Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vydejte se na Mars!

Mars, oranžová ozdoba nadcházející letní oblohy, se dočkal období, kdy na něj budeme mít nejlepší možný výhled. Proto neváhejte ani minutu a rychle se na něj podívejte.

Ilustrační foto...Mars je jedinou planetou zemského typu, která oplývá množstvím věrohodných detailů: světlých a tmavých skvrnek, tzv. albedových útvarů. Nejlépe se sleduje v době opozice, kdy se nachází na opačné straně oblohy než Slunce. V té době je viditelný po celou noc a jeho kotouček dosahuje největšího úhlového průměru až 25 vteřin. Pokud se na něj ale díváme z větší dálky, v době, kdy se nachází poblíž Slunce, scvrkne se na drobný kotouček o průměru jen několika málo úhlových vteřin.

Mars se k nám opět natočí stejnou stranou vždy za 24,6 hodiny; den na něm tedy trvá jenom o chvíli déle než na Zemi. Zajímavé je, že má vzhledem k ekliptice také podobně skloněnou osu. Jeho "Polárkou" by mohla být hvězda Deneb, vzdálená od severního nebeského pólu jenom devět stupňů. Ve výsledku se proto na planetě střídají roční období jako u nás: je tu jaro, léto, podzim, zima. Rok zde ale trvá dvakrát déle, navíc mají jednotlivá období v důsledku výstředné trajektorie kolem Slunce výrazně různou délku.

Sousední planeta je jedinou, u níž dohlédneme až na povrch, navíc je v dohledné době nejbližším cílem meziplanetárních sond s člověkem na palubě. Vaši pozornost přitom upoutá na první pohled: Na rozdíl od běloskvoucího Jupiteru či Venuše, je Mars zřetelně naoranžovělý. Proto si také vysloužil jméno řeckého boha války.

Pokud se na Mars podíváte dalekohledem, budou bezesporu nejnápadnější jeho polární čepičky, které se tváří jako bílé skvrny kolem severního a jižního pólu. Jsou ze směsi oxidu uhličitého a vodního ledu a zřetelně mění velikost, v závislosti na ročním období a také proto, že se pozvolna mění naklonění Marsu směrem k Zemi. Většinou tudíž bývá pozorovatelná pouze jedna.

Snadno viditelné jsou i některé další útvary. Především je tu tmavá Syrtis Major, která byla objevena už v sedmnáctém století. Svým tvarem připomíná Afriku, ostatně právě podle jejího severního pobřeží byla pojmenována. Od ní na západ se táhne temný pás: Sinus Meridiani, jímž prochází i "nultý" poledník. Nad Syrtis Major leží světlá, kruhová skvrna Hellas, pozůstatek po dopadnu jedné veliké planetky. Tedy kráter o průměru přes dva tisíce kilometrů a hloubce kolem devíti kilometrů. Je-li k nám vhodně nakloněna severní polokoule, můžete pozorovat i Mare Acidalium.

Ilustrační foto...

Až na výjimky nemají tyto albedové jevy žádnou "oporu" v povrchových útvarech sledovaných z bezprostřední blízkosti meziplanetárními sondami. Tmavé skvrny vykresluje rozdílná struktura povrchu -- drobné nerovnosti vrhají po většinu marsovského dne tmavé stíny, které se z dálky slévají ve větší plochy.

Poloha a tvar velkých útvarů se během let v zásadě nemění, v detailech však ano. Objevují se a mizí nejrůznější podrobnosti, některé tmavnou, jiné naopak vyblednout. Pozorovatelé s ostrým zrakem a bohatými zkušenostmi také popisují řadu atmosférických jevů: Vysokou i nízkou oblačnost v podobě světlých skvrn či lemů na okraji Marsova kotoučku, místní mraky se pak jeví jako bílé skvrny. Sledovat tyto útvary však není vůbec jednoduché.

Ilustrační foto...Když se Mars nachází v přísluní, dostává severní polokoule v době letního slunovratu až o čtyřicet procent více světla než v odsluní. Výsledkem jsou několikatýdenní silné větry, které do ovzduší zvedají množství jemného prachu. Takové bouře dokonce mnohdy zachvátí celou planetu; povrch se stane slabě nažloutlý a lze pozorovat jenom pár nejrozsáhlejších detailů. Podobné události byly zaznamenány například v letech 1971 nebo 1973, v poslední době se ale odehrávají jenom menší, lokální prachové bouře.

Budete-li Mars sledovat každou noc vždy ve stejnou dobu, uvidíte ve středu kotoučku oblast vždy s délkou o deset stupňů menší (planeta se otočí jednou za 24 hodin a 40 minut). K pořízení mapy celého povrchu tudíž potřebujete po večerech asi měsíc a půl práce -- některé oblasti vám ale budou připadat důvěrně známé už po několika dnech. S kreslením není třeba tak spěchat jako u Jupiteru či Saturnu, přesto by vám jedna kresba neměla trvat déle než dvacet minut.

Mars má dva malé satelity Phobos a Deimos, které roku 1877 objevil Asaph Hall. Kombinace nízké hvězdné velikosti (11 a 12 mag) a příliš malé vzdálenosti od planety z nich ovšem činí velmi nedostupné objekty. Mars je 200 tisíckrát jasnější než Phobos a dokonce 600 tisíckrát jasnější než Deimos. Navíc se první nikdy nevzdaluje na více než jeden průměr planety, Deimos se pak zatoulá nejvýše třikrát dál. Proto jsou beznadějně utopeni v naoranžovělé záři Marsu.

Jiří Dušek

| Zdroj: http://rady.astronomy.cz IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Křemíkové prokletí české astronomie
Ilustrační foto...
HST přinesl důkaz o vzniku planet
Ilustrační foto...
Cruithne -- podivný společník Země
Ilustrační foto...
Vesmírné pohony včera, dnes a zítra
Ilustrační foto...
STS-116: Discovery – přípravy pokračují
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691