Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Co by kdyby I.

Mnohé věci kolem sebe bereme už jako naprostou samozřejmost a jen stěží si můžeme představit, co by se změnilo, kdyby prostě nebyly. Jedno z takových zamyšlení přináší i následující seriál, ve kterém se zamyslíme nad situací Země bez Měsíce.

Ilustrační foto...Když tisíce čtenářů amerického časopisu Sky and Telescope vybírali v minulém roce z dvaadvaceti kandidujících astronomických snímků dvacátého století desítku nejzásadnějších a nejhezčích, obsadil první místo snímek východu Země nad Měsícem pořízený posádkou Apollo 8 o vánocích roku 1968. Vlastně se ani není čemu divit, jakkoliv jsou snímky jiných světů nádherné a fascinující, jistě nejvíc podněcuje lidskou fantazii pohled na naši Zemi z vesmíru, nejlépe z jejího nejbližšího souseda. Měsíc je stálou součástí oblohy. Jako druhý nejnápadnější objekt oblohy se výrazně promítá do našich dějin, do kultury a přičinil se také velkou měrou o rozvoj našeho poznání okolního světa.

Možná si to ani neuvědomujeme, ale vliv Měsíce se také velmi znatelně promítá do našich životů. Dvanáctina roku, kterou nazýváme "měsíc" je dobou, blížící se intervalu 27,3 dní, za který skutečný Měsíc oběhne kolem Země. Je docela možné, že tyto změny se různými způsoby promítly i do chování mnohých živočichů. Například u žen se 28denní cyklus tvorby pohlavního hormonu estrogenu velmi blíží lunární periodě. Tuto periodu ostatně nazýváme jako"menstruační" – což je odvozeno od latinského slova "mensis" čili měsíc.

Nutno však podotknout, že přímá souvislost ženského cyklu s lunární periodou vlastně neexistuje. Pokud by za tím skutečně vězel Měsíc, musely by ženské "měsíčky" přicházet u všech žen současně a shodně s měsíčními fázemi. Ženská perioda se navíc mění podle věku a kontinentů.

Ilustrační foto...Proč by se vlastně měla plodnost mnoha živočichů řídit podle koloběhu lunárních fází? Existuje domněnka, že by se mohlo jednat o pozůstatek z dob, kdy byli naši předkové primitivními lovci-sběrači. Tehdy bylo světlo v noci velmi vzácným zbožím, a tak bylo třeba úplňkových nocí potřeba beze zbytku využít k lovu. V obdobích tmy, kdy na obloze Měsíc nesvítil, nebo svítil jen málo, se naši předci věnovali výhradně rozplozovacím aktivitám. Vlivem adaptace se tak možná vytvořil tělesný cyklus s chemickou periodicitou, která odrážela proměny Měsíce.

I u mnoha jiných savců byly zjištěny menstruační cykly a s nimi spojené změny tělesné teploty. Například u primátů doba ovulace kolísá mezi 25 a 35 dny. Závislost na lunárních fázích, přílivech a odlivech se odráží u řady dalších živočišných druhů. Jedním z nich je i červ Palolo (eunice viridis), který žije v korálových útesech teplého pásma Tichého oceánu. Rozmnožuje se jednou za rok, vždy ve stejný den, kdy je Měsíc v poslední čtvrti: v listopadu, který je v této zeměpisné délce jarním měsícem.

Toho dne vyplavou zadní části těchto červů, naplněné rozmnožovacími buňkami, v ohromném množství na hladinu moře. Pro obyvatele souostroví Fidži a Samoa je tento okamžik největší slavností. Domorodci pokládají totiž tyto červy za vzácnou lahůdku, kterou mohou doslova po koších nabírat z vody a slavit velkolepou slavnost, při níž se pořádně nacpou čerstvými, dušenými a opečenými červy. Po dvanácti lunárních měsících se rozmnožovací období a tím i lidová veselice opakuje. Ani staří zkušení domorodci však nedovedou určit tento den s takovou přesností jako červi palolo sami.

Ilustrační foto...Podle fází Měsíce se řídí i červi rodu Odontosyllis žijící v Atlantském oceánu. Jejich samičky vyměšují při kladení vajíček zvláštní světélkující sekret, který vábí samečky. Toto světlo je vidět na nočním moři kilometry daleko, protože noc je vždycky tmavá. Červi totiž slaví své zásnuby zásadně ve stejnou dobu: hodinu před východem luny, v noci, kterou začíná poslední čtvrť Měsíce. V této fázi byl Měsíc i 11. října 1492, kdy touto oblastí proplouval Kryštof Kolumbus. Z kapitánského můstku tenkrát pozoroval jasné světlo, které pokládal za znamení z pevniny -- jenže žádná země tam nebyla.

Podobných příkladů, jak Měsíc ovlivňuje život na naší planetě, bychom jistě našli celou řadu. Můžeme si vůbec představit naši Zemi, ve stejném vesmíru, na stejném místě Mléčné dráhy, ve stejné sluneční soustavě a se stejnými parametry jaké má Země, s malým rozdílem: bez Měsíce? Teorie chaosu, prosazovaná v posledních desetiletích totiž napovídá, že i sebemenší nuance v počátečních podmínkách mohou mýt zásadní vliv na konečnou podobu systému. Kdyby tedy sudičky nadělily do kolébky naší Země odlišné chemické složení, energii a hybnost, byla by dnes dospělá země úplně jiná.

Ilustrační foto...Bez Měsíce by Země měla vyšší rotaci, protože by nebyla bržděna slapovými silami Měsíce. Podle některých odhadů by se pohyboval délka dne asi kolem 15 hodin. Podle lékařských studií se přitom při délce dne pod 18 hodin jen stěží mohou naše biologické hodiny synchronizovat s rotací Země. Také větrné proudy v naší atmosféře by se zkrácením denním cyklu pravděpodobně pohybovaly mnohem rychleji než dnes.

Větry, které panují na Jupiteru či Saturnu, jejichž rotační perioda se blíží desíti hodin, dosahuje rychlosti kolem 400 km/h. Pozemské hurikány s rychlostí kolem 150 km/h jsou tedy v porovnání s Jupiterem jen vánkem. Všechny tyto vlivy by jistě měly zásadní vliv na životně důležité cykly ovlivňující život na naší planetě. Evoluce by pravděpodobně probíhala odlišně, nebo by se možná život na naší planetě nevyvinul vůbec.

(pokračování)

Pavel Gabzdyl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Slunci asi přeskočilo
Ilustrační foto...
Astronomové nalezli planetu vhodnou pro život
Ilustrační foto...
Prach Ukrajiny - rozřešení!
Ilustrační foto...
Na návštěvě mezi prstenci
Ilustrační foto...
Mrkněte na ISS!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691