Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdný posel -- díl sedmý (poslední)

Přinášející velké a podivuhodné objevy a nabízející k nahlédnutí každému, zejména pak filozofům a astronomům, co Galileo Galilei, florentský patricij, státní matematik padovského gymnázia, sledoval za pomocí pozorovací roury, kterou objevil, na povrchu Měsíce, mezi nespočetnými stálicemi v Mléčné dráze, mlhavými hvězdami a zejména pak na čtyřech planetách obíhajících okolo hvězdy Jupiterovy v různých vzdálenostech s různými periodami a s udivující rychlostí; tyto do dnešních dnů neznámé ani jednomu z lidí, autor nedávno první objevil a rozhodl se, pojmenovat je Medicejskými hvězdami.

Nejvýchodnější hvězda, která byla malá, byla vzdálena 4 minuty od následující, která byla větší a 7 minut od Jupiteru. Jupiter byl vzdálen 4 minuty od západní hvězdy, která byla malá.

Desátý den v 1 hodinu 30 minut večera byly dvě značně malé hvězdy, obě na na východě, pozorovány v následující pozicích:

Ilustrační foto...

Nejvzdálenější hvězda byla 10 minut od Jupiteru, sousední 0 minut 20 vteřin; ležely na přímce. Ovšem ve čtvrté hodině již nebyla hvězda nejbližší k Jupiteru viditelná a druhá byla tak nezřetelná, že byla obtížně pozorovatelná, přestože nebe bylo čisté a hvězda byla dále od Jupiteru než předtím. Vzdálenost nyní měla 12 minut.

Jedenáctý den v jednu hodinu byly vidět na východě dvě hvězdy a jedna na západě. Západní se nacházela 4 minuty od Jupiteru; východní,

Ilustrační foto...

nejbližší k Jupiteru, byla pouze 4 minuty daleko; hvězda nejvýchodnější byla ve vzdálenosti od předchozí 8 minut; dostatečně zřetelné a na přímce. Ve třetí hodině však byla čtvrtá hvězda pozorovatelná na východě blízko Jupiteru, menší než ostatní, oddělená od Jupiteru mezerou 0 minut 30 vteřin a mírně na sever od spojnice ostatních hvězd.

Ilustrační foto...

Všechny byly jasné a zřetelné. V 5 hodin 30 minut hvězda na východě nejbližší k Jupiteru se přesunula dále od planety a obsadila místo vprostřed cesty mezi planetou a sousedící hvězdou dále na východ. Všechny hvězdy byly přesně na přímce a stejné velikosti, jak je patrno na přiloženém obrázku:

Ilustrační foto...

Dvanáctý den v 0 hodin 40 minut byly dvě hvězdy na východě a dvě na západě. Nejvýchodnější hvězda byla vzdálena 10 minut; nejzápadnější 8 minut od Jupiteru.

Ilustrační foto...

Obě byly dostatečně zřetelné; zbylé dvě byly velmi blízko Jupiteru a velmi malé. Zvláště hvězda na východě, která byla ve vzdálenosti 0 minut 40 vteřin od Jupiteru. Vzdálenost západní hvězdy činila 1 minutu. Ve čtvrté hodině hvězda, která byla nejblíže k Jupiteru na východě, nebyla již pozorovatelná.

Třináctý den v 0 hodin 30 minut byly viditelné dvě hvězdy na východě a dvě na západě.

Ilustrační foto...

Východní a sousedící s Jupiterem, dostatečně zřetelná, byla 2 minuty daleko; hvězda od na východ a méně nápadná byla vzdálena 4 minuty od předchozí. Z hvězd na západě nejvzdálenější od Jupiteru, která byla velmi zřetelná, byla 4 minuty daleko. Mezi touto hvězdou a Jupiterem byla malá hvězda blízko západnější hvězdy; takže vzdálena více než 0 minut 30 vteřin. Všechny ležely na jedné přímce, která přesně odpovídala směru zvěrokruhu.

Patnáctého dne měsíce (čtrnáctého bylo nebe pokryté oblaky) v první hodině bylo postavení hvězd takovéto:

Ilustrační foto...

Tedy, tři hvězdy na východě, ale žádná na západě. Hvězda na východě nejblíže k Jupiteru byla ve vzdálenosti 0 minut 50 vteřin od planety; další 20 vteřin od předchozí a nejvýchodnější dvě minuty od druhé hvězdy; ta byla větší než ostatní, ze kterých bližší k Jupiteru byla velmi malá. Avšak okolo páté hodiny pouze jedna hvězda z těch, které byly blízko Jupiteru, byla pozorovatelná. Její vzdálenost od Jupiteru byla 0 minut 30 vteřin; vzdálenost hvězdy nejvíce na východ od Jupiteru vzrostla, rovnala se 4 minutám.

Ilustrační foto...

Ale v šesté hodině, kromě těchto dvou, položených, jak již bylo popsáno, na východě, byla jedna hvězdička zpozorována na západě, velmi malá, vzdálena 2 minuty od Jupiteru.

Ilustrační foto...

Šestnáctého dne února v šest hodin byly pozice hvězd uspořádány následovně:

Ilustrační foto...

Východní hvězda byla 7 minut od Jupiteru, Jupiter byl 5 minut od hvězdy na západě a ta 3 minuty od zbývající hvězdy ještě západnější; všechny skoro stejně velké, jasné, ležely na přímce odpovídající směru zvěrokruhu.

Sedmnáctý den v 1 hodinu byly spatřeny dvě hvězdy.

Ilustrační foto...

Jedna na východě vzdálena 3 minuty od Jupiteru, druhá na západě 10 minut od Jupiteru; byla o něco menší než východní. V šesté hodině se východní přiblížila k Jupiteru a dostala se do vzdálenosti 0 minut 50 vteřin; západní se stala vzdálenější, určitě na 12 minut. Při obou pozorováních byly hvězdy na přímce s Jupiterem a obě celkem malé, zvláště východní hvězda při druhém pozorování.

Osmnáctý den v jednu hodinu byly spatřeny tři hvězdy, ze kterých dvě byly na západě a jedna na východě.

Ilustrační foto...

Vzdálenost východní hvězdy od Jupiteru byla 3 minuty, bližší západní 2 minuty; druhá, nejzápadnější, byla 8 minut od prostřední hvězdy. Všechny ležely na stejné přímce a měly přibližně stejné velikosti. Ve druhé hodině hvězdy nejbližší k planetě byly ve stejné vzdálenosti od Jupiteru, západní hvězda byla nyní vzdálena 3 minuty. V šesté hodině pak byla spatřena čtvrtá hvězda, mezi nejvýchodnější hvězdou a Jupiterem:

Ilustrační foto...

Nejvýchodnější hvězda byla vzdálena 3 minuty od následující; tato 1 minutu 50 vteřin od Jupiteru. Jupiter byl ve vzdálenosti 3 minut od hvězdy na západě a ta 7 minut od hvězdy ještě západnější. Hvězdy byly srovnatelné velikosti, pouze hvězda na východě, nejbližší k Jupiteru, byla o něco menší než ostatní; všechny ležely na přímce rovnoběžné se zvěrokruhem.

Devatenáctý den v 0 hodin 40 minut byly pozorovatelné pouze dvě hvězdy na západě Jupiteru, dostatečně velké a uspořádané přesně na přímce. Nejbližší hvězda byla vzdálena 7 minut od Jupiteru a 6 minut od nejzápadnější hvězdy.

Ilustrační foto...

Dvacátého dne měsíce bylo nebe zamračené.

Dvacátého prvního dne v 1 hodinu 30 minut byly vidět tři hvězdy, poměrně malé:

Ilustrační foto...

Hvězda na východě byla 2 minuty od Jupiteru, Jupiter byl 3 minut od následující západní a ta 7 minut od nejzápadnější. Ležely přesně na přímce rovnoběžné se zvěrokruhem.

Dvacátého pátého dne v 1 hodinu 30 minut (celé tři předcházející noci bylo nebe zatažené) objevily se tři hvězdy.

Ilustrační foto...

Dvě východní, jejichž vzdálenost byla 4 minuty, stejně jako bližší od Jupiteru. Západní hvězda byla 2 minuty daleko. Ležely na přímce ve směru zvěrokruhu.

Dvacátého šestého v 0 hodin 30 minut byly přítomny pouze dvě hvězdy -- jedna na východě 10 minut od Jupiteru, druhá na západě ve vzdálenosti 6 minut.

Ilustrační foto...

Východní hvězda byla o něco menší než západní. V páté hodině byly viditelné tři hvězdy: mimo dvě již zmíněné, byla třetí hvězda na západě blízko Jupiteru; velmi malá, předtím skryta za Jupiterem a nyní ve vzdálenosti 1 minuty od planety.

Ilustrační foto...

Východní jevila se vzdálenější než předtím, nyní 11 minut od Jupiteru. V této noci jsme poprvé mohli pozorovat pohyb Jupiteru i k němu přidružených planet podél zvěrokruhu, srovnáním s některou ze stálých hvězd. Náhodně, na východně a mírně na jih od Jupiteru, bylo vidět nehybnou hvězdu ve vzdálenosti 11 minut v následující sestavě:

Ilustrační foto...

Dvacátého sedmého dne v 1 hodinu 4 minuty se hvězdy jevily v následujících pozicích.

Ilustrační foto...

Hvězda nejvíce na východ byla vzdálena 10 minut od Jupiteru, následující, bližší k Jupiteru, byla 0 minut 30 vteřin daleko. Hvězda na západní straně se vzdálila o 2 minut 30 vteřin, nejzápadnější pak byla 1 minutu od předchozí. Dvě hvězdy sousedící s Jupiterem se zdály nevelké, zejména pak východní; krajní byly dobře pozorovatelné, zejména pak západní. Ležely přesně na přímce ve směru zvěrokruhu. Pohyb těchto planet k východu byl očividný ve srovnání se vzpomenutou stálicí. Skutečně, Jupiter s přidruženými planetami byl k ní blíže, jak vidno na obrázku. O páté hodině východní hvězda, nejbližší k Jupiteru, byla od něho vzdálena jednu minutu.

Dvacátého osmého v jednu hodinu byly vidět pouze dvě hvězdy; východní vzdálená od Jupiteru 9 minut, západní -- dvě minuty. Byly dostatečně zřetelné a na jedné přímce. Stálá hvězda padala po kolmici k této přímce na východní planetu, jak ukázáno na obrázku:

Ilustrační foto...

Pátou hodinu byla zaznamenána třetí hvězdička z východu, vzdálena od Jupiteru dvě minuty:

Ilustrační foto...

První den března v 0 hodin 40 minut byly viděny čtyři hvězdy, všechny na východě; z nich nejbližší k Jupiteru byla vzdálena od něho na 2 minuty, následující -- jednu minutu od této, třetí -- 0 minut a 2 sekundy (byla nejjasnější). Nejvýchodnější byla od ní vzdálena 4 minuty a byla nejmenší ze všech. Dostatečně přesně vykreslovaly přímku, pouze třetí od Jupiteru byla poněkud nad. Stálá hvězda tvořila rovnostranný trojúhelník s Jupiterem a nejvýchodnější planetou:

Ilustrační foto...

Druhého v 0 hodin 40 minut byly tři planety, dvě na východě, jedna na západě v takovémto postavení:

Ilustrační foto...

Nejvýchodnější byla vzdálena od Jupiteru sedm minut, následující ležela od ní 0 minut 30 vteřin; západní byla vzdálena od Jupiteru dvě minuty. Krajní byly větší a jasnější než třetí, která se jevila značně malou. Nejvýchodnější se jevila mírně vyzdvižená k severu od přímky vedené ostatními planetami a Jupiterem. Vzpomenutá stálice ležela od západní planety osm minut po kolmici vedené od této planety k přímce procházející všemi planetami, jak ukázáno na obrázku.

Chtěl bych přiložit sestavu Jupiteru a přiléhajících k němu planet s nehybnou hvězdou, aby si mohl každý podle nich znázornit jejich přemísťování, jak v délce tak i v šířce, a utvrdit se, že přesně souhlasí z pohyby, které dostáváme z tabulek.

Takové jsou pozorování čtyř Medicejských planet, nedávno a poprvé mnou objevených. Ačkoli určit číselně jejich periody ještě není možné, lze na základě pozorování říci několik pozoruhodností. Za prvé, Jupiter buď následují nebo ho předcházejí na takových vzdálenostech, vzdalují se od něho k východu či západu s pouze malými výchylkami, že nikdo nemůže pochybovat o jejich oběhu. Současně přitom obíhají s dvanáctiletou periodou okolo středu světa. Kromě toho se pohybují po nestejných kruzích; to je zjevné podle toho, že v největších výchylkách od Jupiteru nebylo nikdy možné vidět konjunkci dvou planet, na rozdíl od blízkého okolí Jupiteru, kde šlo nalézt v těsném přiblížení dvě, tři a někdy i všechny planety. Kromě toho je možné se přesvědčit, že se rychlejší jeví obíhání planet, které opisují okolo Jupiteru těsnější kruhy. Skutečně, hvězdy nejbližší k Jupiteru se ukazují častěji východní, poté, kdy na večer byly západní a naopak. Planeta pohybující se po největším kruhu, se zjeví pozornému pozorovateli, který sleduje již dříve viděné návraty, na předchozím místě za půl měsíce. Navíc máme velkolepý a jasný důvod k odstranění nejistoty u těch, kteří přijímají Koperníkův systém pohybu planet okolo Slunce, ale natolik se jim příčí pohyb jediné Luny okolo Země, která současně obíhá okolo Slunce, že zavrhují takový systém vesmíru jako nemožný. Nyní máme nejen jednu planetu obíhající kolem druhé a současně kolem Slunce po velikém kruhu, ale naše smysly ukazují čtyři planety obíhající okolo Jupiteru jako Luna kolem Země a současně společně s Jupiterem v průběhu dvanácti let kolem Slunce.

Nelze však opomenout řešení otázky, proč se Medicejská světla, obíhající v těsném okolí Jupiteru, jeví někdy dvakrát větší než jindy. Důvod tohoto jevu nelze hledat v zemských parách, jelikož se nám jeví většími či menšími tehdy, kdy se rozměry současně pozorovaného Jupiteru a blízkých stálic jeví nezměněné. Navíc nelze absolutně předpokládat natolik významné změny vzdálenosti od Země v perigeu nebo v apogeu jejich pohybu, aby mohly být příčinou těchto jevů, neboť kruhový pohyb v těsném okolí žádným způsoben nemůže toto zapříčinit. Pohyb po oválu (který by byl v tomto případě téměř přímkovým) nemůže být v souhlasu s těmito jevy. Jsem ochoten říci cokoli, co v tom problému může pomoci, a předkládám jej k posouzení a kritice všem rozumně uvažujícím lidem. Je známo, že přítomnost zemských výparů nutí Slunce a Lunu jevit se větší a stálice a planety menší. Proto v blízkosti horizontu Luna a Slunce jeví se větší a hvězdy, i beztak malé, dokonce na první pohled nenápadné, stávají se menší, jsou-li tyto páry zality světlem. Díky tomu ve dne a za soumraku, jak jsme již řekli, jsou hvězdy slabé a Měsíc ne. Kromě toho je známo, že nejen Země, ale i Luna je obklopena sférou výparů takových, o jakých jsme již hovořili, a zejména jiných, o kterých budeme podrobně hovořit v "Systému". Takový soud můžeme s plným právem vynést i co se týče druhých planet. Proto se jeví možné, že bychom položili okolo Jupiteru sféru hustější než okolní etér. Okolo této sféry krouží Medicejské planety, jako Luna okolo sféry bouří (atmosféry). Zastiňující účinky této sféry způsobují, že se nám v apogeu planety jeví menší a v perigeu v důsledku odnětí nebo ztenčení vrstvy větší. Dále pokračovat nám brání nedostatek času; nechť blahosklonný čtenář očekává vbrzku pokračování.

 

Hvězdný posel Galilea Galileiho dosud v kompletním českém překladu neexistuje. Bohužel, ani toto vydání, které se tak na první pohled tváří, tuto situaci neřeší. Tento Posel totiž nebyl přeložen z latinského originálu, nýbrž z ruského překladu. Při kontrole jsme pak využili překlad anglický. Prosíme tedy laskavého čtenáře, aby ho bral jen jako velmi volný, nicméně zajímavý a poučný, text vycházející z původního díla. Na přípravě pracovalo hned několik lidí, hlavní a nezastupitelný byl Václav Říkal, bez jehož skvělé ruštiny by nebylo možné na překlad ani pomyslet. Jemu, stejně jako všem ostatním, moc děkujeme.

(konec)

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Drobky ve vzdálených končinách -- díl šestý
Ilustrační foto...
ISS na dosah ruky
Ilustrační foto...
Binární planetky -- hit sezóny II.
Ilustrační foto...
Chicxulub a konec dynastie
Ilustrační foto...
Evropa se chystá k Merkuru
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691