celé věky však byli astronomové odkázáni na pohled ze dna zemského atmosférického oceánu. Atmosféra způsobuje silné zdeformování původního obrazu a tak astronomové mnohdy spíše tušili než pozorovali.

Ilustrační foto...Pozemští hvězdáři mohou využívat nesporných výhod kosmických dalekohledů teprve několik málo desítek let. V porovnání s dlouhou historií astronomie prakticky okamžik. Ovšem i za takto krátkou dobu způsobily astronomické družice nejen převrat v mnohých oblastech astronomie, ale především otevřely nová okna do vesmíru. Z oběžných drah je možné pozorovat celý rozsah elektromagnetické záření, tedy i ty vlnové délky, které jsou zemskou atmosférou pohlcovány. Vznikly a bouřlivě se rozvíjely nové obory jako je gama astronomie, rentgenová, ultrafialová astronomie a řada dalších. Tím se stal náš pohled na dění ve vesmíru úplnější.

Vraťme se však k události, která byla pohnutkou k napsání malého ohlédnutí za historií a prací jedinečného astronomického přístroje – Hubblova kosmického teleskopu.

Historie
24. dubna 2000 oslavíme 10. výročí vypuštění Hubblova kosmického teleskopu (HST -- Hubble Space Telescope). Cesta k jeho vypuštění byla velmi dlouhá a více než strastiplná.

Úvahy o vypuštění astronomického dalekohledu na oběžnou dráhu kolem Země se objevují již v samotném úsvitu kosmonautiky. Již v roce 1923 německý průkopník raketové techniky Herman Oberth naznačil hlavní výhody astronomických pozorování, prováděných mimo zemskou atmosféru.Vývoj nosných raket umožnil vynášet na oběžnou dráhu mimo jiné i družice, které započaly novou kapitolu astronomie. Se zdokonalováním techniky rostly i možnosti a schopnosti orbitálních observatoří. Mnohé z nich se nesmazatelně zapsaly do dějiny. Za všechny jmenujme alespoň družice IUE, EUVE, FUSE (družice pro ultrafialový výzkum), IRAS, ISO (družice pozorující v tepelném (infračerveném) oboru), ROSAT, AXAF-Chandra (pozorování v rentgenovém a ultrafialovém oboru), CGRO (pozorování v gama oboru) atd. Každá se zmíněných by si zasluhovala vlastní seriál. Kromě toho byla řada astronomických přístrojů umístěna na jiných družicích či orbitálních stanicích (modul Kvant na MIRu či aparatura ATM na Skylabu).

Ilustrační foto...Vypuštění HST bylo vyvrcholením dvacetiletého úsilí techniků i vědců, a také tak trochu vítězstvím vědy nad byrokracií. Historie HST je skutečně velmi dlouhá. První projekční práce na kosmickém teleskopu byly zahájeny počátkem šedesátých let (1962), avšak zpočátku nebyly brány nijak vážně. První vážný návrh předložil Lyman Spitzer mozkovému trustu RAND (ten byl založen firmou Douglas Aircraft Co.). Jeho návrh ležel dlouhou dobu bez povšimnutí.

Přišel rok 1969, kdy vrcholí projekt Apollo a americká NASA se snažila najít něco, co by zvýšilo a udrželo její prestiž. Volba padla na projekt STS -- tedy raketoplán. Společně s tímto projektem však dostal podporu také projekt LST -- Large Space Telescope (Velký kosmický dalekohled) o plánovaném průměru hlavního zrcadla tři metry. Po pravdě řečeno v pozadí těchto rozhodnutí stály snahy určitých kruhů prosadit vývoj a realizaci raketoplánu a kosmický teleskop se jim náramně hodil do krámu. Po kosmickém dalekohledu již nějakou dobu astronomové volají. Vypuštění a servisní mise k dalekohledu může "efektivně" vykonat jen raketoplán. I to byl argument k prosazení programu raketoplánu. Tím však trable celého projektu teprve začaly.

Ilustrační foto...Hlavním dodavatelem dalekohledu se stalo Marshallovo středisko NASA. Z důvodů snížení rozpočtu na pouhých 300 miliónů dolarů byl snížen i průměr primárního zrcadla na 2,4 m. Projekt formálně přejmenovali na ST -- Space Telescope (Kosmický dalekohled). Jak už bývá téměř zvykem, vývoj i výroba byla mnohem dražší, než se původně předpokládalo. Finanční nároky vrůstaly přímo úměrně vzrůstajícím technickým a dalším potížím. Navíc po schválení projektů raketoplánu přestala NASA jevit o projekt ST zájem. Vše nasvědčovalo tomu, že je projekt odsouzen k záhubě.

Na scénu vstupují tři významní američtí astronomové (teoretičtí fyzici): Lyman Spitzer, John N. Bahcall a Jessy L. Greenstein, kteří intenzivně jednali s americkými kongresmany tak dlouho, až financování projektu prosadili. Konečně! V roce 1977 byl projekt schválen k realizaci. Byl však přesunut původní termín stratu v roce 1983 na rok 1985. Mezi astronomy a pracovníky NASA se však vyskytnul další závažný problém. NASA prosazoval, aby teleskop byl řízen z některého řídícího střediska NASA. Astronomové však jednoznačně prosazovali vybudování nového specializovaného astronomického pracoviště. Astronomové nakonec zvítězili a nové pracoviště STScI (Space Telescope Science Institute -- Institut kosmického teleskopu) bylo vybudováno jako součást Univerzity J. Hopkinse v Baltimore (John Hopkins University). Pracovníci tohoto ústavu řídí nejen provoz teleskopu, jeho vědecký program, ale také vyvíjejí software pro základní analýzu napozorovaných dat.

Nutno podotknout, že projekt HST není projektem čistě americkým, ale svůj podíl (asi 15 procent) na něm má i Evropa (ESA -- Evropská kosmická agentura).

Všechny díly seriálu:

Libor Lenža, František Martínek

| Zdroj: (pokračování příště) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Krása
Ilustrační foto...
Deep Space 1: Cíl na dohled
Ilustrační foto...
Chcete se stát klikvorkery?
Ilustrační foto...
Když přání je otcem myšlenky
Ilustrační foto...
Dvojitý Hermes?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691