Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Zápisky z CERNu - díl druhý

O svém pobytu ve známé evropské organizaci pro nukleární výzkum informuje deník Rostislava Halaše.

Ilustrační foto...Den sedmý -- sobota 7. července
V sobotu jsme podnikli celodenni vylet do Bernu -- hlavniho mesta Svycarska. Pocasi nebylo zrovna vlidne, ale dest po desate hodine ustal. Prohledli jsme centrum mesta. Dvanactou hodinu, kdy odbiji bernsky orloj jsme nestihli jednou minutou, ale byl jsem ujisten, ze totez se opakuje kazdou hodinu, takze si moje kamera prijde na sve.

Nasledovala prohlidka bernskeho chramu a z jeho veze se naskytl pekny vyhled na mesto. Soucasne jsme vhodili nekolik kousku chleba bernskym medvedum -- BERN ma medveda ve znaku. Pred druhou hodinou odpoledni jsem spechal k orloji, abych jej natocil na kameru, ale po zapnuti mi displej oznamil, ze se tocit nebude, protoze je v kamere nadmerna vlhkost -- proto radim: nestrkejte si destnik do brasny s kamerou. Takze hybajici se orloj az nekdy jindy.

Ilustrační foto...Den osmý -- neděle 8. července
Tak tedy konečně mám nainstalovanou českou klávesnici. Protože na ní popis není, popsal jsem ji tužkou, z čehož bude mít jistě Folke (administrátor ) radost. Pokusím se mu vysvětlit, že se mu to jednou může hodit. I tak je psaní dost složité. Proto prosím omluvte chyby, které se sem tam objeví. Zároveň bych chtěl zdůraznit, že na nějakou grafickou úpravu svých stránek vůbec nemám čas. Nemalou dobu mi zabere příprava fotografií, jejichž kvalita je někdy horší. Konečné mám k dispozici PhotoPaint, takže mohu barvy vylepšit. Současně je budu převzorkovávat, abyste je nemuseli dlouho načítávat.

Na neděli byla plánována cesta na Mont Blanc. Vyrazili jsme od brány B stejnou cestou jako včera a dojeli stejně jako včera tam, kam jsme nechtěli -- k Big Chair (křeslu). Ptáte-li se k jakému, tak tedy k velkému dřevěnému křeslu o výšce odhadem kolem deseti metrů, které stojí před Palácem národů OSN. Křeslo je zvláštní tím, že nemá jednu nohu, přesněji je ulomená. To se zdálo členům posádky velmi divné. A tu jsem nastoupil já (při sobotní jízdě), který jsem do té doby raději moc nemluvil, abych vysvětlil, že je to symbolický protest proti výrobě a rozmisťování nášlapných min. Měli jste vidět, jak jsem v jejích očích vyrostl. Musím poznamenat, že jsem se tuto informaci dozvěděl asi před třemi lety od svého kolegy Vratislava Havlíka, když jsme zde byli na exkurzi se svými studenty -- díky Vraťo. Navíc. Když jsme se v sobotu dostali do německy mluvícího okolí Bernu a oni zjistili, že umím německy, okamžitě jsem se stal leaderem skupiny. Po několika úspěšných dotazech v němčině se mě vedle sedící Seija Valtonen (Finsko), zeptala, které jazyky ještě umím, a když jsem jí odvětil, že slušně rusky (jak já ruštinu nenáviděl!), slovensky, a že rozumím bulharštině a polštině, začala mě považovat za jazykového experta. Nechtěl jsem a ostatně ani nemohl jí vysvětlovat, že to není žádný problém z důvodu příbuznosti jazyků.

Podstatně hůře jsem na tom byl v neděli, neboť členové posádky byli v angličtině v absolutní převaze a navíc jsme byli na francouzském území (na francouzštinu se vůbec nechytám). Tady jedna zmínka o přejíždění hranic. Přestože jsou oba státy v Evropské unii, zastavují pohraničníci podezřelá auta. No a to naše bylo nadmíru podezřelé -- představte si posádku v červeném Vokswagenu s maďarskou značkou, jejíž posádku tvořili Beata Jarosievitz (Maďarka s polským jménem psaným německy), Kevin Mc Clean (Irsko), Seija Valtonen (Finsko), Horatio Nicastro (USA) a já (CZ) a to všichni v cizím státě... To máte mezinárodní mafii jak vyšitou. Navíc jsme byli ve Volkswagenu Golf namačkáni jak sardinky, a jen Kevin celou cestu chválil, jak je auto pohodlné. Určitě, pět minut se to tak zdálo, ale po téměř dvou hodinách cesty začnete uvažovat, že lepší by bylo jít pěšky. Tak tedy nakonec jsme byli přes hranici propuštěni.

Ilustrační foto...V době našeho příjezdu do Chamonix se počasí mírně vylepšilo, ale na Mont Blanc moc vhodné nebylo. Rozhodli jsme se navštívit ledovcové jeskyně -- vřele doporučuji. Ve výšce 1913 m nad mořem je ledovec o tloušťce až 200 m a v něm překrásné jeskyně, uvnitř nich se třpytí sochy vytesané z ledu. Led je zbarven do modra a působí vznešeně a budí úctu.

Po druhé hodině odpolední se dalo do takového deště, že na Mont Blanc by vyjel jen šílenec (pár jsem jich viděl), jakže jsme se rozhodli vrátit.

Naše rozhodnutí podpořil fakt, že jsme chtěli stihnout na večer naplánovanou návštěvu Café du Soleil, kde se měla podávat francouzská národní specialita Fondue. Část účastníků našeho HST programu se tentýž den účastnila "Treasure hunting"-- "Honba za trezorem", která spočívala v obcházení památných míst Ženevy a získávání informací o ní. Přišli jsme do Café právě v době konfrontování získaných znalostí a musím říci, že jediní my jsme byli schopni zodpovědět otázku, jaký význam má Big Chair. Následovalo vyhodnocení a předání hlavní ceny -- trezoru -- balíčku čokoládových mincí.

Den devátý -- pondělí 9. července
Pondělí začalo přednáškou R.Kleisse o Fundamental Concepts of Particle Physics -- Základní koncepce částicové fyziky. Přednáška byla velmi zajímavá a týkala se základních fyzikálních jednotek a konstant používaných v částicové fyzice. Na tomto místě bych rád zdůraznil, že nechci popisovat jednotlivé odborné přednášky, které je pro vás lepší zhlédnout na internetu. Spíš bych se zaměřil na zákulisí svého pobytu.

Ilustrační foto...Dostal jsem již několik emailů a kromě rodiny a známých od dr. Zdeňka Pokorného z brněnské hvězdárny a od pana Radima Jenisty, Technical Consultatnt - Český Mobil/Oskar, kterého neznám a nevím, jak se na mé stránky dostal. Každopádně všem děkuji a slibuji, že budu pokračovat, i když jsem s tím již chtěl "praštit", neboť dát dohromady jednu stránku mi zabere více než dvě hodiny denně. Povzbuzením pro mě bylo i publikování v Instantních astronomických novinách www.ian.cz .

Po desáté hodině následovala přednáška R. Rolandiho -- Big Experiments -- Velké experimenty, týkající se technicky náročných experimentů prováděných v CERNu. Tedy řeknu vám, Rolandi je talián jak my na Moravě říkáme "jak Brno". A to nejen výškou, ale i svou angličtinou, pokud se tomu vůbec angličtina dá říci, neboť některá slova byla vyslovována bez ohledu na anglické pronunciation (výslovnost) a sem tam si něco brumlal pod fousy vyloženě italsky ( Dodo zaznamenal několikrát pericolo, pericolo). Inu vědcům se musí ledacos odpustit a čím víc jazyků znáš, tím víc jsi fyzikem.

Odpoledne probíhaly ukázky menších experimentů, které je možno provádět ve škole. Všechny byly nadmíru zajímavé, například pokusy s kapalným vodíkem. Je to sice nebezpečné, ale můžete vidět nevídané -- ponoříte-li do kapalného vodíku list ze stromu, v mžiku je ztvrdlý a v rukách se vám rozpadne na desítky kousíčků. Ba co víc, vložíte-li do něj obyčejnou gumovou hadičku, začne vám z neponořeného konce vystříkávat kapalný vodík na zem, ale ta je v mžiku suchá, neboť se hned vypaří.

Rovněž jsme byli seznámeni se dvěma velice zajímavými počítačovými programy. Spustíte-li například jeden z nich, můžete se stát skutečnými experimentálními fyziky a interpretovat výsledky některého skutečného Big experimentu provedeného zde v CERNu. Je to děláno pro studenty, takže to jistě využijeme v našem fyzikálním semináři.

Na tomto místě bych chtěl poznamenat, že kromě těchto dvou skvělých počítačových programů dostaneme další materiály. Dnes jsem si např. vyzvedl čtyři videokazety.

Trochu mě mrzí, že jsem tu v Ženevě jakoby inkognito a na vlastní pěst. I když jsem se snažil o mém pobytu informaci předat, zdá se že nikdo z vyšších orgánů o to nestojí. Pokud tedy tuto informaci čtou učitelé, veškeré materiály jsou u mě k volnému okopírování. Současně jsem schopen se o své zkušenosti se svými kolegy učiteli podělit.

Jediný, kdo projevil zájem o informace byl doc. Lepil z Přírodovědecké fakulty UP Olomouc. Až se vrátím, rozešlu informační emaily přímo na školy.

Některý den bych chtěl napsat něco podrobnějšího, jak to tady vypadá a co se zde děje. Mám už mnoho zajímavých informací. Tento týden bychom měli navštívit tři velice specializovaná pracoviště. Současně jsem se dozvěděl zajímavé věci ze zákulisí vědy, ale myslím, že ne vše lze publikovat. Budu se snažit být maximálně korektní při popisu. K tomu mi musíte dát více času, možná až třetí týden, aby byla informace co nejobsáhlejší a nejobjektivnější. Současně chystám napsat něco speciálně pro Instantní astronomické noviny, neboť pracovníci hvězdáren se podílí nemalou měrou na šíření vědeckých informací mezi veřejnost.

Den desátý -- úterý 10. července
Jako každý den jsem vstal ráno již po šesté hodině, abych si trochu udělal pořádek na počítači, neboť jsem u něj nebyl schopen sedět déle než do půlnoci. Měl jsem s sebou kolo, neboť mi došel chleba a nejvýhodnější nákup je ve Francii. Vydal jsem se tedy do Francie -- to zní velice sportovně a mohli byste mě pokládat za člena cykloturistického oddílu, pro kterého je sto kilometrů hračka. Opak je pravdou. Vyjedete-li totiž z CERNu branou B a dáte se doleva, po sto metrech projedete nepovšimnuti celnicí a na francouzském území sjedete z kopce a po asi jednom a půl kilometru jste v Saint Genie -- vesničce, kde je supermarket. S nákladem baget jsem se vydal nazpět podél plotu CERNu, který se táhne už skoro od Saint Genie a hledal jsem zda je možno do CERNu vjet z francouzské strany. Nebylo, všechny vjezdy jsou ze Švýcarska.

Ranní program pokračoval přednáškou R.Kleisse o Fundamental Concepts of Particle Physics -- přeloženo na minulé straně. Tentokrát trošku přituhlo a to ne po stránce angličtiny, ale po stránce odborné. Matematika je mnohdy náročná i pro matematiky.

Ilustrační foto...Přesto mi hlavní myšlenky neunikly a pokusím se poprvé napsat něco odbornějšího ale tak, aby to pochopil každý a krátce. Proto ti, kteří znáte více, prosím omluvte moji nepřesnost a pokud tam bude nějaká hrubá závada, napište.

Řeč se točila kolem symetrií ve vesmíru. Je to filosoficky velice zajímavá věc. Fyzikové totiž poučeni omyly minulosti, kdy nejprve byli přesvědčeni, že Země je středem vesmíru a pak se poopravili a do středu umístili Slunce, dnes předpokládají, že ve vesmíru neexistuje žádný význačný bod. Navíc se dá předpokládat, že ani směr, neboť kam se ve vesmíru podíváte, vidíte zhruba totéž. To tedy vede k závěru, že fyzikální teorie musí být nezávislá na umístění pozorovatele ve vesmíru a jakémkoliv jeho pootočení (odborně se tomu říká, že rovnice musí být invariantní vzhledem k operacím translace a rotace).

Navíc, pustíte-li si film pozpátku, neshledáte na něm nic, co by odporovalo fyzikálním zákonům -- teorie musí být nezávislá (dávat stejné výsledky), když změníte směr toku času od současnosti do minulosti. Dále známe z běžné denní zkušenosti, že není rozdíl mezi levou a pravou stranou -- tedy jinak řečeno -- zkuste přesně říci někomu do telefonu, co je levá strana, aby ji každý jednoznačně určil. Jistě, můžete například říci, že srdce má váš partner na levé straně -- ale jsou lidé, kteří jej mají na pravé a jak víte, s kým zrovna mluvíte? Můžete říci, že po levé straně se jezdí v Anglii, ale co když tam nikdy nebyl. Tak tedy, když se nad tím zamyslíte, tak shledáte, že na dálku to prostě vysvětlit nelze.Ale teď se podržte -- vesmír není souměrný, neboť byly nalezeny částice, které jsou pouze levé a můžete je jednoznačně rozpoznat kdekoliv ve vesmíru. Odborně se tomu říká, že vesmír není symetrický vůči pravo-levé symetrii. Jinak řečeno, kdybychom vesmír umístili před zrcadlo, viděli bychom úplně jiný vesmír. Možná se někomu z vás toto nezachování symetrie podaří občas shlédnout ráno v zrcadle, ale to je jen zdání, zatímco to s vesmírem je krutá realita, která nedala fyzikům dlouho spávat. A tak vymysleli jakousi velice komplikovanou teorii všech známých symetrií -- tzv. Supersymetrii, která by se měla zde v CERNu od příštího roku začít ověřovat. Je to každopádně dle mého soudu na Nobelovu cenu a bude to mít jistě další hluboké filozofické důsledky.

Dál se již rozepisovat nebudu, abych neodradil některé čtenáře. Semtam se ale pokusím něco takového zajímavého pro Vás napsat.

Další dopolední přednášku pronesl C. Joram na téma Particle Detectors -- detektory částic. Je to přímo pracovník CERNu a podílel se na nedávno prováděných experimentech. Měl ji velice pěkně připravenou (opět chci upozornit, že všechny přednášky jsou na internetu).

Hřebem dnešního dne byla pro mě dvě hodiny a dvacet minut trvající přednáška kterou pronesl Oliver Bruening, rovněž pracovník CERNu, na téma Introduction to Accelerator Physics -- úvod do fyziky urychlovačů. Musím se pochlubit, že jsem rozuměl minimálně 99,999% toho co bylo řečeno, neboť byly podány fyzikální a elektrotechnické základy tohoto oboru. A v elektrotechnice se díky svým aktivitám cítím jako ryba ve vodě. Takže nějaký Delonův násobič napětí nebo elektrický rezonátor mě vůbec nemůže rozházet, oproti ostatním kolegům. Rovněž některé aspekty týkající se supravodivosti mě byly dobře známy, neboť je to součást jednoho mého semináře.

Nechci se rozepisovat o detailech (sice velice zajímavých) ale pár zajímavostí: Dosud instalovaný urychlovač obsahoval 500 elektromagnetů, každý se spotřebou (příkonem) 20kW (kilowattů), což dělá celkem 10MW (megawattů) -- což je odhadem spotřeba jednoho menšího města. Takže experiment zde musel být vždy přes nejtužší zimu zastaven. Nový, výkonnější urychlovač, který má být uveden příští rok do provozu by při stejné konstrukci potřeboval 500 x 15,7MW, což je celkem 7,85 GW (ano, čtete dobře -- gigawattů) -- a to už je dle mého odhadu cifra blížící se spotřebě celé České republiky, jestli ji nepřekračuje. Tak tudy cesta nevede. Naštěstí fyzici jsou tvorové hloubaví a objevili materiály, které vykazují tzv. supravodivost, tedy stav ve kterém látka neklade žádný odpor elektrickému proudu. A k čemu ten proud potřebují? K napájení silných elektromagnetů, kterými zakřivují dráhy maličkých částic letících téměř rychlostí světla.

Není to absurdní, že čím menší částice chceme studovat, tím větší energie potřebujeme a tím větší a dražší zařízení musíme vyrobit? -- Mohu vám říci, že není. Neboť kdo ví trochu více o tomto oboru, ten může potvrdit, že se stále více sbližuje teorie elementárních částic -- kvantová fyzika s teorií vesmíru opřenou o Einsteinovu obecnou teorii relativity. A vesmír je přece obrovský. Ostatně zdánlivými absurditami se svět elementárních částic jen hemží. Problém je v tom, že tyto jevy kolem sebe v měřítcích, ve kterých se pohybujeme, nevidíme. Ale o tom až jindy.

Nakonec nutno dodat, že přednáška se konala na Barracs, což je montovaný dvoupodlažní domek o délce kolem třiceti metrů (podobné u nás měli stavbaři -- ale vevnitř pěkně vybavený a napěchovaný počítači, projektory, tiskárnami), z nichž jedno patro je částečně podzemí. Uvnitř je v této době velké vedro. Ke zmírnění následků přehřátí jsou zde (a ostatně všude v CERNu) stojany s modrými průhlednými barely s čistou pramenitou chlazenou vodou (podobné můžete vidět sem tam i u nás). V přestávce přišel do posluchárny Mick (jeden z vedoucích programu HST) se vzkazem, že Folke nestačí vyměňovat barely a ptal se, zda to sem přijeli kantoři, či velbloudi. Takže než jsem dopsal tuto větu, tak mě tak začalo jak říká Dodo tak smädiť, že si jdu nalít ďaľší pohárik a pro dnešek toho nechám.

Ilustrační foto...

Den jedenáctý -- úterý 10. července
Než začnu popisovat velice zajímavé události dnešního dne, nejprve něco kolem ohlasů. Začínají chodit emaily, takže vidím, že moje práce není tak zcela zbytečná. Musím říci, že mě velice těší, že si čas na přečtení udělal i dr. Jiří Grygar a poslal mi velice pěkný email. To samozřejmě potěší, když moje zážitky zaujmou i takového odborníka a popularizátora vědy. Jinak samozřejmě děkuji všem vám, kteří jste napsali. Ohlasy byly vyloženě kladné. Jiné ostatně ani logicky nemohly být, neboť jsem svou adresu publikoval až na 2. straně a ti, které to nezaujalo nebo naštvalo se tam ani nepročetli. Takže příště umístím adresu hned na začátek (pokud nějaké příště bude, protože živit bych se asi psaním nemohl). V několika emailech se objevil dotaz na zmiňované CD, zda je k máni nebo zda si jej mohou stáhnout z internetu. Abych nemusel každému odpovídat zvlášť, tak CD na internet při velikosti cca 250MB nelze umístit a jeho stahování bych vám ani nedoporučoval. Ostatně s nějakým komerčním využitím jsme ani nepočítali. Bude-li o ně zájem, vymyslíme, jak to vyřešit.

Děkuji panu Tomáši Liškovi z Jihomoravských energetických závodů, že potvrdil můj odhad odběru elektrické energie menšího města. Za odměnu se pokusím zprostředkovat kontrakt elektrické energie sem do CERNu.

Dnešní den začal pokračováním přednášky R. Kleisse. Musím se vám přiznat, že mně ty symetrie vrtaly hlavou celý večer, neboť již slyším ty dotazy svých studentů, že jsem je učil cosi jiného. A to speciálně při vysvětlování druhé termodynamické věty jsem demonstroval, že sklenici sice můžete rozbít a na pozpátku puštěném filmu se podívat jak se složí, ale ve skutečnosti se tak nikdy nestane. Ta rozbitá sklenice vám již bude nadosmrti vyčítána. (Ve skutečnosti šlo pouze o "thought experiment" -- myšlenkový experiment). No a když jem měl takového odborníka na dosah ruky, tak proč bych se ho nezeptal. Věc se má tedy takto: ta sklenice vody je objekt neporovnatelně větší než atomy a platí pro něj zákony statistické fyziky. Pokud ale uvažujeme nejmenší částice hmoty, tak jak jsem vám již napsal, pro ně platí zákony, se kterými nemáme v makrosvětě zkušenosti. V mikrosvětě neplatí úplně ani symetrie obrácení času. Zato platí jistá složitější symetrie, kterou bych tady nechtěl popisovat. Dále jsem se dozvěděl zajímavou věc ohledně parity. Tedy pokud budete chtít někomu známému, jakkoliv bude daleko, třeba i na opačné straně vesmíru (i když vesmír nemá opačnou stranu), vysvětlit, která strana je levá, tak dávejte pozor:

Nechejte rozpadnout třeba milión mezonů K (jistý druh částic) a dostanete.

a) levotočivé elektrony a pravotočivá antineutrina

b) pravotočivé pozitrony a levotočivá antineutrina

Těch a) bude vždy kdekoliv ve vesmíru více. Antineutrina je těžko detekovat, ale elektrony a pozitrony "lehce". Takže můžete říci, že levá strana je ta, na kterou se "otáčejí" elektrony při rozpadu K mezonu.. A máte vyhráno! To kdyby věděli naši velitelé na vojně, tak by méně vzdělaným vojákům nemuseli při vysvětlování vlevo nebo vpravo v bok říkat "seno", nebo "sláma".

Pak mně ještě vysvětloval další věci kolem symetrií a popsal přitom půlku tabule. Ne všemu jsem rozuměl a nechtěl jsem se pouštět "do větších akcí".

Jeho přednáška byla dnes již mnohem matematicky náročnější a točila se kolem Feynmanových diagramů. Nebudu popisovat o co jde, ale zapamatujte si to jméno -- Feynman -- neboť velice známý je jeho tzv. Berkleyský kurs fyziky -- doporučuji přečíst.

Ilustrační foto...

Další část dopoledne byla pokračováním fyziky C. Jorama o Particle Detectors. Na 13:30 byla naplánována první exkurze skutečného pracoviště s překrásným názvem ISOLDE (takových podobných názvů uslyšíte více -- je to dokladem toho, že my fyzikové nejsme takoví suchaři, jak si mnoho lidí myslí). Jde o pracoviště, na kterém se vyrábějí radioaktivní nuklidy. To by Mendělejev zíral, jak dokáží jeho tabulku natáhnout! Vyrábějí tu více než 600 izotopů více než 60 prvků. Předem si zadají, který atom chtějí vyrobit, a jde jim to celkem od ruky, neboť za jednu sekundu jich vyrobí 1011 (ano, deset na jedenáctou, což je sto miliard). A kdybyste si je chtěli odnést, tak je to tak malá hmotnost, že by vám je žádný vrátný nenašel, tedy pokud by neměl zařízení na měření radioaktivity.

A k čemu ještě vyrábět radioaktivní látky, když už jich máme tak dost? Tak jednak ke studiu vlastností atomů a jejich jader, dále ke zkoumání materiálů nových a neobyčejných vlastností, zkoumání polovodičů (každý z nás má doma rádio a televizi a další vymoženosti) a dále paradoxně pro zlepšování našeho zdraví, neboť se používají pro diagnostické a terapeutické účely.

Schéma celého komplexu najdete na http://isolde.web.cern.ch/ISOLDE/ a klikněte si na Facility Layout (Pokud to nebude z vnějšku CERNu přístupné, napište, dám vám jinou adresu.)

Odpoledne ještě pokračovala přednáška Grona Jonese tentokrát ne o Bubble Chambers, ale o silách a jejích nosičích. O tom ale raději až někdy jindy, neboť je to rovněž velice filozoficky zajímavá otázka a dnes se do ní již nechci pro pokročilou dobu pouštět.

Rostislav Halaš

| Zdroj: Deník Rostislava Halaše, v aktuálním, průběžně doplňovaném vydání, najdete na adrese http://www.mujweb.cz/www/R.Halas/CERN/kalendar.html.  IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pozorovací víkendy v Úpici
Ilustrační foto...
V ohnisku: Novy a supernovy
Ilustrační foto...
Hrozí nám supernova?
Ilustrační foto...
Česká republika je členem Evropské jižní obs
Ilustrační foto...
Turistický průvodce po měsících Saturnu
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691