Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdný posel -- díl sedmý

Přinášející velké a podivuhodné objevy a nabízející k nahlédnutí každému, zejména pak filozofům a astronomům, co Galileo Galilei, florentský patricij, státní matematik padovského gymnázia, sledoval za pomocí pozorovací roury, kterou objevil, na povrchu Měsíce, mezi nespočetnými stálicemi v Mléčné dráze, mlhavými hvězdami a zejména pak na čtyřech planetách obíhajících okolo hvězdy Jupiterovy v různých vzdálenostech s různými periodami a s udivující rychlostí; tyto do dnešních dnů neznámé ani jednomu z lidí, autor nedávno první objevil a rozhodl se, pojmenovat je Medicejskými hvězdami.

Krátce jsme pohovořili o tom, co bylo pozorováno na Luně, stálicích a Mléčné dráze. Nyní zůstává, což je asi nejdůležitější, že jsme pozorovali (a dáváme to ve všeobecně na vědomí) čtyři planety nikým neviděné od počátku světa do našich dní. Promluvíme o způsobu jejich objevu a téměř dvouměsíčním pozorování jejich pohybu a změn. Vyzýváme všechny astronomy, aby se zabývali jejich sledováním a určili jejich periody, což nám, díky nedostatku času, nebylo možno učinit do dnešních dní. Zároveň již podruhé upozorňujeme, aby jejich pozorování nebyla neplodná, musí mít přesnější instrument, jaký je opsaný v počátku této knížky.

Tedy, v den sedmého ledna letošního 1610. roku v první hodinu noci, když jsem pozoroval nebeská tělesa pomocí roury, spočinul můj zrak i na Jupiteru. Protože sem už měl zhotovený instrument převyšující původního, spatřil jsem, že Jupiter provázejí tři hvězdičky -- nevelké, ale přesto jasné, což jsem nemohl dříve spatřit, díky horším vlastnostem předchozí roury. Ač jsem se domníval, že patří mezi hvězdy stálé, přesto jsem byl poněkud udiven jejich rozložením přesně na přímce rovnoběžné se zvěrokruhem a tím, že byly mnohem zářivější ostatních stejné velikosti. Vzájemné rozložení mezi nimi a Jupiterem bylo toto:

Ilustrační foto...

To jest ze strany východní přiléhaly k Jupiteru hvězdy dvě a ze západu jedna. Nejvýchodnější a západní zdály se o něco větší než třetí z nich. Vzdálenosti mezi nimi a Jupiterem mě nikterak neznepokojovaly, jak jsem již řekl, považoval jsem je za nehybné. Když jsem se, veden neznámo jakou sudbou, osmého dne (ledna) vrátil k pozorování, našel jsem naprosto jiné rozložení. Všechny tři hvězdy už ležely na západě, nacházejíc se ve velmi malé vzdálenosti od Jupiteru a od sebe. Vzdálenosti mezi nimi byly stejné, jak vidno na obrázku:

Ilustrační foto...

Ač jsem tehdy ještě nepomýšlel na možnost společného pohybu těchto hvězd, již jsem začal pochybovat, jak se mohl Jupiter ocitnout na východ od hvězd, když byl v předvečer onoho dne západněji dvou z těchto hvězd. Domníval bych se tedy, že věren astronomickým počtům předehnal tyto hvězdy svým vlastním pohybem. Z tohoto důvodu jsem netrpělivě očekával následující noc. Leč mé naděje zůstaly nenaplněny, protože nebe bylo ze všech stran pokryto mraky.

V den desátý (leden) se hvězdy ukázaly v tomto rozmístění okolo Jupiteru:

Ilustrační foto...

Byly pouze dvě a to obě východní. Třetí, jak jsem předpokládal, byla ukryta za Jupiterem. Jako dříve ležely v jedné přímce s Jupiterem a přesně se rozkládaly podél zvěrokruhu. Pochopil jsem tak, že podobné změny nemohu připsat Jupiteru a že pozorované hvězdy jsou vždy jedny a tytéž (protože na zodiakální délce neležely žádné jiné, ani vpředu ani vzadu od Jupiteru). Zaměnil jsem domněnku za jistotu a pochopil jsem, že viděné změny mají původ ve sledovaných hvězdách. Proto jsem se rozhodl pozorovat i nadále a to velmi pozorně a pečlivě.

Tedy, jedenáctého dne viděl jsem toto rozložení:

Ilustrační foto...

Vidět byly pouze dvě hvězdy, z nichž prostřední byla vzdálena od Jupiteru třikrát dál než od východnější hvězdy; východní hvězda byla si dvakrát větší než prostřední, ač předchozí noc se zdály téměř stejně velké. Tím jsem přijal za zřejmé, a to bez jakýchkoli pochybností, že se na nebi nacházejí tři hvězdy putující kolem Jupiteru podobně jako Merkur i Venuše okolo Slunce. V dalších, pozdějších a nesčetných pozorováních se ukázalo nad Slunce jasné, že ne tři, ale čtyři jsou, jenž putují kolem Jupiteru. Jejich vzájemné přemisťování, později pozorované nemnoho přesněji, popíšeme v následujícím povídání.

Tedy, dvacátého v měsíci lednu, v hodině první následné noci, viděl jsem rozložení světel v tomto pořadí:

Ilustrační foto...

Nejvýchodnější hvězda byla mohutnější západní, obě pak byly dobře znatelné a jasné. Každá byla vzdálena od Jupiteru na dvě minuty. Ve třetí hodině se začala objevovat ještě třetí hvězdička, zpočátku téměř nepozorovatelná, protože se dotýkala z východní strany Jupiteru a byla velmi malá. Všechny ležely na jedné přímce jež se nacházela na zvěrokruhu.

Třináctého byly mnou poprvé pozorovány čtyři hvězdičky v následujícím rozložení:

Ilustrační foto...

Tři byly západní a jedna východní; rozloženy byly téměř na přímce, prostřední ze západních klonila se poněkud k severu. Nejvýchodnější měla dvě minuty odstup od Jupiteru. Intervaly mezi ostatními a Jupiterem se každý rovnal jedné minutě. Všechny hvězdy byly téže velikosti, ač nevelké, byly velmi jasné a mnohem zářivější než stálé hvězdy téže velikosti.

Čtrnáctého byla obloha zakryta mraky.

Patnáctého ve třetí hodině noční byly čtyři hvězdy viděny blízko Jupiteru:

Ilustrační foto...

Všechny tři byly na západě a byly rozloženy téměř na přímce; třetí v pořadí od Jupiteru se odkláněla mírně k severu. Nejblíže ze všech k Jupiteru byla ta nejmenší, ostatní se zdály mnohem větší; rozestupy mezi Jupiterem a třemi následnými hvězdami byly totožné a rovnaly se dvěma minutám, nejzápadnější se však vzdalovala od nejbližší k sobě na čtyři minuty. Hvězdy byly velmi jasné a nemrkající; stejné jako se zdály vždy předtím a potom. Avšak v hodině sedmé byly vidět jen tři hvězdy v následujícím postavení vzhledem k Jupiteru:

Ilustrační foto...

Ležely přesně na přímce. Nejblíže přiléhající k Jupiteru byla velmi malinká a vzdálena od něho tři minuty; druhá pak od ní jednu minutu a třetí od druhé na čtyři minuty třicet vteřin. Během hodiny se však dvě prostřední hvězdy přiblížily jedna ke druhé pouze na třicet vteřin.

Šestnáctého v první hodině noci viděli jsme tři hvězdy rozložené takto:

Ilustrační foto...

Dvě obklopovaly Jupiter vzdáleny od něho na jednu i druhou stranu na čtyřicet vteřin. Třetí, západní, byla vzdálena od Jupiteru osm minut. Hvězdy bližší k Jupiteru se zdály mnohem jasnější než ona.

Sedmnáctého za 0 hodin a 30 minut po západu Slunce byla takováto konfigurace:

Ilustrační foto...

Na východě byla pouze jedna hvězda vzdálena od Jupiteru na tři minuty; západní byla vzdálena 11 minut. Východní se zdála dvakrát jasnější než západní; dalších hvězd, mimo tyto, nebylo. Za čtyři hodiny, přibližně v pátou hodinu noci, začala vycházet na východní straně třetí hvězda, předtím, jak předpokládám, sjednocená s nejvýchodnější. Rozložení hvězd bylo následující:

Ilustrační foto...

Prostřední hvězda, velmi blízká k východní, byla vzdálena jen 20 vteřin a od přímky vedené přes krajní a Jupiter byla odkloněna mírně k jihu.

Osmnáctého 0 hodin 20 minut po západu Slunce byl vzhled takový

Ilustrační foto...

Východní hvězda byla větší než západní, vzdálena od Jupiteru 8 minut; západní byla vzdálena od Jupiteru 10 minut.

Devatenáctého o druhé hodině noci bylo rozložení hvězd následující

Ilustrační foto...

Tři hvězdy stály přesně na jedné přímce s Jupiterem, jedna na východě vzdálena 6 minut; mezi Jupiterem a první hvězdou směrem na západ byl interval 5 minut. Tehdy jsem se pouze mohl domnívat, nebude-li mezi hvězdičkou východní a Jupiterem ještě jedna, natolik blízká k Jupiteru, že by se dotýkala. Leč pátou hodinu jsem ji naprosto zřetelně zahlédl, trůnící uprostřed mezi Jupiterem a východní hvězdou, tak že konfigurace byla taková:

Ilustrační foto...

Navíc byla v okamžiku spatření hvězda velmi slabá, avšak v šesté hodině se téměř vyrovnala ostatním.

Dvanáctého o 1. hodině a 15. minutě bylo takové postavení:

Ilustrační foto...

Tři hvězdy byly natolik slabé, že je bylo možné jen stěží spatřit; od Jupiteru i mezi sebou byly na více jak jednu minutu. Nebylo jasné, jsou-li z východu dvě či tři hvězdičky. Asi šestou hodinu byly jejich pozice takové:

Ilustrační foto...

Východní hvězda byla od Jupiteru vzdálena dvakrát více, tedy 2 minuty. Prostřední ze západních na 40 vteřin a od nejzápadnější o 20 vteřin. Nakonec, sedmou hodinu noční byly vidět na západní straně hvězdy tři:

Ilustrační foto...

Nejbližší byla od Jupiteru vzdálena 20 vteřin, mezi ní a nejzápadnější byl interval dlouhý 40 vteřin. Viděna byla mezi nimi ještě jedna hvězda, mírně se klonící k jihu, vzdálena maximálně deset vteřin od nejzápadnější.

Dvacátého prvého v 0 hodin 30 minut byly na východě tři hvězdy stejně vzdálené mezi sebou a Jupiterem:

Ilustrační foto...

Intervaly, dle odhadu, činily 50 vteřin. Na západě byla hvězda vzdálená od Jupiteru na 4 minuty. Nejbližší Jupiteru, východní, byla ze všech nejmenší, ostatní pak byly o něco větší a přibližně stejné.

Dvacátého druhého ve dvě hodiny bylo rozložení hvězd takové:

Ilustrační foto...

Mezi východní hvězdou a Jupiterem byla vzdálenost pět minut, mezi Jupiterem a nejzápadnější více než sedm minut. Dvě západní byly od sebe vzdáleny 0 minut 40 sekund; nejbližší k Jupiteru byla od něj vzdálena jednu minutu. Obě prostřední byly slabší krajních, všechny ležely na přímce podél zvěrokruhu, pouze mezi třemi západními se prostřední klonila mírně k jihu. Avšak v šesté hodině noci je bylo možné spatřit v tomto rozložení:

Ilustrační foto...

Východní, velmi slabá, byla od Jupiteru vzdálena 5 minut, jak i dříve. Tři západní hvězdy dělily vzdálenost od Jupiteru i mezi sebou stejně, každý z intervalů byl přibližně roven 1 minutě 20 sekundám. Nejbližší k Jupiteru se zdála být menší než sousední; všechny se pak rozkládaly na jedné přímce.

Dvacátého třetího dne v 0 hodin 40 minut po západu Slunce byla pozice hvězd taková:

Ilustrační foto...

Tři hvězdy ležící spolu s Jupiterem na jedné přímce podél zvěrokruhu jako vždy: Dvě byly na východě, jedna na západě. Nejvýchodnější byla vzdálena od následující hvězdy 7 minut; tato pak od Jupiteru 2 minuty 40 vteřin; Jupiter od západní 3 minuty 30 sekund. Co do velikosti byly téměř stejné. Leč pátou hodinou dvě hvězdy, dříve nejbližší k Jupiteru, vidět již více nebylo. Ukrývaly se, jak předpokládám, za Jupiterem. Vzhled byl tento:

Ilustrační foto...

Dvacátého čtvrtého objevily se tři hvězdy, všechny východně a takřka na jedné přímce s Jupiterem:

Ilustrační foto...

Střední se trochu odchylovala k jihu. Nejbližší k Jupiteru byla vzdálena 2 minuty, následující od ní 30 vteřin a východní pak 9 minut od této; všechny byly dostatečně jiskřivé. V šest hodin byly vidět dvě hvězdy v tomto rozložení:

Ilustrační foto...

Přesně na jedné přímce k Jupiteru, od kterého bližší byla 3 minuty daleko, od ní následující 8 minut. Jestli se nepletu, dvě dříve pozorované střední hvězdy slily se v jednu.

Dvacátého pátého v 1 hodinu 40 minut byla konfigurace taková:

Ilustrační foto...

Na východní straně se nacházely pouze dvě hvězdy, obě dostatečně velké; nejvýchodnější byla 5 minut od prostřední, poslední od Jupiteru 6 minut.

Dvacátého šestého dne v 0 hodin a 40 minut bylo rozložení hvězd takové:

Ilustrační foto...

Vidět byly tři hvězdy: dvě na východě, třetí od Jupiteru na západ. Poslední byla od něho vzdálená 3 minut, prostřední východní 5 minut a 20 vteřin, nejvýchodnější od střední 6 minut. Ležely na jedné přímce a byly všechny stejně velké. O páté hodině byly polohy hvězd téměř stejné, lišily se pouze v tom, že se na východní straně Jupiteru začala objevovat čtvrtá hvězda, menší ve srovnání s ostatními. Objevovala se ve vzdálenosti 0 minut 30 vteřin od Jupiteru. Byla trochu na sever od spojnice předcházejících, jak vidno na obrázku:

Ilustrační foto...

Dvacátého sedmého 1 hodinu po západu Slunce byla vidět pouze jedna hvězda a to na východní straně Jupiteru:

Ilustrační foto...

Byla velmi malá a 7 minut vzdálená od Jupiteru.

Dvacátého osmého a dvacátého devátého dne jsme díky příchodu mraků nemohli provádět pozorování.

Třicátého dne ledna v první hodině noci byly hvězdy vidět v následující sestavě:

Ilustrační foto...

Jedna hvězda byla na východní straně ve vzdálenosti 2 minuty 30 vteřin od Jupiteru, dvě hvězdy byly na západě, bližší z nich byla 3 minuty od planety a druhá o minutu dále. Hvězdy i Jupiter byly na přímce, ale prostřední z nich se klonila mírně na sever; hvězda nejvzdálenější na západ byla menší než ostatní.

V posledním dni měsíce se ve druhé hodině pozorovaly dvě hvězdy východní a jedna na západní:

Ilustrační foto...

Z východních hvězd prostřední byla 2 minuty 20 vteřin vzdálena od Jupiteru, nejvýchodnější 30 vteřin od předcházející; západní byla 10 minut od Jupiteru. Ležely přibližně na stejné přímce, pouze hvězda na východě, nejbližší k Jupiteru, byla více k severu. Ve čtvrté hodině bylo rozložení hvězd následující:

Ilustrační foto...

Dvě hvězdy na východě byly ještě blíže u sebe, pouze 20 vteřin. Během těchto pozorování se západní hvězda jevila menší.

Prvního dne února ve druhé hodině noci bylo postavení takové:

Ilustrační foto...

Nejvýchodnější hvězda byla 6 minut od Jupiteru, západní 8 minut; na východní straně byla velmi malá hvězda 20 vteřin od Jupiteru; tvořily přímku.

Druhého dne měsíce byly hvězdy uspořádány následovně:

Ilustrační foto...

Na východě byla pouze jedna hvězda 6 minut od Jupiteru; Jupiter byl 4 minuty od nejbližší hvězdy na západě; mezi touto hvězdou a hvězdou nejdále na západě byla mezera 8 minut. Nacházely se na přímce a byly skoro stejně velké. Avšak v sedmé hodině se ukázaly hvězdy čtyři.

Ilustrační foto...
Jupiter se nacházel uprostřed nich. Nejvýchodnější z nich byla 4 minuty od sousední a ta byla 1 minutu 40 vteřin od Jupiteru; Jupiter byl 6 minut od nejbližší západní hvězdy a ta byla vzdálena od nejzápadnější 8 minut. Všechny byly na jedné přímce shodné se zvěrokruhem.

Třetího dne v 7 hodin byly hvězdy postaveny následovně:

Ilustrační foto...

Východní byla vzdálena 1 minutu 30 vteřin od Jupiteru, nejbližší hvězda na západě 2 minuty; nejzápadnější byla od ní 10 minut daleko. Všechny se nacházely přesně na přímce a měly podobné velikosti.

Čtvrtého dne ve dvě hodiny byly pozorovatelné čtyři hvězdy: Dvě na východě a dvě na západě, všechny přesně na přímce.

Ilustrační foto...

Nejvýchodnější hvězda byla ve vzdálenosti 3 minut od následující a ta byla 40 vteřin od Jupiteru. Jupiter byl 4 minuty od nejbližší hvězdy na západě a 6 minut od této byla ta nejzápadnější. Co se velikosti týče, byly téměř shodné; hvězda nejbližší k Jupiteru se zdála menší než ostatní. Ale v sedmé hodině byly východní hvězdy od sebe vzdáleny pouze 30 vteřin.

Ilustrační foto...

Jupiter byl 2 minuty od nejbližší východní hvězdy, od hvězdy na západě další v pořadí 4 minuty a ta byla 3 minuty od nejzápadnější. Všechny byly podobné velikostí a ležely na přímce ve směru zvěrokruhu.

Pátý den měsíce bylo zataženo.

Šestý den měsíce byly vidět pouze dvě hvězdy, mezi kterými byl Jupiter, jak je vidět na obrázku:

Ilustrační foto...

Hvězda na východě byla 2 minuty od Jupiteru, na západě 3 minuty; ležely na přímce a měly shodnou velikost.

Sedmého dne měsíce byly vedle Jupiteru dvě hvězdy, obě na východě, v následující sestavě:

Ilustrační foto...

Vzdálenosti mezi hvězdami a Jupiterem byly shodné -- jedna minuta: přes ně a Jupiter mohla procházet přímka.

Osmého dne měsíce v jednu hodinu byly pozorovatelné tři hvězdy, všechny na východní straně Jupiteru.

Ilustrační foto...

Nejbližší k Jupiteru, zřetelně malá, byla 1 minutu 20 vteřin vzdálená; prostřední od ní -- 4 minuty a byla celkem velká; nejvýchodnější hvězda byla velmi malá a 20 vteřin od prostřední. Nebylo jasné, zda jde o jednu hvězdu nebo dvě. Chvílemi to vypadalo, že je zde ještě další neobyčejně malá hvězda, těsně u ní směrem na východ, vzdálená pouze 0 minut 10 vteřin. Všechny ležely na přímce ve směru zvěrokruhu. Ve třetí hodině hvězda nejbližší k Jupiteru se ho dokonce dotýkala, byla od něj vzdálena pouze 0 minut 10 vteřin; ostatní se vzdálily, prostřední nyní byla 6 minut od Jupiteru. Ve čtvrté hodině hvězda, nejbližší Jupiteru, se spojila s planetou a zmizela.

Devátý den v 0 hodin 30 minut byly dvě hvězdy na východní straně Jupiteru a jedna na západní.

Ilustrační foto...

 

Hvězdný posel Galilea Galileiho dosud v kompletním českém překladu neexistuje. Bohužel, ani toto vydání, které se tak na první pohled tváří, tuto situaci neřeší. Tento Posel totiž nebyl přeložen z latinského originálu, nýbrž z ruského překladu. Při kontrole jsme pak využili překlad anglický. Prosíme tedy laskavého čtenáře, aby ho bral jen jako velmi volný, nicméně zajímavý a poučný, text vycházející z původního díla. Na přípravě pracovalo hned několik lidí, hlavní a nezastupitelný byl Václav Říkal, bez jehož skvělé ruštiny by nebylo možné na překlad ani pomyslet. Jemu, stejně jako všem ostatním, moc děkujeme.

(pokračování)

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zemřel Hans Bethe
Ilustrační foto...
Instantni pozorovatelna 68
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky V
Ilustrační foto...
Apophis 6 – nové závody o Měsíc
Ilustrační foto...
Jednou a dost?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691