Po patnácti letech, od sondy Giotto u Halley, jsme prostřednictvím revoluční observatoře Deep Space 1 navštívili další kometární jádro. Jak vypadá? Jako brambora.
V noci z úterý na středu byly prostřednictvím mimořádné tiskové konference Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně odtajněny první, předběžné výsledky z průletu sondy Deep Space 1 kolem jádra komety Borelly. "Dovoluji si Zemi představit dalšího člena rodiny Sluneční soustavy, kometu Borelly," prohlásil vedoucí projektu Marc Rayman.
Na záběrech je zřetelné jádro ze špinavého ledu, na první pohled podobné ohromné bramboře, která je devět kilometrů dlouhá a asi čtyři kilometry široká. Sondě se podařilo rozlišit detaily o velikosti jenom 45 metrů -- o něčem takovém jsme si mohli v přídě Halley nechat jenom zdát.
Jak si vlastně taková tělesa představujeme? Odpovídá Miloš Tichý z Observatoře na Kleti: "Kometární jádra si představujeme jako shluk balvanů a ledů, obklopený prachovou obálkou s celkovou hustotou menší než je hustota vody v pozemských podmínkách. Jsou na něm místa aktivní (ta s ledem) a neaktivní (kde již pevné částice vytvořily nepropustnou slupku). Dříve se myslelo, že komety jsou aktivní jen poblíž přísluní, ale pozorování velkými dalekohledy (obzvláště práce K. Meech(ové)) dokázaly, že komety jsou aktivní během celého oběhu kolem Slunce, jen poblíž přísluní více. Též prachová obálka kolem vlastního jádra se mění, poblíž přísluní je nejhustší a největší, v odsluní je nejmenší."
Zřetelné je i to, že je jádro Borelly strakaté; na povrchu se střídají světlé a tmavé plochy, jejichž složení je samozřejmě zatím velkou neznámou. Zhruba uprostřed se přitom nachází rozsáhlá, docela nápadná světlá oblast, která -- stejně jako jiná taková skvrnka na okraji -- zřejmě souvisí s několika výtrysky prachu a plynu. Ty jsou patrné na dalších záběrech z větší vzdálenosti. "Je to zcela šokující," komentoval spatřené útvary Larry Soderblom. "Tyto snímky nám říkají, že jsou kometární jádra mnohem komplikovanější, než jsme si dosud dokázali představit. Rozeklaný terén střídají lehce zvlněné krajiny, hluboké propasti a velmi, velmi tmavý materiál."
K zajímavým výsledkům došel i iontový a elektronový spektrometr. Zařízení sice původně sloužilo pro výzkum efektů spojených s činností iontového motoru, avšak během návštěvy Borelly zjistilo, že se kolem jádra nachází asymetrická atmosféra. U většiny komet si přitom pozoruje pěkně kulová koma prachu a plynu... Tento výkyv má nejspíš na svědomí několik nápadných výtrysků. Tři z nich, patrné i na záběrech, se splétají v jeden větší, jenž sahá do vzdálenosti až šedesát kilometrů.
"Záběry komety 19P/Borrelly mě překvapily tím, jak je jádro této komety dosti podobné jádru komety 1P/Halley. Jinak jsou ta zřetelně vidět větší struktury/útvary na povrchu, ale to se díky výzkumu komety 1P/Halley očekávalo," uzavřel tímto komentářem rychlý rozbor pořízených snímků Miloš Tichý.