Mohla hvězda HD 82943 spolknout jednu ze svých planet? Zdá se, že ano.
Možná vám to připomene nějaký špatný vědecko fantastický film, kterých se v zaprášených béčkových videopůjčovnách válí desítky. Ale vypadá to realisticky: HD 82943 je nenápadná stálice ze souhvězdí Hydry, která je o něco teplejší a větší než Slunce, vykazuje ve spektru velmi podivné stopy po vzácném izotopu lithia 6Li. Dostat se sem mohl prostřednictvím velké planety, kterou hvězda někdy v minulosti jednoduše pohltila.
Astronomové v posledních několika rocích objevili několik desítek planetárních systémů. Jeden z nejúspěšnějších týmů, u Eulerova dalekohledu na chilské hoře La Silla, si přitom do svého programu vybral i na první pohled nijak výjimečnou HD 82943. (Zkratka HD pochází z asi sto roků starého díla Henry Draper Catalogue.)
Stejně jako v jiných případech, i kolem ní se hmotné planety pohybují po značně protáhlé dráze, která tělesa zanáší až nepříjemně blízko k horkému povrchu stálice. Tato anomálie se vysvětluje jakousi migrací planet soustavou: vznikají ve vzdálenějších, relativně chladných oblastech, časem se ale díky nejrůznějším dynamickým prostředkům dostanou pro nás nezvykle blízko rodné hvězdy. Tu a tam se dokonce může stát, že se přímo srazí.
HD 82943 přitom vykazuje stopy po takové události. V jejím spektru totiž astronomové nalezli vzácný izotop lithia 6Li, který je pokaždé téměř bezezbytku spálen v ranném období vzniku stálice. Na rozdíl od vodíku a hélia se totiž rozkládá už při 1,5 milionů stupňů (první dva jmenovaní začnou hořet až když teplota v centru dosáhne alespoň sedmi milionů stupňů.)
Pokud tedy dnes v atmosféře HD 82943 nějaké rozumné zastoupení tohoto izotopu pozorujeme, musel se sem dostat později. Třeba prostřednictvím planety, ve které teplota nikdy nevystoupala natolik, aby zde shořelo veškeré lithium 6Li.
"Nejjednodušší a také nejpřesvědčivější cestou je kolize jedné či několika planet, resp. planetárního materiálu, který na hvězdu dopadl poté, co prošla první fází svého vývoje," nastínil pravděpodobné vysvětlení Nuno Santos z Ženevské observatoře. Přebytek izotopu lithia by se přitom vysvětlilo jedinou planetou asi dvakrát větší než Jupiter. Pokud by šlo náhodou o terestrické těleso, které mají větší zastoupení 6Li, pak bychom si vystačili s trojnásobkem hmotnosti Země.
