Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Špetka slunečního zlata

V polovině prázdnin se do vesmíru vydala nenápadná, avšak nesmírně důležitá sonda: americká mise Genesis má za úkol přinést do pozemských laboratoří několik miliontin gramu vzorků směsi, ze které byla před téměř pěti miliardami roků namíchána celá Sluneční soustava.

Ilustrační foto...Podle současných hvězdářských představ vzniklo Slunce a také planety v jeho okolí před více než čtyřmi a půl miliardami roků z jednoho bezejmenného oblaku plynu a prachu. Převažoval v něm vodík s příměsí helia, navíc bylo mračno obohacené o špetku prvků, které vznikly v jaderných reaktorech předcházejících generací hvězd.

Prachová zrnka se zde pomalu spojovala do stále větších a větších těles, až se vytvořily zárodečné planety o průměru několika tisíc kilometrů. Podobné, právě vznikající soustavy ostatně tu a tam pozorujeme prostřednictvím Hubblova dalekohledu.

Dále od Slunce, kde byl plynoprachový disk chladnější, si kamenné zárody posbíraly i okolní plyn, především vodík a helium. V případě našeho systému mohutný Jupiter "pocuchal" trajektorie těles ve své blízkosti a zabránil tím, aby okolní zárodky vytvořily větší tělesa. Mars tudíž zůstal malý a planetky blíže k Jupiteru ještě menší. Období vzniku větších těles nakonec ukončil nárůst výkonu mladého Slunce, které vymetlo plyn do okolního mezihvězdného prostoru.

I když se zdá tato představa téměř dokonalá, má řada háčků a visí nad ní několik tučných otazníků. A protože alespoň některé z nich by se podařilo odstranit v okamžiku, kdy bychom poznali chemické složení matečné mlhoviny, vzniknul v NASA v rámci programu Discovery projekt Genesis. Úkolem stejnojmenné sondy, která přišla na vcelku přijatelných 220 milionů dolarů, je totiž takové vzorky získat. Po čtvrt století, kdy skončily výpravy Apollo a Luna, se tak možná dočkáme dalšího mimozemského materiálu.

Jenže, možná vás napadne, kde takovou vzácnou látku hledat? Vždyť od našeho zrodu uběhlo 4,6 miliardy roků... Kupodivu to svým způsobem není vůbec těžké. Ohromnou zásobárnu těchto zbytků totiž vidíme na nebi každý den -- ano, jde o samotné Slunce.

Ilustrační foto...

Samozřejmě, uvnitř je naše denní hvězda natolik teplá -- přes 10 milionů stupňů, že zde probíhají všechny možné jaderné reakce, které spalují zdejší materiál (především vodík) na další, těžší prvky. Vnější vrstvy jsou však prakticky netknuté a jejich složení tak více méně odpovídá složení původní mlhoviny. Pro nás pozemšťany je přitom velkou výhodou, že z povrchu Slunce tento materiál uniká v podobě různě kolísavého větru: vytrvalý proud iontů a elektronů zaplavuje celou Sluneční soustavu.

Nachytat něco tak křehkého ovšem není nijak snadné. Zapomeňte například na to, že by se takový lov podařil v okolí Země. Silná magnetosféra totiž většině nabitých částic cestu až k nám v žádném případě nedovolí. Sonda Genesis se tudíž vydala do tzv. Lagrangeova bodu L1, na spojnici Slunce-Země, jeden a půl milionu kilometrů od naší planety. V tomto místě už sídlí třeba observatoř SOHO a nebo sluneční hlídka ACE.

Ale to není všechno. Hustota slunečního větru je blízká dokonalému vakuu. Proto musí být všechny lapače sondy absolutně čisté, bez jakýchkoli kontaminací. Genesis, na první pohled podobná několika ešusům se dvěmi pruhy slunečních baterií, proto technici sestavovali ve speciální, bezprašné dílně. Navíc se bude sonda první tři měsíce "vypékat". Ohřevem až na dvě stě stupňů Celsia se pokusí zbavit všech možných zbytků plynu, ať již na detektorech či přilehlých částech. Pro udržování správné orientace má přitom v zásobnících ultračistý hydrazin, který se bude používat jen v nejmenší možné míře.

Ilustrační foto...No a pak začne: Odklopí se vršek sondy a speciální zařízení zaloví v proudu prolétajících částic.

K tomu má Genesis hned několik možností. Především pět kruhových destiček poskládaných z křemíku, diamantu, hliníku, germania a dalších materiálů. Dvě z nich jsou nepohyblivé a budou exponovány po celé dva roky pozorování. Zbývající tři jdou vysouvat na povel ze Země, takže se zaměří na částice vyvrhované Sluncem v zajímavých obdobích -- třeba při rozsáhlých erupcích. Kromě toho má observatoř ve výbavě i speciální elektrostatický koncentrátor, jenž se zaměří na nejlehčí ionty. Už nyní je totiž zřejmé, že 99 procent vzorků nebude pro vědce nijak zajímavých: 99 procent posbíraného materiálu bude představovat vodík a helium. Odborníci se nejvíc těší na zbývající jedno procento -- izotopy kyslíku, dusíku a dalších vzácných prvků. Jejich zastoupení se totiž může být velmi zajímavým testem našich představ o vývoji Sluneční soustavy.

Ilustrační foto...Zřejmě nejkomplikovanější manévr přijde až v polovině roku 2004. Kolektory budou zaparkovány a zakryty ochranným štítem. Genesis se vrátí na dráhu kolem Země, vypustí návratové pouzdro, které ještě za letu ve výšce několika kilometrů nad americkým Utahem zachytí speciální helikoptéra. Pak se dostane do ultračisté laboratoře Johnsonova střediska kosmických letů v Texasu. Ve zdejší výbavě je totiž místnost, kde v metru krychlovém nenajdete více než deset mikrometrových částic. Počítá se přitom s tím, že se zde budou studovat i pozdější vzorky z jiných kosmických těles.

Sonda Genesis se tedy vydala právě na lov vzorků slunečního větru: až se v roce 2004 vrátí zpět na Zemi, přinese ve speciálním "kanystru" několik miliontin gramu částic. Jejich část bude k dispozici vědcům celého světa. Zbytek se uloží do trezoru pro budoucí generace a především budoucí, dosud ještě nesestavené detektory. Sbírka iontů a elektronů se tak stane součástí amerického "národního pokladu".

Jiří Dušek

| Zdroj: Spaceflight IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
ESA mapuje požáry
Ilustrační foto...
Celý svět na vašem počítači
Ilustrační foto...
Kometa Utsunomiya na večerní obloze
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Jaderné elektrárny: ano či ne?
Ilustrační foto...
Dokonalé splynutí
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691