Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Rychlejší přežije

V srdci nádherné Mlhovin v Orionu zuří boj o přežití: Rodící se planety svádí tvrdý souboj s agresivním zářením svých sluncí. Kdo přežije?

Ilustrační foto...Snímky Mlhoviny v Orionu právem zdobí snad každou astronomickou knížku. Dokonce i dnešní hvězdáři na ni mohou oči nechat: Jedná se totiž o skutečný oblak prachu a plynu, který ozařují horké hvězdy Trapezu, především jeho nejjasnější složka označovaná písmenem C. Agresivní ultrafialové záření dokonce v nejbližším okolí hmotných stálic vyfukuje rozsáhlou výduť o velikosti několika světelných roků, jejíž stěny tvoří jemnou mlhovinu M 42.

Byl to právě Hubblův kosmický dalekohled, jenž v roce 1992 potvrdil to, co si hvězdáři už delší dobu mysleli: Některé hvězdy ze srdce mlhoviny obklopují tzv. proplydy -- protoplanetární disky. Jedná se o zámotky plynu a prachu, ve kterém snad mohou vznikat nové planety. Světlo mateřských stálic je však pro takové útvary značně nepřátelské a brzo je zcela zlikviduje. Stáří těchto útvarů proto nepřevyšuje milion roků.

Výsledky jedné z posledních studií skutečně doložily, že v těchto obálkách existují pozvolna rostoucí bloky, které se mohou časem spojit do skutečných planet. Špatnou zprávou je však sdělení, že si musí dost pospíšit. Jinak se po náporem ultrafialových fotonů proudících z nejjasnější hvězdy C brzo vypaří.

Ilustrační foto..."Ta tohle je poprvé, co byl ve viditelném světle v takových obálkách pozorován rozsáhlý růst částic -- od velikosti jemného cigaretového kouře až po zrníčka písku," komentoval pokrok Henry Throop, jeden z autorů zprávy v magazínu Science. "Prach sledovaný Hubblem je značně velký -- větší než jsme dosud v okolí mladých hvězd zahlédli. Navíc zde dochází ke dvěma protichůdným jevům: K prvnímu kroku při vzniku planet, kdy se zrnička postupně slepují do větších, avšak také procesům, při nichž se rodné hvězdy snaží zlikvidovat veškerý materiál v okolí. Kdo zvítězí je zatím velkou neznámou. Těžko však postavíte mrakodrap uprostřed tornáda." A jak na to všechno hvězdáři přišli? Velikost prachových částic odvodili z jejich vlivu na světlo procházející skrz proplyd.

Už jste někdy viděli naoranžovělé zapadající Slunce? A víte, proč nízko nad obzorem tak hezky změní barvu? Ne? Jednoduše proto, že když ho sledujeme u obzoru, prochází sluneční světlo výrazně tlustší vrstvou atmosféry, než v obvyklých denních hodinách. Do cesty se mu tak postaví výrazně více prachových částic a také náhodných shluků molekul, jež účinně rozptylují fotony viditelného záření. Ba co víc, lépe se rozptylují modré fotony, červené jsou vůči téhle přirozené překážce "odolnější".

Pokud tedy při západu nebo východu sledujeme oranžové Slunce, pak za to může "odmodrání" jeho světla. Při cestě atmosférou se jednoduše do všech směrů rozptýlí více krátkovlnných fotonů než dlouhovlnných. Proto je obloha modrá a proto je Slunce tak hezky barevné.

Ke stejnému jevu dochází i u prachových mlhovin: Pokud na ně svítí nějaká blízká stálice, mají modrý odstín, naopak stálice, které skrz ně pozorujeme, jsou červenější než ve skutečnosti. Z velikosti mezihvězdného odmodrání lze pak usuzovat na poměry panující v takovém mračnu.

K jevu však dochází pouze tehdy, je-li velikost těchto částic srovnatelná s vlnovou délkou světla. Jestliže je prach větší, už se zmiňovaný selektivní rozptyl neuplatňuje. Takový oblak se pak na záření podepisuje stejně a získá mléčné zabarvení.

Prachové disky kolem hvězd v Orionu se jeví šedivé: A to značí, že jsou... Že musí obsahovat velká zrna, větší než je běžný mezihvězdný prach. Rádiová pozorování dokonce provokativně naznačují, že by se zde mohly vyskytovat částice srovnatelné se sněhovými vločkami i štěrkem.

Ilustrační foto...Planety nespíš vznikají snadno a tak, jak si myslíme: Například naše Sluneční soustava před necelými pěti miliardami roků. Kolem tvořícího se Slunce existoval hustý oblak plynu a prachu, ve kterém se jednotlivá zrna spojovala do stále větších a větších. Z nich se nakonec vytvořily původní "planety" o průměru několika tisíc kilometrů.

Déle od Slunce, kdy byl plynoprachový oblak chladnější, si takové kamenné zárodky posbíraly i okolní plyn -- vodík a helium. Období vzniku větších těles pak ukončil nárůst výkonu mladého Slunce. Plyn byl vymeten se Sluneční soustavy a nic už neudržovalo ladný provoz.

U Mlhoviny v Orionu je to ještě složitější. Zdejší stálice jsou mnohem zářivější a do prostoru už nyní posílají skutečnou záplavu agresivních ultrafialových fotonů. Je tudíž možné, že prachové částice v bezprostředním okolí rychle odpaří. Umírající proplydy jen tak pro nic za nic nevypadají jako komety, ze kterých uniká horký plyn...

Ať už to dopadne jakkoli, zdá se, že planety mohou v okolí stálic vznikat jenom s největšími obtížemi. Autoři studie předpokládají, že 90 procent všech hvězd zlikviduje matečné oblaky plynu a prachu v průběhu pouhé stovky tisíc roků. Zbytek, který se z různých důvodů ocitne v závětří, pak hostuje nejrůznější jinoplanetnické světy.

Jiří Dušek

| Zdroj: STScI News IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Stručně z kosmonautiky XVI
Ilustrační foto...
DIB – diffuse interstellar bands
Ilustrační foto...
Nikde nebudete v bezpečí
Ilustrační foto...
Sága kosmického dalekohledu II
Ilustrační foto...
Návod na použití vesmíru - končíme
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691