Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Bouřkové mraky nad stanicí

Diskuze nad smyslem soukromého výletu Dennise Tita do vesmíru na čas zastínily neméně zajímavé úvahy o budoucností Mezinárodní kosmické stanice. Budoucnosti značně nejisté.

Čtyři miliardy amerických dolarů nejsou ani na naše poměry nijak závratná částka. Přesto všechno právě ony mohou zásadním způsobem ovlivnit stavbu Mezinárodní kosmické stanice. Jak?

Podle původních plánů měli Američané v následujících letech k základně dodat sto metrů dlouhý nosník s deseti segmenty slunečních panelů a velký obytný modul "TransHab" pro šest stálých osadníků. Některé části stanice mají připravit i Rusové, kteří v nejbližším období k obsluze Alfy poskytují dopravní lodě Progress a Sojuz. Zatímco první pravidelně vozí čerstvé potraviny, palivo, vzduch i vodu, ty druhé slouží jako záchranná plavidla.

Protože však Sojuzy zvládnou nakrátko ubytovat pouze tři kosmonauty, měl by je kolem roku 2005 nahradit americký miniraketoplán -- plachťák pro šest možných ztroskotanců. Dokud tato část nebude -- stejně jako Transhab -- k dispozici, budou na ISS trvale pobývat stále jenom tři výzkumníci.

Evropská kosmická agentura navíc připravuje laboratoř Columbus, stejně jako nový systém zásobování založený na raketě Ariane 5. Svůj vlastní modul staví i Japonci, kteří základnu vybaví také malým dálkovým manipulátorem. Kanadská kosmická agentura počítá s něčím podobným, jenom ve větších měřítcích. První části robotické ruky, která poslouží k přesouvání celých modulů, už ostatně byly na stanici připevněny. Malou plošinu s vědeckými experimenty pak chystá i "nejchudší" ze zúčastněných států -- Brazílie.

Ilustrační foto...

Až bude kompletace celé mezinárodní skládačky u konce, tedy někdy v roce 2006, dosáhne orbitální stanice velikosti tříposchoďového domu, s šesti laboratořemi a rozsáhlými prostorami pro šest trvalých osadníků. Spolu se sto metrů dlouhým nosníkem, na kterém bude zavěšena celá řada slunečních panelů, se tak tahle umělá družice stane jedním z nejjasnějších těles noční oblohy. Pouze Měsíc a Slunce budou nápadnější!

Problém je ovšem ten, že na vývoj dosud nedodaných komponentů, potřebuje klíčový vůdce -- tedy NASA -- mimo původní rozvrh další čtyři až pět miliard dolarů. Pokud je nedostane, dojde k redukci velikosti základny, její kapacity i vědecké vytíženosti. Trvalá posádka se omezí jenom na tři kosmonauty a výstavba skončí o několik roků dříve, než se počítalo. A peníze zatím kosmická agentura skutečně nedostane.

Novopečený americký prezident George W. Bush totiž pro NASA na rok 2002 doporučuje rozpočet ve výši 14,5 miliardy dolarů, tedy pouze o dvě procenta vyšší oproti roku 2001. Ve svém prvním vyjádření k civilnímu kosmickému programu současně vzkázal: NASA musí zastavit konstrukci méně důležitých částí a ušetřené peníze věnovat na dokončení modulů, které jsou nezbytné k podpoře evropských a japonských laboratoří. To vše do konce roku 2003. Další americké moduly pak musí obhájit svoji technickou a samozřejmě i finanční existenci.

Ilustrační foto...

Co to znamená? Mezinárodní kosmická stanice přijde (a nebo musí být nějak nahrazena) o tyto části:

  • Obytný modul "TransHab", který by umožnil pobyt šesti dlouhodobých osadníků, namísto současných tří. Tato válcová část se přitom měla stát velmi důležitým testem pro budoucí výpravy k Měsíci a především k Marsu.
  • Záchranný miniraketoplán X-38 až pro sedm lidí. Nyní podobnou funkci zajišťují ruské Sojuzy, které však mají jenom tři sedačky. Ve vesmíru může pobývat maximálně šest měsíců (proto ke stanici létají tzv. "taxi" mise, jejíž součástí byl Dennis Tito) a na ISS lze připojit nanejvýš dvě takové lodi. Pokud by tedy NASA chtěla, aby na základně pobývalo šest vědců, musí buď s Rusy podepsat smlouvu o dodávce dalších Sojuzů nebo urychleně připravit vlastní podobný dopravní prostředek.
  • Ohrožena je i stavba "raketového modulu" (též Node X), který měl zajistit stabilní výšku základny na oběžné dráze. Zatím je totiž nezbytné, aby zhruba šestkrát do roka startoval dopravní Progress, jenž ve svých nádržích přivezl dostatek paliva pro raketové motory. Při občasných manévrech se tak udržuje příslušná výška nad zemí, která se jinak snižuje trvalým bržděním o řídkou atmosféru. Jádro této "součástky" na první pohled vypadá podobně jako modul Unity, který slouží jako přístav pro raketoplán. Navíc jsou k němu připojeny dva válce s nádržemi na hydrazin a raketovými tryskami. Ty by jednou za dva roky -- k načepování paliva -- na zemi vozil právě americký kosmický letoun. Node X měl být přes evropskou laboratoř Kolumbus k základně připojen v roce 2004.
  • Velké problémy mají i části, které pro Američany vyrábějí jiné státy. Rozloučit se musíme například s japonskou centrifugou.

Bushova administrativa se tímto krokem pokouší vymanit se z velké závislosti na ruských komponentech. Tedy situace, kterou dlouhodobě kritizuje řada členů amerického Kongresu.

V tomto okamžiku se tak zdá nejlepším řešením modifikace některých již existujících či dokončovaných částí, které by nahradily plánované moduly. Například se začalo mluvit o přestavbě jednoho z italských dopravních modulů (Leonardo si svůj křest v kosmu již odbyl) na malý obytný "výklenek". Techniku, která zajišťuje vhodné podmínky a možná i prostor pro jednoho, dva kosmonauty, může ubytovat i pět a půl metru dlouhý spojový modul.

Ale i když se tato improvizace zdaří, bude NASA potřebovat miliardu dolarů k dostavbě záchranného lodě. Jinak by ho musely nahradit Sojuzy (čili další kritizovaná závislost na nestabilním Rusku) nebo prodloužené výpravy raketoplánů -- nanejvýš třítýdenní. No a raketový systém "Node X" lze překlenout pomocí ruských dodávek, raketoplánů, eventuálně připravovanou evropskou lodí dosud označovanou jako ATV.

Ilustrační foto...

Skeptický není ani současný šéf NASA Daniel Goldin. "Jednoduše musíme přehodnotit naše priority," řekl v jednom z interwiev, "a třeba raketový systém mezi ně v těchto chvílích rozhodně nepatří. To proto, že už máme na palubě speciální gyrodyny, které sníží spotřebu paliva. Navíc jsme si vyzkoušeli, že můžeme výšku stanice nad zemí korigovat pomocí raketoplánu, stejně jako záložních systémů v ruských modulech.""Jednoduše říkám: Pracovali jsme příliš roztříštěně. Proto zastavme práci na raketovém systému. Stejně jako na obytném modulu TransHab. Nebudeme ho potřebovat nejméně tři až čtyři roky, proto bychom měly na něho vyčleněné prostředky investovat do klíčových částí stanice," pokračoval Daniel Goldin.

Takže uvidíme, jak to celé dopadne. Prezident George Bush zřejmě není takovým budovatelem jako Bill Clinton. Přestože plánuje v několika následujících letech utratit za vývoj kontroverzních raketového deštníku 60 až 100 miliard dolarů, prakticky vůbec se neobtěžoval pochopit současné problémy NASA. Naštěstí alespoň doporučil vydání dalších prostředků k rozšiřování a zvyšování bezpečnosti raketoplánů. Bohužel, současně tak naznačil, že tato flotila obnovitelných strojů bude na dlouhou dobu -- nejméně deseti, dvaceti roků -- jediným koněm, na který mohou Američané sázet. NASA totiž před několika dny pod vlivem nejnovějších restrikcí zrušila projekt letounu X-33, jenž měl nahradit (za výrazně nižší cenu) současné stroje. Na svědomí ho mají vysoké náklady a neustálé technické problémy.

Pokud se těch pět miliard dolarů nenajde, bude Mezinárodní kosmická stanice značně zmrzačena. Naše civilizace by pak mohla ztratit řadu užitečných výsledků, které by původně plánovaná základna v následujících 15 až 20 rocích bezesporu přinesla. NASA byla za svoji historii už několikrát nahoře i dole. Současné špatné období může tak zřejmě může využít pouze k jedinému. Se svázanýma rukama dostavět novou základnu a doufat, že její úspěchy v budoucnu přinesou i nové peníze.

Jiří Dušek

| Zdroj: Space.com, The Florida Today a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní galerie 10
Ilustrační foto...
Den, kdy zmizelo magnetické pole
Ilustrační foto...
Budoucnost radarových měření
Ilustrační foto...
První skutečný snímek exoplanety?!
Ilustrační foto...
Objevte si kometu!
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691