Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zápisky z CERNu - díl třetí

O svém pobytu ve známé evropské organizaci pro nukleární výzkum informuje deník Rostislava Halaše.

Den dvanáctý -- čtvrtek 12. července
Tak tedy tohle je Folke, administrátor o kterém jsem vám již psal. Tedy ten co stojí, neboť ta sedící je Zhezylaska Raykova (Jane) z Bulharska. A cože to dělají? Inu Jane když zjistila že mám nainstalovánu českou klávesnici, tak si usmyslela, že chce bulharskou. Tu českou již Folke strávil, ale bulharskou s písmeny tvaru na půl cesty k čínské klávesnici, to už je moc. Nakonec mu nic jiného nezbylo než cyrilici nainstalovat. Ještě štěstí, že z Číny tady není nikdo. Nicméně je třeba říci, že je ochotný a má tady hodně práce, neboť včera opět přeinstalovával Windows 2000 v celé učebně. Odpočine si zřejmě až po našem odjezdu .

Dnes ráno jsem byl opět v Saint Genis pro bagety. Řeknu Vám, že jsem se tam nijak nedomluvil, neboť veškerý personál jinak než francouzsky nemluví. A tak mě původně vyhlídnutá bageta za 2,- FF přišla na 2,80 FF a proč, to jsem se nedozvěděl. Proto radím: naučte se alespoň pár základních konverzačních témat. Bude se vám to hodit.

Ilustrační foto...Dnes jsem učinil nový objev, neboť jsem zjistil, že teorii relativity je možno aplikovat i na nefyzikální jevy. Když jsem se připravoval na svůj pobyt zde, myslel jsem si, že největší problém bude obecná angličtina a jakmile dojde ne odborná témata, budu rozumět. Skutečně tomu tak ze začátku bylo. Dnes ale pořádně přituhlo, neboť R. Kleiss pokračoval ve své přenášce matematickým řešením Fermiho modelu. Situace se otočila. Po těch asi deseti dnech už výborně rozumím, ale po stránce fyzikální jsem mnohdy nevěděl, o čem mluví. A to mám oproti jiným svým kolegům za sebou navíc zkoušky z kvantové elektroniky, laserů a o speciálních elektronických předmětech ani nemluvě. Naopak Ivan Lomačenkov (jaderný fyzik) z města Dubna (Ruská federace -- v Dubně je podobné centrum s urychlovačem zabývající se částicovou fyzikou) věděl o čem se mluví, ale vůbec nerozuměl. A protože Ivan i výše zmiňovaná Jane z Bulharska zjistili, že umím rusky, stal jsem se překladatelem. Takže po otázce "О чем он говорит?" -- "O čem mluví?" já vždycky pohotově přeložím do ruštiny nebo do nějakého hybridu, neboť řadu slovíček jsem již zapomněl. Na oplátku mně Ivan vysvětlí, fyzikální princip, o kterém se mluví. No uznejte, není to nádherný příklad, který by mohl vést k rozšíření obecné teorie relativity? Stala by se tak ještě obecnější. Navíc je to krásný příklad tak zvané výměnné síly, neboť tato výměna informací je zdrojem přitažlivé síly mezi námi.

Druhá přednáška C.Jorama týkající se detektorů částic již pro mě byla zcela pochopitelná, neboť se mluvilo o fyzikálních a elektronických principech ale i detailech detekce. A elektronikou mě doufám nikdo tak lehce nepřekvapí

A víte, jak poznáte fyzika zabývajícího se detektorem částic? První na co se vás zeptá, když vás potká, je, jaké máte N0 (to nám vykládal C. Joram). No a když řeknete cifru větší než 370, tak je váš a bude si vás považovat. To N0 .je totiž hlavní technický parametr účinnosti detektoru Čerenkovova záření.

Čerenkovovo záření vznikne, když nabitá částice vnikne do prostředí větší rychlostí než rychlost světla v tomto prostředí. Možná víte, že žádná částice nemůže mít větší rychlost než světlo, ale to se týká pouze vakua. V jiných prostředích, například skle, se světlo šíří pomaleji než ve vakuu, takže výše zmiňovaná situace je reálná. A když zaregistrujete Čerenkovovo záření (projevuje se do modra zbarveným světelným zábleskem), tak víte, že proletěl elektron.

Ilustrační foto...

Odpoledne jsme začali porovnáním učebních plánů především fyziky. Pokud mohu zatím zevrubně srovnávat, tak na tom nejsme tak špatně, alespoň na naší škole. A to mluvím pouze o základním kurzu fyziky, který absolvují všichni a nemluvím o seminářích. Odlišujeme se v metodách a snad praktických cvičení je méně. Ale o tom až později a pouze s odborníky -- učiteli fyziky, neboť veřejnost takové detaily asi nezajímají.

Druhou část odpoledne jsme strávili návštěvou dalšího pracoviště -- ALICE. Je to pracovištěobsahující urychlovač (urychlovačů je v CERNu více a tento je prý nejstarší), na kterém se urychlují těžké ionty. Cílem je studovat částice hmoty podléhající tak zvané silné interakci při extrémních energiích, při kterých se očekává formování nového stavu hmoty -- tzv. quark-gluonového plazmatu. Podrobněji se můžete podívat na http://alice.web.cern.ch/Alice/.

Den třináctý -- pátek 13. července
Čtvrteční program pokračoval poslední částí přednášky R.Kleisse. Má vše perfektně promyšleno a jeho přednáška se velice dobře poslouchá. Pokud se na ni chcete podívat, je na http://documents.cern.ch/AGE/. Jeho osobní publikované materiály najdete na http://www.sci.kun.nl/ .

Přednáška se dnes týkala tzv. Standardního modelu, teorie, která se ověřuje. R. Kleiss nastínil matematické řešení a ukázal, jak z něj vyplývá existence částic W a Z, které byly nakonec tady v CERNu detekovány (viz informace na úvodní animaci). Ale nejen to, teorie předpovídá existenci částic, které se nazývají Higgsovy bosony. Ty zatím fyzikové neúspěšně hledají. No a hledání Higgsových bosonů je jedním z hlavních úkolů nově budovaného urychlovače s názvem LHC. Jak říká Kleiss, buď se jim je tady v CERNu podaří detekovat nebo to bude konec kvantové fyziky a fyzikové se stanou nezaměstnanými. Fyzikové totiž nemají žádnou jinou alternativní teorii a tak pevně věří, že vytoužené částice se jim jistě podaří najít. O projektu LHC, který bude uveden do provozu v roce 2005 napíši něco až příště.

Ilustrační foto...

V druhé dopolední části C. Joram dokončil přednášku o detektorech. Nebudu vás obtěžovat technickými detaily, neboť kdo má zájem může si přednášku vyslechnout na adrese uvedené výše. Pro zajímavost však uvedu, že na to abyste mohli detekovat některou nejmenší částici hmoty, musíte mít obrovský detektor. Tak například na pracovišti ATLAS je detektor ve tvaru válce o délce 44 metrů a průměru 22 metrů a jeho hmotnost je 7000 tun.

Odpoledne bylo naplánováno skupinové focení všech účastníků a výsledek vidíte níže. Popisovat každou osobu při tomto rozlišení je nemožné, takže pokud se bude chtít podívat na seznam, je na adrese http://teachers.web.cern.ch/ a je klikací, po kliknutí si můžete přečíst podrobnější informace o každém z nás.

Na večer byla naplánována vycházka do nedalekého pohoří Jury. Vzhledem k nejistému počasí však byla změněna. Mick Storr dostal nápad, že bychom mohli shlédnout nějaký zábavný film. V blízkosti Ženevského jezera je letní kino Cine-Lac (Lac znamená jezero), ale to se mu zdálo dost daleko (kolem 10 km) a tak zařídil promítání téhož filmu na již zmiňovaném počítačovém a školícím středisku -- Barracs. Aby to dostalo šmrnc, tak jej přejmenoval na Cine-Barrack. Po příchodu na Cine-Barrack jsem ale zjistil, že název nebyl zvolen úplně přesně, neboť správnější název by měl být Cine-Bar, neboť Francois Mireval (účastník přímo ze Ženevy) nás poctil výborným francouzským vínem, o trochu horším pivem (českému nemohlo konkurovat) a všelijakými dalšími lahůdkami.

Ilustrační foto...No a co myslíte, že mohou fyzikové na takovém party dělat? Samozřejmě -- bavit se o fyzice.Tak vypadá zábava fyziků -- Feynmanovy diagramy. V popředí donor akce Francois Mireval (Ženeva).

Konečně byla také možnost se pobavit o tom,.jak to chodí na školách jinde. Když už šly diskuze různými směry, začal jsem se vyptávat na připojení na internet a na vybavení počítači atd. Krátce několik postřehů. Zdá se, že rychlost, kterou se naše škola donedávna chlubila -- 64 kbps je podle toho, co je jinde směšná. V Německu je například normální připojení přes DSL (nová vysokorychlostní technologie po stávajících telefonních linkách) a běží rychlostí mezi 600-700 kbps (což je desetkrát rychleji). Rovněž je možno mít takové spojení i doma a není to na místní poměry drahé.

Dále jsem se snažil vytáhnout nějaké informace od Američanů (Gary, Alan, Horatio). Můžu vám říci, že těm jde internet tak rychle, že se o nějakou rychlost ani nestarají.

Počet žáků připadajících na jeden počítač ve škole je kolem 4-5 (v naší škole kolem 20 -- a to jme na české poměry dobře vybavená škola). Navíc je na škole placený technik, který se stará o výpočetní techniku a ten má ještě k sobě nějaké pomocníky z řad studentů. Na druhé straně mi Mothofela z JAR řekla, že internet nemají vůbec (tedy zatím).

Zajímavá byla i otázka přístupu na internet ve škole. Jak v Německu, tak v USA mají žáci přísně zakázaný přístup na některé typy serverů. Přístupy jsou monitorovány a přestupky trestány. Jinak je přístup volný a neplacený. Pro pokročilou dobu (neboť mezitím byl promítán slíbený film) jsem s účastníky z jiných zemí nemluvil.

Den čtrnáctý -- sobota 14. července
Sobotní den je dnem volna a a také v tom čase ve Francii Dnem Bastily -- státním svátkem. Naplánován jsme měli druhý pokus o zdolání Mont Blanku., neboť pro špatné počasí se tato akce nemohla minulý týden uskutečnit.

Ilustrační foto...Opět jsme využili auta Beaty z Budapešti a skupina ve složení Kevin Mc Clean (Irsko), Mothofela Selepe (přezdívaná Kuki z JAR), Maria Tsakiri (Řecko) a já mohla vyrazit. Počasí nám tentokrát nadmíru přálo, takže jsem byl nadšen, že konečně dosáhnu svého cíle -- dostat se na střechu Evropy. Myslíte-li si, že jsem horolezec, tak se mýlíte, neboť dnešní technika -- tedy lanovka (anglicky Cable Cabin), vám umožní dostat se do výšky 3800 metrů nad mořem bez jakékoliv námahy. Odsud již můžete shlédnout "pouze" o tisíc metrů vyšší Mont Blank. Dále již jen po svých a s horolezeckým vybavením a to jsme bohužel a jistě i naštěstí neměli. Skutečně jsme viděli několik výprav s cepíny, mačkami a další nezbytnou výbavou jak se pokouší zdolat tuto nejvyšší evropskou horu.

A teď si představte, že stojíte v takové výšce s krásným rozhledem jak do Francie, tak Švýcarska, je bezvětří a teplota přijatelná, takže svetr stačí. Tak proč se o tento pocit nepodělit se svou rodinou, zvláště když v současné době je spojení mobilem odkudkoliv kamkoliv samozřejmostí. Technika je mocná věc, ale někdy by se člověk raději vrátil do doby kamenné. Po několika marných pokusech se mi podařilo najít poskytovatele mobilních služeb, který mě konečně spojil, ale co čert nechtěl, doma zrovna nikdo nebyl. Výsledkem bylo protelefonovaných 50,- Kč, nevím za co. No a znáte-li Murphyho zákony tak víte, že to nemůže být jenom tak (my v Čechách na to máme takové pěkné slovná spojení). Když jsem se snažil vám udělat několik krásných fotografií, můj fotoaparát mi hlásil vybité baterie. Takže ze snímků nebude nic, dodám je později, budou od Kevina. Naštěstí videokamera pracovala na plné obrátky. Takže videozáznam až doma. Pro vaše uspokojení se můžete podívat na krásný panoramatický záběr na adrese http://www.chamonix.com/, volte "... Vous arrivez au sommet du Mont Blanc par un beau matin d'été" a uvidíte to, co jsem ani já neviděl, neboť vrcholek Mont Blanku byl v mracích.

Skutečně je zážitek z Mont Blanku obrovský (až na tu cenu -- 210 FF pro dospělého).

Na cestě zpět jsme se zastavili v městě Annecy. Je to krásné městečko pod Alpami s rozlehlým jezerem. Z jezera vytékají kanály přímo do starobylé části města, takže se tomuto městu přezdívá "Benátky Francie". Na rozdíl od Benátek jsem neviděl gondoly, ale je tady čistá voda, takže můžete vidět až na dno hluboké odhadem 150 cm. Atmosféra byla velice slavnostní, neboť jak již jsem řekl byl Den Bastily. Všude se hemžily spousty lidí, bouchaly petardy, kavárny a restaurace byly plné k prasknutí, na stolech jste mohli vidět nejrůznější speciality, které ani nedovedu pojmenovat. Ve stáncích jste si zase mohli vybrat mezi desítkami různých druhů baget. Bohužel mi tady přestala fungovat i kamera, neboť záložní baterie byla úplně vybitá. Abych vás ale uspokojil, zde můžete najít panoramatický videozáznam http://www.annecy.maville.com/, klikněte na "Galerie Photos" a dále na některou ikonku -- fotoaparát. Večer se dalo do hustého deště, takže návrat zpět do CERNu byl nezbytný.

Závěrem, zklame-li vás technika, pomožte si opět technikou.

Den patnáctý -- neděle 15. července
Nedělní probuzení do deštivého dne dávalo tušit, že je konec mým plánům na zdolání centra Ženevy. Když jsem se chystal do CERNu, myslel jsem si, že budu mít centrum prochozené tolikrát, že budu znát každý kout. Opak je pravdou dosud na to nebyl čas, neboť CERN je od centra vzdálen dobré tři čtvrti hodiny jízdy autobusem v době mimo špičku (zkuste spočítat kolik je to kilometrů a já až se to od někoho tady dozvím, tak vám to pro kontrolu napíšu).

Dopoledne jsem dopsal zápisky předešlého dne a kolem jedenácté se rozhodl, že Ženevu pokořím, ať to stojí, co to stojí. Nejlepší spojení je autobusem. Ten ostatně stojí přímo před branou B. Autobusové linky tady jsou dost husté a jezdí často -- např. v neděli 3-4krát v hodině. Na každé zastávce je automat na jízdenky.

Ilustrační foto...No a hned první problém byl na světě. Určitou chvíli mi trvalo, než jem pochopil, že se platí podle toho, jak dlouho předpokládáte, že vám jízda potrvá. Pro člověka neznalého místních vzdáleností je to jako věštění z křišťálové koule. Zvolil jsem proto tu nejmenší dobu a to půl hodiny. Dalším problémem byl vlastní úkon koupě jízdenky, neboť automat má celkem čtyři podélné otvory, potenciálně vhodné pro vložení mincí. Z nápisů jsem nic nepochopil a tak jsem zkusil první otvor. Půlfrank zapadl do automatu a nic se nedělo. Inu, řekl jsem si, už vím, která cesta je špatná. Zbývaly už jen tři otvory. Vybral jsem tentokrát jinou zkušební minci menší hodnoty, a povedlo se. Po vhození celkové sumy 1,80 CHF mi vyjel lístek. Na lístku je natištěn čas výdeje jízdenky a od té doby platí ta půlhodina. Takže koupíte-li si lístek a po půlhodině přijede autobus, máte smůlu, neboť je neplatný.

Naštěstí autobus vyjel vzápětí. Autobusy tady jsou skutečně na úrovni (obrazně i doslova). Jsou nízkopodlažní, takže do nich bez problémů nastoupí i starší nebo tělesně postižení lidé. Sedačky jsou potažené sametovou látkou, čisté, nepotrhané. Řidič má u sebe tři LCD displeje, které monitorují dveře. Otevírání dveří si provádějí cestující sami a to zvenku i zevnitř zmáčknutím tlačítka. Tlačítko je během jízdy nefunkční. Uvnitř jsou dva svítící panely s pohyblivými nápisy oznamující cíl cesty a název další stanice.

Ilustrační foto...Počas cesty jsem si všiml, že projíždíme kolem botanické zahrady (je jich tady v Ženevě několik), těsně nad hlavou nám proletělo letadlo, to když jsme míjeli letiště. Půlhodina uběhla velmi rychle, ale to jsme ještě nebyli u vytouženého cíle -- nádraží Gare de Cornavin. Rozhodl jsem se, že pojedu dále -- vždyť mám předplacený půlfrank. Po zhruba tři čtvrtě hodiny jsem byl na místě.

Musím podotknout, že jsem neměl stanovenou trasu, ale chtěl jsem se jen projít Ženevou a nasát její atmosféru. Po obhlídce nádraží jsem zamířil k jezeru. Jistě víte, že velice známý je vodotrysk, můžete jej vidět téměř na všech fotografiích Ženevy. Nedalo mně to a zjistil jeho technické parametry. Takže každou sekundu vychrlí jeho tryska 500 litrů rychlostí 200 km/hod a voda dostoupí do 140 metrové výše. Dvě čerpadla mají celkový příkon 500 kW -- slušná hodnota rovnající se příkonu větší vesnice. Osvětlení má příkon 13,5 kW.

Ženeva je město bank, hotelů, mezinárodních institucí, luxusních obchodů ale i parků, prostě je na co koukat i když je deštivo. Nebo naopak: když je deštivo, jako bylo dnes, máte vše okamžitě přístupné a na očích, neboť město bylo na rozdíl od krásného dne liduprázdné. Nachodil jsem odhadem kolem dvaceti kilometrů, ale stálo to za to.

Rostislav Halaš

| Zdroj: Deník Rostislava Halaše, v aktuálním, průběžně doplňovaném vydání, najdete na adrese http://www.mujweb.cz/www/R.Halas/CERN/kalendar.html. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Letní trojúhelník aneb příběh tří hvězd
Ilustrační foto...
Hvězdná apokalypsa II
Ilustrační foto...
Strašidlo tmy
Ilustrační foto...
Odhalování skryté hmoty pokračuje
Ilustrační foto...
Vyhlášení soutěž o nejlepší letecké snímk
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691