Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Planety zvou na ranní kávu

Víra ve špatnost pátku třináctého záleží jenom na vás. Pro ranní ptáčata a navíc milovníky hvězdné oblohy se však tento den může stát docela úspěšný: Před východem Slunce lze totiž zahlédnout hned několik planet -- Merkur, Venuši, Jupiter a Saturn, ke kterým se vzápětí přidá i velmi tenký Měsíc.

Ilustrační foto...Uvařte si dobrou kávu, natáhněte budíka na třetí hodinu a běžte brzo spát. Show začne v onen nešťastný pátek třináctého a bude pokračovat celý další týden. Patnáctého, sedmnáctého a osmnáctého nám totiž dokonale promazaná nebeská mechanika připravila několika dalších "vyvrcholení".

Třináctého, po čtvrté hodině ráno, vytvoří oslnivá Venuše, poněkud slabší Saturn a s ním srovnatelný Aldebaran ze souhvězdí Býka kompaktní rovnoramenný trojúhelník. Na první z planet, v tomto období vlastně Jitřenku, jste pravděpodobně narazili už v minulých dnech: Na své cestě oblohou je úhlově nejdál od Slunce a zároveň i poměrně blízko Země -- dělí nás "jenom" sto padesát milionů kilometrů. S jasností -4,1 magnitudy je tak jedním z nejvýraznějších objektů noční oblohy.

Nažloutlý Saturn má sice v absolutním měřítku zhruba desetkrát větší průměr než Venuše, na pozemské obloze je však padesátkrát slabší. Doplácí totiž na velkou vzdálenost: skoro desetkrát větší než u Jitřenky. Jenže co je to v případě Aldebaranu, který tvoří dominantu Býka? Vždyť tuhle vyžilou hvězdu sledujeme ze vzdálenosti 71 světelných roků. Pikantní se tak zdá sdělení, že právě jeho směrem putuje sonda Pioneer 10. Do této části Galaxie totiž dorazí zhruba za dvě stě tisíc roků... Bude si na ni ještě někdo pamatovat?

Ilustrační foto...

Když se na Aldebaran pozorně podíváte, určitě si všimnete roztomilé hvězdokupy Hyády, která tvoří hlavu Býka. Tohle bohaté seskupení jasných hvězd leží jenom 130 světelných roků daleko -- Aldebaran k nim tudíž nepatří -- a představuje tak jednu z nejbližších otevřených hvězdokup v okolí Slunce.

Hyády měly podle řeckých mýtů stejné rodiče, jako nedaleké Plejády. Jejich ranní východ přitom ve starověku předznamenával zahájení bouřlivých Dionýsových obřadů: Proto se jim také říkalo "vysoké", "kulhavé". "vášnivé", "řvoucí" nebo třeba "zuřivé". Římané pak Hyády nazývali Suculae -- Prasátka.

Jasné hvězdy, poskládané do písmene V, představují jenom jádro hvězdokupy: celkově k ní patří několik set stálic poházených v oblasti o průměru kolem dvaceti pěti stupňů, tedy mnohem dál než nyní sledujeme Venuši s Jupiterem. Soustava vznikla zhruba před šesti až osmi sty milionů roků -- v té době byste na naší planetě horko těžko hledali i trilobity. V oceánech se nanejvýš vyvíjeli řasy a snad první, velmi primitivní bezobratlí.

Hyády jsou hezké i v triedru -- pokud je nějaký takový dalekohled ve vašem okolí, určitě se na ně podívejte. Spatříte zde několik desítek stálic, mnohé s nápadným oranžovým odstínem. V jednom zorném poli, čtyři stupně severovýchodně přitom najdete další otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je asi desetkrát vzdálenější a tedy i výrazně úhlově menší. -- Vypadá jako zrnitá skvrnka, ve které rozlišíte i její nejjasnější hvězdy. Ty by měly mít jasnost mezi šesti a osmi magnitudami.

Ilustrační foto...

Vraťme se zpět k nebeskému tanci. Pokud bude v pátek třináctého skutečně pěkně, najděte si místo s dobrým výhledem na východ. Nízko nad obzorem můžete zahlédnout Jupiter s Merkurem -- během jediné noci se tudíž v dohledu ocitnou všechny planety viditelné bez dalekohledu. Poslední Mars visí na nebi prakticky celou noc. Hledejte ho poblíž Antara ze souhvězdí Štíra.

V neděli patnáctého se opět vraťte pod oblohu: Venuše se totiž přiblíží na pouhých 0,7 stupně k Saturnu. Tedy jenom o chlup víc než má v průměru Měsíc. Dokonce je lehce zakryjete malíčkem na natažené ruce! Navíc, jestli máte tu možnost, pak si je určitě prohlédněte větším dalekohledem. Obě planety se promění v kotoučky o průměru asi 17 úhlových vteřin. Z Venuše uvidíte jenom polovinu -- stejně jako náš nejbližší soused totiž jeví fáze, u Saturnu se pro změnu zjeví jeho pohledný a nadmíru delikátní prstenec.

Ilustrační foto...

Snad nejhezčí zátiší ale vznikne až o dva dny později -- v úterý 17. července. Před východem příjemně hřejivého Slunce se totiž k Venuši a Saturnu přidá úzký srpek Měsíce: všechna tři tělesa najdete i na nebeské poměry v nesmírně malém prostoru o průměru jenom dva stupně. Zarytí pozorovatelé, stejně jako náhodní chodci budou bezesporu u vytržení. Na tmavé obloze, někde dál od všudypřítomného smogu se zjeví i popelavé světlo na temné části měsíčního povrchu. Neznamená to však, že by měl Měsíc vlastní zdroj světla. Ani to, že má atmosféru, ve které se světlo rozptyluje a ozařuje tak oblasti, kde nastala měsíční noc. Jedná se pouze o sluneční světlo. V době kolem měsíčního novu je totiž Země při pohledu z Měsíce v úplňku. Vzhledem k tomu, že je výrazně větší, na nebi svítí dvacetkrát až stokrát více než Měsíc v podobné fázi při pohledu ze Země. Popelavý svit tedy není nic jiného než sluneční světlo odražené Zemí k Měsíci a zase zpět.

Škoda, že většina z vás nebude tou dobou pobývat na americkém kontinentu. Při pohledu z Jižní Ameriky totiž Měsíc na denní obloze zakryje Saturn a o pět hodin později, tentokrát pro pozorovatele v Severní Americe, se totéž přihodí Venuši. I když u obou událostí asistuje Slunce, zákryt Jitřenky (nebo spíše Denky) Měsícem půjde vidět malým dalekohledem. S ohledem na úhlové rozměry planety se přitom za měsíčním okrajem schová za dlouhých čtyřiceti vteřin. Přímo věčnost oproti bliknutí nějaké stálice.

Shodou náhod tehdy Venuše projde necelý stupeň od již zmiňované otevřené hvězdokupy NGC 1647. Že by lákavé sousto pro hvězdářské fotografy?

Následující ráno, ve středu osmnáctého července, se Merkur, Jupiter, Měsíc, Venuše a Saturn seřadí do jedné linie. Takže pokud jste na první z planet, která klade největší odpor, zatím štěstí neměli, můžete to zkusit znovu. Jednoduše si spojte Měsíc s Jupiterem a nízko nad obzorem, proklatě blízko Slunci, pak zkuste zahlédnout i Merkur. Mimochodem, u něj se uzoulinký Měsíc objeví ve čtvrtek devatenáctého.

Co dodat? Neváhejte ani minutu, navařte si do termosky spoustu dobré kávy nebo čaje a jděte se na tohle kuriózní nebeské představení podívat!

Jiří Dušek

| Zdroj: Science@NASA, Sky and Telescope IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Komety, květy nebes
Ilustrační foto...
STS-118: Endeavour – průběh letu (9. - 12. srp
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XV
Ilustrační foto...
MGS - Viking 2! a Mars Polar Lander?
Ilustrační foto...
Noc s úplným zatměním
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691