Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mars v prachu

Těšili jste se na to, jak se po dlouhé době podíváte na povrch červené planety? Jestli ano, tak na to raději rovnou zapomeňte: na Marsu totiž zuří rozsáhlá prachová bouře.

Ilustrační foto...Ono nestačí, že se Mars pohybuje -- pro nás pozorovatele na severní polokouli -- tak nízko nad obzorem. Ono nestačí, že při minulých opozicích dělila planetu od Země natolik veliká vzdálenost, že jsme i v těch větších dalekohledech zahlédli nanejvýš nevýraznou, červenou špendlíkovou hlavičku. Před třemi týdny se ke všem těm "pohromám" přidala globální prachová bouře, která zastřela většinu detailů. Dokonce ani tak výrazná Syrtis Major neprokoukne.

"Když se Mars nachází v přísluní, dostává severní polokoule v době letního slunovratu až o čtyřicet procent více světla než v odsluní. Výsledkem jsou několikatýdenní silné větry, které do ovzduší zvedají množství jemného prachu. Takové bouře dokonce mnohdy zachvátí celou planetu; povrch se stane slabě nažloutlý a lze pozorovat jenom pár nejrozsáhlejších detailů. Podobné události byly zaznamenány například v letech 1971 nebo 1973, v poslední době se ale odehrávají jenom menší, lokální prachové bouře," tak tohle si můžete přečíst ve stručném průvodci Sluneční soustavou na http://rady.astronomy.cz.

Podíváme-li se do historie, pak je nejlepší takto zdokumentovanou událostí, bouře z roku 1971. Když se tehdy 14. listopadu zavěsila -- jako první umělá družice -- na oběžnou dráhu americká sonda Mariner 9 a televizní kamery namířila k podivuhodně neprobádanému povrchu -- v řídícím středisku nastalo mírné zděšení... Až na pár tmavých skvrnek, nebylo vůbec nic!

Na vině byla rozsáhlá prachová bouře, která zachvátila celou planetu: Dokud se během následujících dvou měsíců alespoň trochu neutišila, nevyfotografoval Mariner 9 nic zajímavějšího než čtyři malé eliptické skvrny, které prorážely nepropustnou šeď. Jak se později ukázalo, šlo o nejvyšší vrcholky známých vulkánů.

"Marsova atmosféra díky své nevelké hmotnosti má jen malou tepelnou setrvačnost. Již drobné změny teploty stačí k tomu, aby se uvedly do pohybu rozsáhlé části atmosféry," prozradil nám v krátkém interview Zdeněk Pokorný z brněnské hvězdárny. "Nesmí nás proto překvapit, že se na Marsu setkáme s prudkými větry, dosahujícími rychlosti i přes 100 m/s, které přemisťují prach ve velkém měřítku."

A dodává: "Velkou nestabilitu a značnou transportní schopnost Marsova ovzduší snad nejlépe demonstrují rozsáhlé prachové bouře. Ty začínají vždy v období, kdy se planeta nachází poblíž přísluní. V tu dobu Mars dostává od Slunce o 40 procent více energie než v odsluní. Prachové bouře začínají vždy na jižní polokouli (kdy tu končí jaro a nastává léto), obvykle v oblasti Hellespontus. Zdá se, že právě tam se díky příhodnému tvaru terénu zesilují místní větry, které při narušení tepelné stability atmosféry přerostou v globální prachovou bouři."

"Velké prachové bouře byly na Marsu pozorovány v letech 1892, 1924, 1956 a 1971. Při takových bouřích se do atmosféry dostane obrovská spousta drobounkých prachových částeček o průměru několika tisícin milimetru, které jsou vynášeny větrem až do výšek padesát kilometrů nad povrchem. Jakmile je celá planeta zahalena do prachového obalu, teplotní rozdíly v atmosféře se snižují a vítr ustává. Prach pomalu usedá na povrch (bohužel na Marsu nikdy neprší, což by pomohlo k rychlému vyčistění ovzduší mnohem víc než pozvolné usazování prachu). Jestliže však zvířené prachové částice klesají k povrchu v různých místech planety nerovnoměrně, znovu nastanou drobné teplotní rozdíly, vítr se zesílí a prachová bouře pokračuje. I tato několikerá oživení prachových bouří již byla v minulosti pozorována."

Dodejme, že se nakonec dočkal i Mariner 9. Až do vyčerpání pohonných hmot v říjnu roku 1972 pořídil více než sedm tisíc záběrů prakticky celého povrchu a dal tak poměrně slušné základy pozemských znalostí o sousední planetě.

Ilustrační foto...

Nejčerstvější prachová bouře, v takovém rozsahu opět po více než čtvrtstoletí, začala velmi nenápadně: Jako malý oblak prachu uvnitř pánve Hellas. Tato oblast je vlastně ohromný kráter o průměru přes dva tisíce kilometrů s hloubkou přes devět kilometrů.

Jak dokládá Phil Christensen z Arizonské státní univerzity dramatická změna nastala 27. června: "Tehdy bouře explodovala. Jednoduše překročila kritický práh a začala narůstat." Počátkem července vyplnila impaktní pánev Hellas, poté se začala roztahovat přes celou planetu. "Nejde přitom o nic jednoduchého," dodal v tiskové zprávě NASA Christensen. Ačkoli je Mars menší než Země, jeho celkový povrch se vyrovná povrchu všech našich kontinentů.

Dramatické změny názorně dokumentují i záběry z emisního spektrometru TES na palubě Mars Global Surveyoru. Zařízení studující velikost, rozložení prachových částic v atmosféře, stejně jako jejich vlastnosti, zachytilo nejen prudké rozšíření celé smrště, ale také ukázalo, že teplota Marsovy atmosféry v průměru narostla o celých třicet stupňů!

Ilustrační foto..."Ano, prach vyzvednutý do ovzduší pohlcuje plnou třetinu energie přicházející od Slunce," komentoval pozorování Zdeněk Pokorný. "Za normálních okolností je to jenom několik procent. Tím se ale atmosféra silně zahřívá, cirkulace ovzduší se ještě zrychlí, kolotoč příčin a následků se tak roztočí. Fyzikové v takových případech hovoří, že došlo ke kladné zpětné vazbě."

"Prachová bouře se tímto způsobem rychle rozšiřuje. Během týdne zachvátí celý povrch planety. Účinek kladné vazby přitom trvá až do doby, než teplota u povrchu klesne natolik, že v těch nejnižších vrstvách zcela ustanou větry. Ovzduší jako celek je sice teplejší, ale u povrchu je asi -40 stupňů Celsia."

Zajímavé je, že podle teoretických modelů může stejným způsobem reagovat i zemská atmosféra: Kdyby se při řadě jaderných explozí -- například během války -- vyneslo do vzduchu velké množství prachu a sazí, atmosféra by se zakalila a přestala by propouštět sluneční záření. Naštěstí ale k takové události zatím nedošlo.

Co se dá dělat. Zatímco jsme ještě před pár týdny mohli na sousední planetě sledovat jiskřivé polární čepičky a tu i tam nějaké ty tmavé skvrnky, nyní je Mars prakticky bez detailu. Je přitom hodně pravděpodobné, že tahle téměř neprůhledná opona jen tak nezmizí. "Taková velká událost má tendenci vydržet řadu týdnů, ne-li měsíců," dovolil si prognózu Phil Christensen. Na celé prázdniny máme tedy utrum.

Jiří Dušek

| Zdroj: Science@NASA, 220 záludných otázek z astronomie a další. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Titius-Bodeovo pravidlo
Ilustrační foto...
Sloan Survey: první meta
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 65
Ilustrační foto...
Nejbližší hnědý trpaslík?
Ilustrační foto...
STS-116: Discovery – online přenos startu raket
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691