Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Astronomická událost století?

Asi jste si již sami povšimli, že jen málo věcí je kratších než lidská paměť. Snad jen lež by teoreticky mohla mít kratší nohy. Taková běžná lidská paměť, se kterou kalkulují sdělovací prostředky, je asi rok, maximálně rok a půl. Pak je možné servírovat opět stejné informace, stačí jen, aby měly jiný kabát. S tím možná souvisí i inflace superlativů. S přelomem století se vyrojilo bezpočet událostí, osobností i činů, které dostávají nálepku událost, osobnost nebo čin století. Je zřejmé, že každé takové označení je více či méně subjektivní.

Ilustrační foto...Nechceme se podílet na prohlubování inflace v označování "...... století", ale jednu vzácnou astronomickou událost prožila na sklonku 20. století i naše země. A tak nám dovolte, abychom se na této stránce vrátili k "Beskydskému bolidu" z května loňského roku.

Celá řada astronomických jevů dovede upoutat pozornost široké veřejnosti. Ale jejich četnost je velmi různá. Některé se vyskytují docela nahodile, jiné jsou astronomové schopni vypočítat řadu let dopředu. Vždyť například předloňské zatmění Slunce pozorovatelné v Evropě bylo mediálně popularizováno po celý předcházející rok. Také období, po které mohou lidé různé astronomické jevy pozorovat, se liší. Například planety lze většinou pozorovat na noční obloze i několik měsíců. Jasné komety mnohdy zmizí našim očím mnohdy již po několika týdnech. Hezká seskupení nebo konjunkce planet a Měsíce, to bývá záležitost jediné noci. Polární záři je možné pozorovat pouze několik hodin. A mezi nejkratší zážitky pod hvězdnou oblohou se řadí meteory.

Ilustrační foto...Patrně každý už nějaký meteor na noční obloze spatřil. Liší se svou jasností, dobou letu, směrem, barvou a řadou dalších vlastností. Podstata je však stejná, pokaždé pozorujeme rozžhavené plyny v horní části atmosféry Země. Důvodem je průnik nějakého tělesa z meziplanetárního prostoru do vzdušného obalu naší planety. Hmotnost takových tělísek je povětšinou velice malá, ale jejich energie je značná, protože se pohybují velmi rychle (asi 15 - 20 km/s). Při vniknutí do atmosféry se ve výškách kolem 100 kilometrů náhle zbrzdí, uvolněná energie ohřeje okolní plyn.

Velmi jasným meteorům se říká bolidy. Někdy může do naší atmosféry "vlétnout" tak velké těleso, že je bolid viditelný i na denní obloze. Denní bolidy jsou velmi vzácné. Pokud se těleso zcela nevypaří nebo nerozpráší v atmosféře, jeho zbytek, který dopadne na povrch Země se nazývá meteorit. Meteority jsou cenné, protože umožňují vědcům získat informace o vzniku a vývoji naší Sluneční soustavy.

Velmi jasný denní bolid, který v sobotu 6. května 2000 ve 13 hodin 52 minut vnikl do zemské atmosféry v oblasti polského Slezska, byl skutečně "bleskem z čistého nebe". Protože bylo téměř jasno, byl bolid pozorovatelný prakticky z celé střední Evropy. Celý jev byl doprovázen v závěrečné fázi, během které těleso explodovalo, také velmi silným zvukovým efektem. Ten byl slyšitelný až do vzdálenosti asi padesát kilometrů od osy letu bolidu.

Jak se později ukázalo, mnohem více lidí slyšelo doprovodný zvukový efekt, ale vizuálně bolid spatřil jen málokdo. Přesto se rozdrnčely telefony na hvězdárně v Ostravě, Brně, Valašském Meziříčí a Prostějově. Hlášení o pozorování byly desítky, v následujících dnech stovky. Z pouhého vizuálního pozorování se mnoho informací načerpat nedá. Naštěstí se hned mezi prvními objevilo i hlášení pohotového pana Fabiga z Ostravy, který část průletu bolidu natočil videokamerou při svém víkendovém pobytu v Jeseníkách. Teprve později se ukázalo, že takovou pohotovost prokázali ještě další dva amatérští kameramani. Díky třem videozáznamům mohli odborníci z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově začít počítat přesnou dráhu tělesa v atmosféře, stanovit dopadovou oblast a také zpětně rekonstruovat dráhu tělesa ve Sluneční soustavě.

Ilustrační foto...

Ale nepředbíhejme, naprosto fantastickou náhodou měli vědci v ruce kousek meteoritu (později nazvaného Morávka) daleko dříve než vůbec zahájili výpočty! Úlomek totiž spadl přímo před očima užaslého chataře na jeho pozemek. Zbrzdil se o větve jehličnanu a pak spadl k jeho kořenům. Kousek opodál stály vnučky majitele. Raději nedomýšlet jiné varianty dopadu!

Nálezce dopravil meteorit do Ostravy a uvědomil o svém nálezu pracovníky Hvězdárny a planetária Johanna Palisy. O dva dny později pak předal meteorit k vědeckému zkoumání pracovníkům Astronomického ústavu, kteří přijeli na Ostravsko převzít nejen meteorit, ale i původní videozáznam pana Fabiga. Bylo téměř jisté, že se jedná o meteorit, ale kýžených 100 procent jistoty mohl dát jenom laboratorní rozbor, který v následujících dnech provedl dr. Petr Jakeš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. První nalezený úlomek měl hmotnost 214,2 gramů. K analýze na Karlově univerzitě postačil malý úlomek o hmotnosti menší než 1 gram, který byl mechanicky oddělen z celistvého kusu.

Ilustrační foto...

Hlavní část "prvního meteoritu Morávka" putovala do zahraniční. Němečtí odborníci měřili v laboratoři vybudované v italských Apeninách přítomnost izotopů s krátkým poločasem rozpadu. Taková měření mohou určit, kdy se meteoroid oddělil od mateřské planetky a jak byl zhruba veliký než se střetl se Zemí. Po provedení všech potřebných měření a zhotovení přesné kopie meteoritu (na univerzitě v Heidelbergu) byl "meteorit číslo 1" vrácen do Ondřejova.

Mezitím se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze podařilo určit, že se jedná o obyčejný chondrit typu H6. To je sice jeden z nejběžnějších typů meteoritů vůbec, ale zvláštností jsou velmi malé chondry (malé kulovité útvary, které se v pozemských horninách nevyskytují), které obsahuje.

Ilustrační foto...

Jak už naznačuje zavedené číslování, objevil se na scéně "meteorit číslo 2". Jeho nález byl na ostravské hvězdárně telefonicky oznámen až 25. května 2000. Opět se jednalo o katastr obce Morávka. Byl nalezen na travnaté příjezdové cestě k rekreační chalupě, částečně zabořený do země. Místo nálezu se nachází tři kilometry severně od místa pádu prvního meteoritu. Na konci května byl i tento meteorit převezen do Ondřejova. Jeho hmotnost činí 329,5 gramů a podobně jako v prvním případě, byl i z tohoto úlomku oddělen vzorek a celistvý kus putoval do Heidelbergu. Analýza prokázala složení totožné s prvním meteoritem.

A konečně 23. června 2000 byl na ostravskou hvězdárnu oznámen nález třetího, zatím posledního nalezeného úlomku meteoritu. Jeho hmotnost je 90,6 gramu. Byl nalezen již koncem května při hrabání posekané trávy v katastru obce Horní Tošanovice. Místo dopadu se nachází téměř 11 kilometrů vzdušnou čarou od místa pádu prvního meteoritu. Tím se nezávisle na výpočtech potvrzuje, že pádová oblast je velmi protažená.

Ilustrační foto...Všechny tři meteority byly začátkem září odkoupeny od nálezců Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky. Astronomický ústav bude nyní koordinovat jejich další výzkum a po jeho skončení budou meteority vystaveny v Národním muzeu v Praze. Přesné kopie pak budou k vidění také na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě.

A co dál? Přestože byli obyvatelé v dopadové oblasti informováni tiskem i plakáty, k nálezu dalších úlomků meteoritu nedošlo. Je však jisté, že se v dopadové oblasti nalézají patrně stovky meteoritů, největší úlomky by mohly dosahovat hmotnosti až několika kilogramů. Systematické prohledání oblasti, která patří k nejméně přístupným a nejhůře přehledným oblastem Beskyd, je z technických i finančních důvodů nemožné. Všechny tři popsané nálezy jsou dílem šťastné náhody. Přesto není vyloučeno, že k dalším nálezům může v průběhu příštích let dojít. Meteority jsou totiž nápadně odlišné od ostatních beskydských kamenů: jsou hladké, na povrchu mají téměř černou "kůrku", lomové plochy jsou světle šedé s rezavými tečkami a především -- pokud meteorit zvednete, okamžitě vás překvapí nečekaně velká hmotnost ve srovnání s "běžným beskydským kamením".

Tomáš Gráf

 IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
GPS nyní v plném rozlišení
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Supernovy druhého tisíciletí
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 42
Ilustrační foto...
STS 121 Discovery – průběh letu (15.-17.červe
Ilustrační foto...
Formulář k přihlášení alertů
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691