Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Deep Space 1: Cíl na dohled

Téměř zapomenutá, ale o to důležitější sonda Deep Space 1 se blíží ke svému dalšímu, zřejmě již poslednímu cíli. V sobotu 22. září proletí jenom dva tisíce kilometrů od jádra komety Borrelly.

Ilustrační foto...Deep Space 1 váží necelých pět set kilogramů a vypadá jako dva a půl metru vysoká popelnice ozdobená dvojicí slunečních panelů o šířce téměř dvanáct metrů. Vznikla jako první ze série experimentálních zařízení projektu "New millenium", v rámci kterého si technici NASA naostro zkoušejí řadu nových technologií.

Nejdůležitějším polínkem zkušebního ohně se v tomto premiérovém případě stal tzv. iontový motor poháněný reaktivní silou iontů urychlených elektrostatickým polem. Na rozdíl od běžně používaných chemických trysek sice dosahuje tahu pouze zlomků newtonů, ovšem po velmi dlouhou dobu týdnů až měsíců s minimální spotřebou paliva i elektrické energie. Pro meziplanetární výpravy tedy přímo mana nebeská.

Stejně důležitý je autonomní navigační systém Deep Space 1, který bere v potaz pozemní kontrolou zadané cíle a určuje způsob jejich dosažení. "Najdi svoji polohu a v případě potřeby zažehni iontový motor," tak lze charakterizovat jeho úkoly. V případě, že hardwarové problémy znemožní dosáhnout cíl, vymyslí jiný způsob, rozvede strategii, připraví a provede změnu kurzu, eventuálně zjistí prostřednictvím detektorů přesnou polohu. Navíc bez ustání monitoruje stav jednotlivých zařízení, a jestliže odněkud vypluje zákeřná chyba, rychle na ní upozorní a pokusí se ji zneškodnit. Teprve v případě, kdy se problém ukáže jako neřešitelný, vyčká Deep Space 1 na instrukce ze Země.

Netřeba zdůrazňovat že podobné aplikace u budoucích výprav podstatně sníží četnost zásahů řídícího střediska a tudíž i cenu za provoz meziplanetárních laboratoří.

Ilustrační foto...Zkušební let sondy se samozřejmě neobešel bez problémů. Na cestu se vydala už v říjnu roku 1998 a původně měla v průběhu několika měsíců "pouze" testovat všechna novátorská zařízení. Zlatým závěrem celé mise byl pak průlet kolem blízkozemní planetky Braille. Ten se bohužel zdařil jenom částečně: Pro závadu na kameře se podařilo získat pouze několik neostrých záběrů.

Další závady přišly krátce po ukončení primární mise, v září 1999. Deep Space 1 vypověděla službu navigační kamera. Normálně fatální nehoda však nechala pozemní techniky chladnými -- přeprogramovali software a k orientaci sondy v prostoru nyní používají kameru pro vědecká pozorování. Má sice menší zorné pole, ale jinak sloužila docela dobře.

Bohužel, mezitím Deep Space 1 ztratila možnost prolétnout hned kolem dvou kometárních jader. Původně zamýšlená návštěva vlasatice Wilson-Harrington v lednu 2001 byla obětována k vyřešení palubních závad. Problémy s orientací se naposledy zopakovaly i minulý měsíc.

Nyní je ale Deep Space 1 na cestě ke kometě Borrelly a pokud nedojde k tragické nehodě, proletí ve vzdálenosti 7 935 kilometrů v sobotu 22. září. Zpět na Zemi pošle 32 černobílých záběrů jejího jádra, jehož velikost se odhaduje na maximálních deset kilometrů. V provozu samozřejmě budou i další detektory.

Pozorování může zmařit pouze skutečnost, že se neví, kde přesně jádro leží. Ze Země nebylo nikdy přímo pozorováno a tak si ho polointeligentní sonda musí vyhledat sama. Chyba o velikosti větší než čtvrt úhlové vteřiny přitom znamená, že na svých počítačových monitorech uvidíme pouze černou obrazovku. Observatoř přitom není možné prakticky nijak ovládat -- veškeré informace se na vzdálenost 220 milionů kilometrů předávají 24 minut…

Ilustrační foto...Avšak neházejme flintu do žita. V případě úspěchu navštívíme po patnácti letech -- od průletu Giotta kolem Halley v '96 -- intimní okolí další vlasatice. A pokud ne -- dny sondy jsou stejně sečteny. Její zásoby paliva jsou téměř na nule a řídící středisko ji v listopadu vypne. Dokonce je možné, že o hydrazin na pohon trysek přijde už během průletu kolem vlasatice.

Možná ji ale poslední ránu udělí sama Borrelly. Při návštěvě bude totiž na sondu padat kometární prach rychlostí až šedesát tisíc kilometrů v hodině. A vzhledem k tomu, že se s takovým průletem nikdy nepočítalo, sonda není vybavena žádným štítem, bude pro Deep Space 1 smrtící střet s částicí o velikosti lidského vlasu.

Ostatně není nejmladší. Pokud bychom její misi přirovnali běžně dlouhému lidskému životu, pak své hlavní úkoly -- tedy test nových technologií -- splnila ve věku 64 roků. Když navštívila planetku Braille, bylo ji 67 a při plné síle vydržela až do 93. narozenin. Tehdy přišla o naváděcí kameru.

Druhou šanci dostala ve 149. roce svého života, kdy byly obnoveny její systémy a mohla se tak vydat ke kometě Borrelly. Až se k ní dokodrcá, bude ji už 259 let, což je i na kosmickou sondu úctyhodný výkon. Držme ji pěsti, aby ji to vyšlo.

Jiří Dušek

| Zdroj: Deep Space News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Polární záře 20. listopadu 2003: Lento maestos
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2001 -- díl třetí
Ilustrační foto...
World of Vista
Ilustrační foto...
Muž, který předpověděl návrat komety
Ilustrační foto...
Jak jsem (konečně) viděl polární záři
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691