Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mraky nad hvězdárnou

Astronomové vzpomínali na zašlou slávu.

Ilustrační foto...Čeští astronomové minulý měsíc vydatně slavili. Šampaňské sice neteklo kvůli nějakému mimořádnému objevu, přesto byly slavnostní sešlosti namístě. 10. června totiž uplynulo přesně sto let od narození snad nejvýznamnějšího českého astronoma Antonína Bečváře -- autora unikátních a celosvětově obdivovaných atlasů hvězdné oblohy. Jak už to při podobných příležitostech bývá, zazněla celá řada oslavných projevů. Tak kulatého výročí lze však využít i k bilancování, v němž stojí za to se zamyslet také nad jinými než jen světlými chvilkami české astronomie.

Zlatá éra hippies
Je dobré si přiznat, že tuzemští astronomové, ostatně podobně jako jejich evropští kolegové, hráli v první polovině dvacátého století ve svém oboru nanejvýš druhé housle. Těžiště výzkumu se tehdy přesunulo z Evropy do Spojených států, kde zásluhou bohatých mecenášů vyrostly obří teleskopy a centra astronomického výzkumu. Tradicí nezatížení američtí astronomové (spolu s přistěhovalci z Evropy) se pak začali úspěšně věnovat převážně astrofyzikálnímu výzkumu hvězd a galaxií namísto klasického proměřování sluneční soustavy.

O českých astronomech se toho v první polovině dvacátého století ve světovém kontextu moc nedozvíme. Charakteristický je výrok hvězdáře Bohumila Šternberka z roku 1944: "V našich poměrech, kde nemáme žádné vybudované a vybavené observatoře a málo vycvičených pozorovatelů, není mnoho pracovních možností pro astronoma odborníka." Situace se zlepšila až v padesátých letech, kdy začaly živelně vznikat lidové hvězdárny v místech, kde žila aktivní amatérská astronomická komunita. Dodnes proto paradoxně existuje řada výstavných lidových hvězdáren i v malých obcích, zatímco mnohým velkoměstům podobné instituce stále chybějí. Komunistický režim kupodivu vzniku lidových hvězdáren nebránil -- straničtí ideologové věřili, že se z nich časem stanou centra ateizmu a propagace sovětské vědy. Ke cti většiny astronomů-amatérů slouží, že se naděje politruků příliš nenaplnily a lidové hvězdárny si zachovaly spíše ráz středisek přírodovědného vzdělávání.

Jeden mýtus je však v souvislosti s těmito institucemi přece jen třeba vyvrátit: mnoho lidí je dosud přesvědčeno, že tato "síť lidových hvězdáren" je unikátní a celý svět nám ji závidí. Pravda je trochu méně nadnesená: "síť" vznikala nahodile a jen několik největších institucí pracuje profesionálním stylem a jsou pravými "centry astronomické vzdělanosti", o nichž se v této souvislosti hovoří. Zbytek jsou střediska amatérů (zaplať pánbůh za ně!), běžná v mnoha zemích světa.

Zlatý věk zažívala česká astronomie v šedesátých letech. Vidina a posléze i stavba dvoumetrového teleskopu v Ondřejově u Prahy (1967) se totiž stala pro mnohé velkým stimulem. Ponechejme přitom stranou oprávněnou otázku, zda bylo rozumné budovat tak velký přístroj ve zcela nevhodných středoevropských klimatických podmínkách, protože -- řečeno zcela jednoduše -- možnost volby tehdy neexistovala!

V každém případě v té době tuzemští astronomové dosáhli řady významných úspěchů: Nejdříve se v dubnu 1959 proslavila skupina Zdeňka Ceplechy z Astronomického ústavu v Ondřejově, když se jí jako první na světě podařilo nasnímat stopu jasného meteoru a posléze najít jeho těleso, které dopadlo na Zemi. Další úspěch si připsal Miroslav Plavec s několika spolupracovníky, když propracovali teorii o přenosu látky mezi dvěma složkami těsné dvojhvězdy. Spolu s polskými a německými astronomy tak zcela novým způsobem poukázali na některé zákonitosti vývoje hvězd a přispěli k řešení řady zapeklitých astrofyzikálních problémů. A do třetice: právě začátkem 60. let dokončoval v úvodu zmiňovaný Antonín Bečvář sérii tří slavných hvězdných atlasů.

Vrcholem zlaté éry české astronomie se pak bezpochyby stal srpen 1967, kdy se v Praze konalo 13. valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie a česká metropole se na dva týdny stala hlavním městem astronomického světa.

V roli komparsisty
Slibný rozvoj profesionální české astronomie netrval dlouho. Už v srpnu 1968 jej ukončila sovětská okupace, po níž emigrovala celá řada astronomů. Jmenujme alespoň Miroslava Plavce, Zdeňka Švestku, Zdeňka Sekaninu, Luboše Kohoutka či Ivana Hubeného, z nichž se staly v zahraničí uznávané autority.

Na stavu tuzemské astronomie se kromě odlivu mozků podepsala i nedostupnost největších světových dalekohledů, s nimiž lze realizovat klíčový výzkum, Velké teleskopy a špičkové kosmické projekty jsou ostatně (až na čestné výjimky) pro naše astronomy nedostupné dosud. Česko totiž "z finančních důvodů" není členem sdružení ESO (Evropská jižní observatoř) ani ESA (Evropská kosmická agentura). Bez přímého a bezprostředního kontaktu s největšími astronomickými výzkumnými centry, bez podílu na realizaci velkých teleskopů a bez účasti našich vědců v kosmických projektech však nemá naše astronomie šanci být víc než jen prořídlým křovím na scéně.

Zdeněk Pokorný

| Zdroj: Vyšlo v týdeníku Respekt č. 27 (2. - 8. 7. 2001). Uveřejňujeme s laskavým svolením autora i redakce. IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Pořádně velký měsíční puchýř
Ilustrační foto...
Poslední rok pro Leonidy
Ilustrační foto...
Vyhlášení soutěže o nejlepší bouřkovou fot
Ilustrační foto...
První světlo pro GTC – online
Ilustrační foto...
Miniponorka DEPTHX
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691