Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Nejstarší kousek Země

V Austrálii byl nalezen nejstarší nerost na naší planetě. Geologové nyní mohou nahlédnout do doby před čtyřmi miliardami a čtyřmi sty lety, kdy byla naše planeta ještě doslova v plenkách. Výsledky analýz jsou nadmíru překvapivé a změnily náš portrét mladé Země.

Ilustrační foto...Nejstarší vzorky nerostu, o kterém bude řeč na následujících řádcích, byly nalezeny v oblasti zvané Jack Hills, severovýchodně od západoaustralského města Perth. Jedná se o drobná zrníčka zirkonu, tedy křemičitanu zirkoničitého, jehož odrůdou je i červenohnědý drahokam hyacint. Najdete ho ostatně i u nás, například v Českém středohoří, ale zdaleka ne tak propastného stáří, jakým se vyznačují ty z Austrálie. Vzácné vzorky jsou skutečně velmi malé, jejich rozměry se totiž pohybují kolem 250 mikrometrů, což je mnohem méně, než průměr dvou lidských vlasů.

Studiem zirkonů z Jack Hills se zabývaly hned dva vědecké týmy: Jeden pod vedením geologa Stephena Mojzsise (University of Colorado), který loni pomocí radiometrického datování určil stáří páru zrníček zirkonu na 4,3 miliardy let. Druhý tým geologů ve složení Williama Peck (Colgate University v Hamiltonu) a Simon Wilde (Curtin Institute of Technology v Austrálii) zkoumal stáří zirkonových zrníček již před dvěma lety. K dispozici měli vzorky získané ze stejné oblasti jako předchozí tým, avšak už z roku 1984. Stejnou metodou zjistili stáří na 4,4 miliardy let. Objev dosud nejstaršího záznamu zemské kůry publikovaly oba týmy 11. ledna letošního roku v prestižním časopise Nature.

Ilustrační foto...Historie vzniku zirkonu začala již krátce po zformování naší planety a mohla se řídit jedním ze tří možných scénářů, ve kterých musela hrát hlavní roli voda. Později se krystaly zirkonu dostaly do žulové taveniny, z které se po utuhnutí stala pevná hornina. Ta byla později vyzdvižena v podobě hor, které zbrousily účinky eroze. Žuly tedy zmizely, ale zirkony se nakonec zachovaly v australských říčních sedimentech.

Dosud nejstarší známé stopy předchůdců pozemského primitivního života pocházejí pravděpodobně z drobounkých uhlíkatých tělísek, které objevil Mojzsis se svým týmem v 3,85 miliard let starých usazeninách na ostrově Akilia u západního pobřeží Grónska. Nyní však studie nově objevených nejstarších nerostů naznačují, že již před 4,4 miliardami let existovaly na naší planetě kontinenty a voda. "Život mohl získat šanci již o 400 milionů let dříve, než se doposud předpokládalo," tvrdí Mojzsis.

V době před 4,1 až 3,8 miliardami let ale naši sluneční soustavu postihlo období tzv. pozdního velkého bombardování (tzv. Late heavy bombardment), které muselo mít zásadní vliv na další vývoj. Pokud už v té době existovaly zárodky atmosféry a hydrosféry, musely být vystaveny všem katastrofickým jevům, jenž souvisí se srážkami obřích těles. Že ani naše planeta nebyla od silného bombardování ušetřena by mohl např. prokázat zvýšený obsah prvku iridia, který je známkou kosmických projektilů. Ariel D. Anbar a Gail L. Arnold (University of Rochester) však v 3,85 miliardy let starých sedimentech pocházejících z již zmíněného ostrova Akilia, zvýšený obsah iridia rozhodně nezjistili.

Ilustrační foto..."Studovali jsme tyto sedimenty plní očekávání, že prozradí velký obsah iridia. Jestliže byla naše planeta bombardována, mohli bychom to zjistit. Zkoumané sedimenty jsou však na iridium velmi chudé," posteskl si Anbar.

Vraťme se ale zpět ke starým vzorkům zirkonů, které nám mohou prozradit, jaké podmínky panovaly v dávné minulosti naší planety. Zemskou kůru rozdělujeme na dva základní typy: kontinentální a oceánskou. Ta kontinentální má mocnost okolo 50 kilometrů. Oceánská kůra se v mnohém od kontinentální liší a má rovněž menší mocnost (6 až 15 km).

Pro kontinentální kůru jsou pak typické žuly (granity) a právě v nich nejčastěji krystalují zirkony. Granitové horniny obdobného stáří nebyly dosud nelezeny, protože nejspíš všechny podlehly erozi a neustálé recyklaci svrchních částí zemské kůry. Bez oceánů ale nemohou vznikat tavené kontinentální horniny, jakými jsou i granity. Zirkony tedy napovídají, že již před 4,4 miliardami lety existovala na naší Zemi kontinentální kůra.

Ilustrační foto...

Existence vody byla odvozena oběma vědeckými týmy i na základě poměru izotopů kyslíku 18O a 16O. Již před 4,4 miliardami lety musela existovat na povrchu Země voda v tekutém stavu. Dosud vědci věřili, že voda v kapalném stavu se na Zemi objevila nejdříve 700 milionů let po jejím zformování. Pozemské oceány měly začít kondenzovat z husté chladnoucí atmosféry podobné dnešní obálce Venuše. Ukazuje se však, že právě zrozená planeta musela chladnout mnohem rychleji.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: NASA's Astrobiology Institute IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Astronomické částky
Ilustrační foto...
Zbrusu nové rádiové ucho
Ilustrační foto...
Vesmír vybledl
Ilustrační foto...
Jak se pozná meteorit?
Ilustrační foto...
Smutné výročí Apolla 1
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691