Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Hvězdný posel -- díl druhý

Přinášející velké a podivuhodné objevy a nabízející k nahlédnutí každému, zejména pak filozofům a astronomům, co Galileo Galilei, florentský patricij, státní matematik padovského gymnázia, sledoval za pomocí pozorovací roury, kterou objevil, na povrchu Měsíce, mezi nespočetnými stálicemi v Mléčné dráze, mlhavými hvězdami a zejména pak na čtyřech planetách obíhajících okolo hvězdy Jupiterovy v různých vzdálenostech s různými periodami a s udivující rychlostí; tyto do dnešních dnů neznámé ani jednomu z lidí, autor nedávno první objevil a rozhodl se, pojmenovat je Medicejskými hvězdami.

Nejvyšší senátoři, hlavy nejvyšší rady deseti, níže podepsaní, senátoři, reformátoři padovské univerzity, jak potvrdily dvě osoby, kterým to bylo určeno, tj. vážený inkvizitor a dohlížející sekretář senátu Gio. Marauiglia, s přísahou, že v knize pod titulem Hvězdný posel atd. od Galilea Galileiho se nenachází nic protivící se svaté katolické víře, zákonům a dobrým mravům, a že tato kniha může být vytištěna, dávají svolení k jejímu tisku v tomto městě.
Dáno v první den března roku 1610.

D. M. Ant. Valareffo, D. Nicolo Bon, D. Lunardo Marcello, hlavy rady deseti
Bartholomeus Cominus, sekretář nejslavnější rady deseti

1610, v den 8. března, zapsáno do knihy na listu 39.
Ioan. Baptista Breatto
Con. Blasp. Coad.

Astronomický posel obsahující a odkrývající pozorování provedené nedávno za pomocí pozorovací roury na tváři Luny, Mléčné dráhy, mlhavých hvězdách, nesčíslných stálých hvězdách a též čtyřech planetách nikdy do dnešních časů neviděných a nazvaných Medicejskými hvězdami.

 

V tomto malém díle předkládám velmi mnoho ku pozorování i přemýšlení jednotlivým lidem dumajícím o přírodě. Mnohé a veliké, pravím, jak v důsledku samotného předmětu, tak i z důvodu po celé věky neslýchané novinky a také díky Instrumentu, s pomocí kterého se vše stalo dostupné našim smyslům.

Velkým se samozřejmě jeví to, že přes nesčetné množství nehybných hvězd, které nám jejich přirozená povaha dovolila vidět do dnešního dne, doplnily se i další nesčetné a otevřely se našim očím nikdy ještě doposavad neviděné, které počtem více než desetkrát převyšují staré a známé.

Dále je překrásné a příjemné, že těleso Luny, na pohled vzdálené od nás téměř šedesát zemských poloměrů, bylo viděno z takové blízkosti, jako by bylo vzdálené jen dvě tyto jednotky, takže poloměr Luny se jakoby zvětšil třicetkrát, povrch devětsetkrát a objem přibližně 27tisíckrát, ve srovnání s tím, co je možné vidět pouhým okem. V důsledku toho každý na základě důvěryhodného svědectví smyslů zjistí, že se povrch Luny v žádném případě nejeví hladký a vyleštěný, nýbrž nerovný a drsný a že na ní, jako i na zemském povrchu, existují hory a hluboké údolí a propasti.

Navíc zmizel předmět sporu o Galaxii neboli Mléčné dráze a její podstata se otevřela nejen rozumu, ale i smyslům, což nikterak nelze považovat za nevýznamné. Dále je velmi příjemné a překrásné, jakoby prstem ukázat, že podstata hvězd, které astronomové do současné doby nazývali mlhavými, bude veskrze jinou, jak si doposud mysleli.

Ale co nejvíc přesahuje veškerá naše chápání a co nás především přinutilo obeznámit o tom všechny astronomy a filozofy, spočívá v tom, že jsme našli čtyři hvězdy, bludné hvězdy, všem z předcházejících neznámé a nepozorované, které provádějí periodický pohyb kolem jednoho z pozorovatelných nebeských těles, jako Merkur nebo Venuše kolem Slunce, a kdy jednou předcházejí, jednou za ním následují, nikdy od něho však neodcházejí na delší než stanovenou vzdálenost.

Vše toto jsem objevil a pozoroval několik dnů před dnešním za pomocí mnou vynalezené pozorovací roury po osvěcující milosti Boží. Může se stát, že i jiné převyšující bude časem objeveno, ať mnou či jiným za použití podobného přístroje, jehož formu, složení a také náležitosti jeho nejdříve krátce naznačím a potom předložím běh mnou provedených pozorování.

Asi před měsícem našim uším došla zpráva, že jakýsi Holanďan sestrojil pozorovací rouru, s jejíž pomocí zviditelní předměty, které, ač velmi vzdálené od očí pozorovatele, byli zřetelně vidět jakoby blízko. O této udivující činnosti vypovídali někteří svědci, jimž někteří věřili a jiní se od nich odvraceli. Za několik dní jsem obdržel potvrzující dopis od urozeného Francouze Iacobo Badouere z Paříže. Zcela jsem se tudíž oddal zkoumání příčin, ale také vymýšlení prostředků, jež by mi umožnily stát se objevitelem podobného přístroje. Jelikož jsem na nic nečekal a rychle prohloubil své znalosti o teorii lomu, brzo jsem toho dosáhl. Nejdříve jsem si připravil olověnou rouru, na jejíž koncích jsem umístil dvě optická skla, obě z jedné strany plochá a z druhé strany jedno sféricky vypouklé a druhé duté. Poté, co jsem přiložil oko k dutému sklu, viděl jsem předměty dostatečně veliké a blízké; jevili se třikrát blíž a devětkrát větší než při pozorování prostým okem. Posléze jsem zhotovil druhý lépe rozlišující přístroj, který ukazoval objekty více než šedesátkrát větší. Konečně, nehledě na práci a zdržení, jsem sestavil přístroj na takovém stupni, že se nám při jeho použití jeví předměty téměř tisíckrát větší a více než třicetkrát blíž než při použití přirozených způsobů pozorování. Nakolik a jaké výhody dává přístroj -- jak na zemi, tak i na moři, by bylo zcela zbytečné vyjmenovávat.

Zanechal jsem pozemského, omezil svá pozorování na nebeské; zpočátku jsem zkoumal Měsíc blízký natolik, jako by byl vzdálen pouze dva průměry Země. Poté jsem s nedůvěrou v tváři i v duchu sledoval hvězdy, jak stálé tak bludné, a když jsem spatři na kolik jsou četné, začal jsem přemýšlet, jakým že způsobem by bylo možno změřit vzdálenost mezi nimi a -- nakonec -- jsem jej našel. O tom je třeba obeznámit ty, kteří by se chtěli zabývat pozorováním stejného druhu. Nejprve je nutné, aby si zhotovili přesnou pozorovací rouru ukazující a zobrazující předměty jasně a světelně bez jakéhokoli závoje.

Měla by zvětšovat nejméně čtyřistakrát -- tehdy ukáže zobrazované předměty více než dvacetkrát blíže. Bez takovéhoto přístroje je marné snažit se spatřit na nebi námi viděné a níže popsané. Aby se každý lehce mohl přesvědčit o rozměrech zvětšení, nechť si zhotoví z papíru dva kruhy, z nichž jeden je čtyřistakrát větší druhého; toho se dosáhne tehdy, je-li poměr průměru většího z nich k menšímu dvacetinásobný. Potom, připevníme-li kruhy na stěnu, je třeba současně hledět na ně z dálky -- na malý skrz pozorovací rouru a na velký pouhým okem; lehce toho dosáhneme současným otevřením obou očí. Jestliže bude instrument zvětšovat v požadovaných proporcích, budou se obě tělesa jevit stejně veliká.

Ilustrační foto...Po zhotovení takovéhoto nástroje je třeba obeznámit se se vztahy měřených vzdáleností, což můžeme provést pomocí jistého vtipného řešení. Nechť je pro lepší názornost pozorovací roura ABCD. Kdyby v ní nebylo žádných optických skel, šly by paprsky k předmětu FG po spojnicích ECG a EDG. Po vložení skel ale půjdou po zalomených spojnicích ECH, EDI; budou vlastně stísněny a ty, které dřív byly svobodné a šly k objektu FG, obsáhnou nyní pouze část HI.

Vezmeme-li vztah vzdáleností EH ke spojnici HI, ujistíme si z tabulky sinů velikost úhlu, pod kterým vidíme daný předmět HI okem. Určíme, že se jedná pouze o několik úhlových minut. Když přiložíme ke sklu CD destičky -- jedny, které mají velké a druhé s malými otvory, budeme podle libosti tvořit různé úhly pohledu s různým počtem úhlových minut. S jejich pomocí můžeme pohodlně měnit s přesností na minutu interval mezi hvězdami.

Na tomto místě se stačí konstrukce přístroje jen zlehka dotknout, tak jako bychom pouze rty ochutnávali, jinde vypovíme jinou teorii. Teď se již budeme věnovat pozorování provedenými během dvou uplynulých měsíců, pozývaje tímto všechny skutečné filozofy, aby s námi přistoupili k opravdu velkým objevům.

 

Hvězdný posel Galilea Galileiho dosud v kompletním českém překladu neexistuje. Bohužel, ani toto vydání, které se tak na první pohled tváří, tuto situaci neřeší. Tento Posel totiž nebyl přeložen z latinského originálu, nýbrž z ruského překladu. Při kontrole jsme pak využili překlad anglický. Prosíme tedy laskavého čtenáře, aby ho bral jen jako velmi volný, nicméně zajímavý a poučný, text vycházející z původního díla. Na přípravě pracovalo hned několik lidí, hlavní a nezastupitelný byl Václav Říkal, bez jehož skvělé ruštiny by nebylo možné na překlad ani pomyslet. Jemu, stejně jako všem ostatním, moc děkujeme.

(pokračování)

redakce

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Dosavadní objevy sondy Cassini
Ilustrační foto...
Popiš, a panuj!
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2002 - díl A
Ilustrační foto...
Dar přítele Lejzra...
Ilustrační foto...
New Horizons u Jupiteru V
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691