Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Marťanský soubor písní a tanců

Slavnou zprávu O stavu Unie, ve které prezident John Kennedy 25. května 1961 oznámil začátek projektu Apollo, není nutné připomínat. Málokdo však ví, že součástí této vize byl i jiný úkol: postavit a na oběžnou dráhu dopravit systém meteorologických satelitů k monitorování zemské atmosféry. Zadání se podařilo splnit o pět let později, kdy polovinu viditelného globu začala sledovat první geostacionární družice. Trvalo ale celých 33 roků, než jsme se podobným způsobem oddali studiu počasí, které nás na první pohled nemusí zajímat. Alespoň prozatím.

Ilustrační foto...Planetu Mars v minulosti navštívila celá řada sond, které přinesly neskutečně skutečnou záplavu nádherných snímků. Pravidelné záběry povrchu i řídké atmosféry k nám na Zemi ovšem tečou teprve od sklonku roku 1997, kdy se na oběžné dráze usadil malý, ale šikovný Mars Global Surveyor. Jeho kamery ukázaly, že na první pohled strnulá tvář červeného souseda, s tenkými polárními čepičkami a řídkou atmosférou, tepe nenápadným, ale o to složitějším životem. Odborníci odhalili pohyb rozsáhlých písečných dun, mizející vrstvy ztuhlého oxidu uhličitého a vody v okolí obou pólů, balvany valící se z okrajů rozsáhlých propadlin i veliké prachové víry.

Příkladem může být postupně mizející polární čepička, zachycená na trojici záběrů pořízených mezi srpnem 1999 a únorem 2000, kdy do této části planety přišlo léto. Sublimující pokrývka, podle okolní teploty složená výhradně z tuhého oxidu uhličitého (suchého ledu), postupně odkrývala vrstevnatou krajinu v okolí jižního pólu. Všimněte se několika temných skvrnek na prvním portrétu ze srpna 1999. Vznikaly působením větru, jenž v okolí rozfoukal temnější podkladový materiál. Koncem pozemského září už podobné "kazy" zachvátily prakticky celou část čepičky a vytvořily tak soustavu tmavých rovnoběžných skvrn, orientovaných ve směru převládajících větrů. V únoru pomíjivá námraza zmizela a zcela tak odhalila zdejší krajinu.

Ilustrační foto...

Sezónní proměny jsou sice nesmírně pěkné, nejedná se však o nijak dramatické události. Pravým opakem jsou skotačiví rarášci, objevení před dvaceti roky orbitálními sondami Viking. Tyto prachové víry, hovorově označovaní jako tančící derviši, s přibližně svislou osou otáčení, vznikají v odpoledních hodinách při silném přehřátí spodních vrstev atmosféry bezprostředně přiléhající k povrchu. Teplý vzduch pak stoupá spirálovitě vzhůru a vynáší s sebou jemný prach. Ale na rozdíl od Země, kde výška podobných trychtýřovitých vírů zpravidla nepřevyšuje několik set metrů, u Marsu mohou dosáhnout až osmi kilometrů nad povrchem. V obou případech však tyto tornádům podobné úkazy trvají nejvýše několik desítek minut.

Neposedné derviše se podařilo zahlédnout jak z oběžné dráhy, tak prostřednictvím kamer stanice Pathfinder. Poněkud pikantní informací je však skutečnost, že je náhodou objevil americký student Stephen Metzger. Už během provozu sondy upozornil na možnost, že by se takové atmosférické víry mohly v okolí stanice nacházet, avšak jeho návrh na jejich pečlivé hledání nebyl vyslyšen. "Když se data z Pathfinderu stala po šesti měsících přístupná široké veřejnosti, stáhnul jsem si záběry z www stránek Jet Propulsion Laboratory, analyzoval jsem je navrženým způsobem a nalezl tak nejméně pět prachových vírů," komentoval svůj objev Stephen Metzger, jenž mezitím dokončil své doktorandské studium geologie. "Tato práce se tak stala důležitou součástí meteorologie, geologie i klimatologie Marsu," dodal s patřičným zadostiučiněním. Na přiložené animaci je malý vír o šířce 15 metrů a výšce přesahující 245 metrů, který se přehnal kolem jižního vrcholu Twin Peaks, asi kilometr západně od Pathfinderu. Trojice záběrů vznikla s odstupem dvaceti sekund. Údaje meteorologické stanice současně prozrazují, že v jejím okolí rychlost větru nikdy nepřevýšila 20 kilometrů v hodině. Ani ta nejprudší písečná bouře se přitom na Marsu nepohybuje více než pětkrát rychleji.

Ilustrační foto...

Na rarášcích je zajímavé především to, že na cestě odmetávají světlý prach a odkrývají tak tmavší podloží. "Prachové víry umožňují vysvětlit sezónní změny odstínů některých oblastí Marsu. Právě díky nim se části povrchu během zdejšího jara a léta jeví temnější. Každý, byť sebemenší derviš totiž odfoukne trochu prachu a odkryje tmavší podklad," vysvětlil existenci podivuhodných graffiti na některých místech Ken Edgett z Malin Space Science Systems. "K tomu však nedochází kdekoli, nejčastěji tyto útvary vznikají ve středních šířkách. V minulých týdnech jsme například v rozsáhlé pánvi Hellas a Argyre v jednom okamžiku zahlédli pět až deset takových minitornád."

Ilustrační foto...Jeden takový se v prosinci loňského roku dokonce podařilo zachytit přímo v akci! Letěl přes Promethei Terra z východu na západ a v průměru měl nejméně sto metrů. Na záběru oblasti o velikosti zhruba jeden a půl kilometru je vidět jeho zřetelný stín i spirálovitě vyfoukaná cesta.

"Mars je sice chladná a suchá poušť, jak ale ukázala naše kamera, rozhodně není strnulá," komentoval zdánlivě nekonečný proud objevů Michael Malin, hlavní konstruktér kamery na palubě Mars Global Surveyoru. "V průběhu několika posledních měsíců jsme zachytili celou řadu sezónních i meteorologických změn, které demonstrují, že je to dodnes aktivní a dynamický systém."

Jiří Dušek

| Zdroj: JPL, NASA, Space.Com IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Coelorum perrupit claustra - díl první
Ilustrační foto...
Jedno hodně kulaté výročí
Ilustrační foto...
Voda na Marsu?
Ilustrační foto...
Ohlédnutí za Expedicí
Ilustrační foto...
Čertův stůl – observatoř nebo hromádka šut
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691