Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Na rozhraní dne a noci

Lov na tzv. heliakální východ či západ je nadmíru zajímavá disciplína, ve které hraje velkou roli náhoda: bezoblačné nebe a čistý, průzračný vzduch. Heliakální východ je u daného tělesa určen dnem, kdy jej poprvé spatříte ráno nad východním obzorem, těsně před východem Slunce. Heliakální západ se odehrává večer nad západním obzorem, po západu Slunce, a udává den, ve kterém jste hvězdu či planetu viděli naposledy.

Ilustrační foto...Jedním z nejznámějších cílů takových pozorování, dokonce s nesmírně bohatou historií, je Sírius z Velkého psa -- nejjasnější stálice noční oblohy. Už v dobách velké Egyptské říše totiž jeho heliakální východ v polovině července předznamenával příchod první vlny nesmírně důležitých nilských záplav. Sírius byl v této říši právem považován za vtělení bohyně Sopdet a dostalo se mu ohromné pocty v podobě řady velkolepých chrámů. Navíc si právě podle něho Egypťané nastavovali kalendář a tu a tam i předvídali budoucnost. Řecký astrolog Hefaistos nám o tom dokonce zanechal následující sdělení: "[Egypťané tvrdí, že pokud Sírius] vychází jasný a bílý, vystoupá Nil vysoko a bude všeho dostatek, jakmile je ale plápolavě červený, lze očekávat válku..."

Heliakální východ Síria byl skutečně zajímavý pro celou řadu dalších národů na pobřeží Středozemního moře. Stejná událost, avšak na jiném místě, měla pro Řeky a Římany jiné sdělení: příchod nejteplejších a nejsušších dní v roce.

O podobné astronomické události se ale lidé zajímali i v jiných částech světa: Mayové ve Střední Americe studovali pohyb Venuše, Muslimové dodnes řídí kalendář podle Měsíce, spatřeného krátce po novu. Podle dochovaných záznamů zase Řekové využívali heliakální východ známé hvězdokupy Hyády: oznamoval jim jarní deště. Podobnou "funkci" měly i Plejády. Jejich první ranní východ označoval ve starověku počátek rybolovu a zemědělských prací, naopak jejich ranní západ na podzim předznamenával konec tohoto plodného období.

Ilustrační foto...

Dnes je samozřejmě hledání úzkého měsíčního srpku, stejně jako jasných planet či hvězd na světlém pozadí soumrakové oblohy pouhá zábava. Avšak zábava velmi zajímavá, kterou může ovlivnit -- ať už ve váš prospěch či naopak neprospěch -- celá řada faktorů. Na některé události, například zahlednutí velmi mladého Měsíce proto i zkušení pozorovatelé čekají několik roků.

Základem úspěchu je čistý a nerušený výhled na východní a západní obzor. Pak už stačí s počátkem soumraku vyjít na balkon či blízký kopec a podívat se, jaké hvězdy nebo jiné objekty uvidíte. Zkušenosti přitom dokládají, že "západ" (nikoli však za obzor) pro stálici první velikosti nízko nad obzorem nastává v době, kdy je Slunce asi šest stupňů pod obzorem, tedy kdy končí tzv. občanský soumrak. Slabší objekty (třetí velikosti a méně) se z nebe ztrácejí před koncem tzv. astronomického soumraku, kdy je Slunce méně než patnáct stupňů pod obzorem.

Zajímavou disciplínou je i hledání nejmladšího a nejstaršího Měsíce (tedy obdoba heliakálního východu a západu). V prvním případě dokonce pozorovatelé pořádají na celou událost skutečné hony -- obzvlášť pro Muslimy jde totiž o skutečně velmi významnou událost.

Ilustrační foto...Nalézt úzký měsíční srpek dva dny po novu je skutečně nezapomenutelný zážitek. Za vhodných podmínek ho můžete spatřit ještě dříve, avšak do dvaceti dvou hodin po novu jde o zcela výjimečnou událost. Rekord při pohledu bez dalekohledu se pohybuje kolem patnácti hodin. Stejně tak se můžete zaměřit na nejstarší Měsíc krátce před novem, na ranní obloze před východem Slunce. (V této souvislosti se často zmiňuje značně nevěrohodné pozorování Johannese Keplera, jenž ráno spatřil starý Měsíc a večer už nový.)

Okamžik prvního či posledního spatření Měsíce se tradičně udává vůči novu. Mnohem větší roli však hraje úhlová vzdálenost Měsíce od Slunce. Modelové výpočty totiž ukazují, že neprostupnou bariéru tvoří vzdálenost sedm stupňů: Je-li nás soused blíže, není při pohledu ze Země prakticky vůbec osvětlen.

Pozorovatelé na severní polokouli by tudíž měli Měsíc na večerní obloze hledat především v době kolem jarní rovnodennosti. Tehdy ekliptika svírá s horizontem největší úhel. Díky rychlému stmívání se tak úzký Měsíc ocitá relativně vysoko nad obzorem. Obdobně se na něj můžete dívat i ráno kolem podzimní rovnodennosti.

Vaše šance navíc rostou v době, kdy je Luna nejblíže Zemi (v přízemí) a tedy i úhlově největší. V případě, že se vám taková možnost naskytne, si můžete vypomoci i blízkou jasnou planetou (především Venuší a Jupiterem), eventuálně i triedrem. Šťastný lov!

Jiří Dušek

| Zdroj: Z elektronického doplňku "Návodu na použití vesmíru", který najdete na adrese http://rady.astronomy.cz IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zahájen kvalitnější výzkum zemské atmosféry
Ilustrační foto...
Největší graffiti umělec ve Sluneční soustav
Ilustrační foto...
STS-126: Endeavour k ISS
Ilustrační foto...
Tunguszka II?
Ilustrační foto...
Cesta ke hvězdám
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691