Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Noční obloha nejen pro hvězdáře I.

aneb focení noční oblohy amatérskou technikou. Slunce, Měsíc, jasné planety a jejich zajímavé seskupení.

Ilustrační foto...
Když celodenní ruch pozvolna ustává a den ustupuje soumraku, příroda připravuje pro lidské oko svoji každodenní podívanou, která nás plně upoutá a vyžádá si naší pozornost. S nastávajícím večerem se pomalu rozsvěcí, na stále se temnící obloze, zářivá světla dalekých sluncí. Napřed ty nejjasnější a mnohdy s nimi i některé z jasných planet a později i ty slabší a slabší až po ty, které nemůžeme pouhým okem vidět. Je-li nebe bezmračné, přináší nám příchod noci krásnou oblohu, posetou zdánlivě nekonečným počtem hvězd. Vzpomeňte si na sebe, jak jste někdy zvedli hlavu a pozorovali tuto, pro vás i třeba nesrozumitelnou, hru světel.

Tiché dálky vesmíru fascinovaly lidstvo již dávno a i mě stále mrazí při pozorování noční oblohy, kdy do mě vstupuje tajemnost tohoto prostoru. Vesmír mě fascinoval natolik, že jsem se o něj začal zajímat o něco více než mě naučili ve škole a pořídil jsem si první hvězdářskou ročenku, ve které jsem hltal a hledal své první konjunkce a seskupení planet.

Nyní s nástupem internetu je to o něco jednodušší, člověk nepotřebuje ročenku, jen si natáhne patřičnou stránku některé z hvězdáren a tam se dozví veškeré zajímavé informace o dění na noční i denní obloze. Ještě zajímavější je si stáhnou své vlastní planetárium, které pak máte doma a kdykoli si můžete nasimulovat kteroukoli noční či denní dobu a zjistit co vás čeká a nemine. Takovéto šikovné domácí planetárium naleznete na adrese: http://albiero.astronomy.cz/ nebo si můžete pořídit program SkyMap Pro 5, který vyšel na CD 1/2000 jako příloha časopisu "Počítač pro každého".

Jistě najdete spoustu jiných zajímavých programů, které vám pomohou při sledování noční oblohy. A pokud nic takového nemáte, nevadí! Stačí pouze večer trochu častěji zvedat hlavu při cestě z práce a určitě na nějaký zajímavý úkaz narazíte.

Vždy jsem obdivoval barevné fotografie v knihách a časopisech a toužil po tom nějakou takovou někdy udělat. Fotky z knih ovšem vyžadují drahou optiku, pohon ... no prostě nic pro amatéra. Jednou jsem jen tak ze zvědavosti otočil objektiv staré Praktiky a nechal závěrku otevřenou trochu déle než je obvyklé pro normální fotografování a ejhle ono to bylo docela zajímavé. Projel jsem pár odkazů na internetu, přečetl pár článků a pustil jsem se do zkoušení a zjistil, že i se standardní výbavou může fotoamatér udělat docela zajímavé snímky, které potěší jeho i jiné zanícené amatérské fotografy či astronomy.

Takže už víme, jak si najít tu pravou chvíli, kdy budou hvězdy či planety ve správné poloze a víme že to jde. Teď už potřebujeme jenom vědět co nasoukat do fotobrašny abychom to měli komplet a mohli začít fotografovat. Nemusí to být supervýbava a plně si vystačíme se starším tělem a manuálním objektivem. Já osobně používám starou Prakticu BC 1, do které mi někudy lezlo záhadně světlo a dělalo nepříjemné závoje a okrajích fotek. Už jsem jí chtěl vyhodit a najednou se hodí. Můžete použít samozřejmě jakékoli tělo, jelikož opravdu nepotřebujete opravdu nic z vymožeností moderních foťáků. Jedinou výhodou je dostatečně světlá matnice aby jste mohli dobře zamířit i na slabší hvězdy. Pravda Praktica nemá matnici zrovna nejsvětlejší, ale už jsem si zvykl.

Objektivy používám základní 50mm / 1,8 , lehký teleobjektiv 135mm / 2,8 , teleobjektiv 300mm / 4 a občas k nim našroubuji i extendr 2x. No a když jde o nějaké větší divadlo s menším hercem, tak si půjčím od kamaráda 500mm nebo zrcadlovou 1000mm, ale toho jsem využil jen jednou. Jinak si v pohodě vystačím s tou padesátkou a stopětatřicítkou. No a abychom to měli komplet, tak si přibalte ještě drátěnou spoušť, stativ, vytištěný či nakreslený plánek hvězdné oblohy, tužku, papír a červenou lampičku pro posvícení na foťák či plánek.

Proč červenou? Protože bílá vás oslní a dlouhé minuty budete hůře vidět hvězdy a to může být někdy osudové. Mě se docela osvědčila zadní lampička na kolo. Jak jsem nepřítelem evidencí a zapisování si expozičních údajů u normálního focení, tak tady tuto věc dodržuji. Alespoň eviduji datum, čas, expozici, clonu, objektiv. Toto mi pak pomůže dohledat situaci v počítačovém planetáriu a popsat zachycené hvězdy, popřípadě určit jejich hvězdnou velikost.

No a teď už můžeme opravdu vyrazit fotit. Vezmeme to pěkně popořádku od nejjasnějšího tělesa oblohy. Není sice na noční obloze, ale fotit se za dodržení bezpečnostních podmínek dá. Je to naše nejbližší hvězda.

Slunce
Při pohledu do Slunce přes objektiv a zejména přes teleobjektiv může dojít k trvalému poškození zraku, takže bacha!!! Pokud se přeci jen do toho chcete pustit pořiďte si speciální sluneční filtry nebo použijte ochranných svářecích skel. Sám jsem si takovýto filtr vyrobil ze svářecího skla a upravil jej k zasunutí do držáku filtrů Cokin, když jsem se chystal na zatmění slunce do Francie. A jsem u toho kdy se dá Slunce fotit aby to mělo nějaký efekt a k něčemu to vypadalo. Bez speciální techniky nedokážeme vyfotit sluneční kotouč aby na něm bylo vůbec něco patrného a tak si musíme najít jiné zajímavé chvíle jako je právě zatmění. Opět upozorňuji, že při částečném zatmění musí být na teleobjektivu nasazen dostatečně silný filtr aby nedošlo k poškození zraku.

Po nafocení snímku otočte fotoaparát tak aby do objektivu Slunce přímo nesvítilo, jelikož by mohlo nadělat škody na měřících čidlech či závěrce. Vzhledem k tomu, že svářečská skla, ze kterých jsem měl filtr vyroben, nejsou neutrální a fotky dostaly lehký barevný nádech, ale domnívám se, že tímto fotky neutrpěly na své přitažlivosti. Při úplné fázi zatmění jsme již fotil bez filtru, ale první paprsky, které vykoukly zpoza měsíčního kotouče mě opět připomněly nebezpečnost Slunečního záření spojeného s teleobjektivem. Při úplném zatmění nelze spoléhat na expozimetr a je třeba udělat celou expoziční řadu s jednou clonou a ono se něco ujme :-) Mě při cloně f10 vycházeli nejlépe časy kolem 1 - 2 vteřin.

Další možností, kdy vyfotit sluneční kotouč, jsou okamžiky západu Slunce. Aby se vám kamarádi nesmáli, že fotíte takové strašné kýče :-) vezměte si k ruce co nejdelší objektiv a kotouč pěkně zvětšíte, aby byl dominantním objektem, a třeba se i pokuste multiexpozicí zachytit několik fází západu. Budete se možná divit jak Slunce mění tvar i barvu. Mezi jednotlivými expozicemi nechejte alespoň 2:30 a ještě lépe 3 minuty pauzu.

částečná fáze zatmění
- 500mm objektiv
částečná fáze zatmění
- 1000mm objektiv
úplná fáze zatmění
- 1000mm objektiv

Měsíc
je druhým nejjasnějším objektem na obloze a tentokráte je i občas na noční, takže už nás pomalu přibližuje k té noční tématice. Ten je samozřejmě nejjasnější za úplňku, ale zase není při úplňku tak fotogenický jako ve svých fázích. Pokud je Měsíc hodně mladý, či starý ( pár dní před a po novu ) jeví se jako úzký srpek, u kterého můžeme spatřit i popelavý svit, což je vlastně odraz světla od Země na Sluncem neosvětlenou část Měsíce a ta jemně šedě září. Kdo to někdy viděl ví o jaké nádheře mluvím. Zachytit tento popelavý svit je poměrně obtížné a mě se to zatím nepodařilo. Chce to delší sklo, mít kliku na tento úkaz a vyhrát souboj s velkým kontrastem osvětlené a neosvětlené části Měsíce.

Další zajímavou částí Měsíce je rozhraní světla a stínu, kde se nám nejlépe ukazují krátery, hory či brázdy a díky stínům je můžeme dobře pozorovat i fotografovat. K tomu už ale budeme potřebovat alespoň tu zrcadlovou tisícovku aby bylo na fotce něco vidět. Jak jsem na počátku uvedl, v úplňku není Měsíc zrovna moc fotogenický, je plochý a moc přezářený. Ale přece jednou za čas je úplněk vhodný pro fotografy. Je to, stejně jako u Slunce, při zatmění Měsíce. V tento moment mění Měsíc barvy a je to velká příležitost pro naše barevné emulze. Expoziční časy jsou tady dosti rozdílné. Záleží hodně na tmavosti toho daného zatmění, ale při plné fázi, kdy je Měsíc zahalen v barevném hávu a jen nepatrná část svítí jasnějším světlem je možné se poměrně dobře spolehnout na expozimetr v těle fotoaparátu a pro jistotu udělat +- 2EV expoziční varianty.

Úplnézatmění Měsíce v ČR 09.01.2001 - 300mm objektiv + telekonvertor 2x. Měsícje lehce neostrý jelikož expozice trvala 4 vteřiny a to už kotouč nějakýten pohyb vykoná. U druhé fotky byla expozice cca 6 vteřin a již se i objevilyjasnější hvězdy u Měsíčního kotouče.
Měsíc, Jupiter (vlevo)a Satun za lehké oblačnosti, která rozptyluje Měsíční světlo. Objektiv135mm cl.2,8,čas 4 vt.

A jsme již u těch slabších objektů noční oblohy -- u planet. Ty nejjasnější -- Venuši, Jupiter, Saturn a Mars najdeme většinou bez problému. Chce to vědět kde hledat a ihned je identifikujeme podle většinou většího jasu a klidného svitu, na rozdíl od kmitajících hvězd. Tu slabší -- Merkur, vzhledem k jeho malé vzdálenosti od Slunce už budeme hledat hůře, ale dá se taky najít buď ráno těsně před východem nebo večer těsně po západu Slunce.Chce to trochu cviku a jeho hledání vám nebude činit problém. Zbylé slabé planety -- Uran, Neptun a Pluto zatím vynecháme, jelikož na ně už potřebujeme triedr či dokonce malý hvězdářský dalekohled.

Seskupení Měsícea Venuše. Objektiv 28-80 (na 35mm) cl.3,5, čas 1/60 vt. 
Seskupení Měsíce,Venuše a Merkuru. Objektiv  28-80  cl.3,5, čas 1,5 vt. Merkurnení na této fotografii viditelný.
Seskupení Měsíce,Venuše a Merkuru. Objektiv 28-80  cl.4,  čas 6 vt. Tady už Merkurje na úkor přepáleného Měsíce.

Příroda je k nám natolik přívětivá, že uspořádala oběžné dráhy tak aby se občas tyto planety spolu na obloze potkaly a vytvořily tak pěkná seskupení vhodná pro naše fotografování. A když se k těmto planetám přidá ještě hvězdné pozadí v podobě zajímavého souhvězdí či hvězdokupy není co řešit a fotkou potěšíte i neznalého člověka. Zatímco u Slunce nám i s filtry vycházely expozice někde u 1/2000 u Měsíce kolem 1/125 - 1 vteřiny, tak tady se budeme pohybovat v expozicích od 1 vteřiny až do několika minut či dokonce hodin. To už záleží jen na vás a na vašem záměru. K zachycení Venuše, Jupitera, Saturna a Marsu vám bude stačit vteřinová expozice při F1,8 - 2,8. Na Merkur budete těch vteřin potřebovat již cca 5. Na to aby jste zachytili i ostatní hvězdy v okolí planet budete potřebovat již vteřin nejméně 7.

Asi si teď říkáte kam až můžete jít s expozicí aby nebyly planety a hvězdy jako čárky, ale stále ještě jako body. na to je jednoduchá tabulka. Záleží na ohnisku a na výšce od obzoru ve které fotíte.

Expoziční časy, při kterých se budou hvězdy zobrazovat ještě jako body

Objektiv

Deklinace objektu
0 stupňů - nebeský rovník 45 stupňů 90 stupňů - oblast Polárky
28 mm 25 vteřin 40 vteřin 90 vteřin
50 mm 12 vteřin 20 vteřin 45 vteřin
135 mm 5 vteřin 7 vteřin 16 vteřin

Docela dlouhé časy, že? Taky mě to překvapilo, ale funguje to.

Zapadající Venušena Brdech. Objektiv 135mm, cl.4, čas 1vt. 
Zapadající Venušena Brdech. Objektiv 135mm, cl. 4, čas 18 min. 
Jupiter, Saturn,Plejády a Hyády nad Lomnickým štítem. Objektiv 28 - 80 cl. 5,6 čas 4 minuty. 

Teď už záleží na vás jestli zvolíte časy dle tabulky a budete mít "hvězdářskou fotku" nebo zvolíte časy delší a uděláte si krásné soustředné kružnice či jenom krátké úsečky. Nezapomínejte občas mezi hvězdy zakomponovat i něco málo z krajiny aby jste neměli pouze sterilní astrofotky a vaše příbuzné jejich prohlížení brzo neomrzelo.

Nebojte se vyzkoušejte si to, třeba až budete mít poslední dvě políčka na filmu a budete se zrovna vracet z pozdní odpolední vycházky a na obloze budou vykukovat první nejsilnější planety a stálice, otočte foťák vzhůru na nějakou tu zajímavější část oblohy a nechejte na deset vteřin čí minut otevřenou závěrku. Přeji Vám dobrou tmu a bezmračné nebe při svých nočních fototoulkách. Příště se mrkneme, jak fotit zajímavé záblesky satelitů sítě Iridium.

A ještě PS na závěr: nezapomeňte říct v minilabu, že to nepovedené políčko, které je jakoby poškrábané a automatický režim stroje ho vyhodil, je zcela v pořádku a ať udělají černou černou a je to. Možná se to pak bude líbit i jinak netečné slečně co za tím sedí :-)

Článek uveřejněn s laskavým svolením autora. Veškeré expoziční časy byly uváděny při ISO 200. Fotografie v plném rozlišení najdete na adrese http://jakub.webz.cz/.

Jakub Kencl

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Červenec 1975: let Sojuz-Apollo
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 41
Ilustrační foto...
Instantní pozorovatelna 15
Ilustrační foto...
STS-116: Discovery – průběh letu 19.12.-22.12.
Ilustrační foto...
Souhvězdí: Orion
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691