Pět set objevů a americký grant.
Hvězdárna Kleť překročila v únoru 2001 hranici pěti set potvrzených objevů planetek čili takových, které mají dostatečně spolehlivě určenou dráhu pro přidělení pořadového čísla Mezinárodní astronomickou unií. S touto řadou objevů dosažených v rámci dlouhodobého výzkumného programu je jihočeská Kleť, pobočka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, desátá na světě, druhá v Evropě (po dávno nefungujícím Heidelbergu) a první v České republice.
Na těchto deset observatoří rozložených po celém světě připadají dvě třetiny z celkového počtu číslovaných objevů planetek. Nejvýznamnější z nich se nacházejí v USA. Na prvním místě projekt LINEAR s více než tři a půl tisícem číslovaných objevů, z nichž absolutní většina byla zaznamenána v posledních třech letech. Jako druhá pak observatoř Mt. Palomar na níž působilo několik významných fotografických projektů zaměřených na hledání planetek.
Pětistou kleťskou planetkou je těleso s pořadovým číslem (21257) = 1996 DS2, které astronomové z Kleti pod vedením Jany Tiché nalezli 26. února 1996. Kolem Slunce oběhne jednou za 5,05 roku, pohybuje se po málo výstředné eliptické dráze v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Měří přibližně pět kilometrů.
Teprve tzv. číslované planetky se spolehlivě určenou drahou si mohou jejich objevitelé pojmenovat. Kleťští astronomové už jméno pro jubilejní 500. planetku vybrali a nyní se těší na jeho schválení Mezinárodní astronomickou unií.
První dosud neznámá planetka byla na Kleti zaznamenána již v roce 1977 na snímku Antonína Mrkose, očíslována však byla také až v únoru 2001. Proč? Málo přesné fotografické pozice z pouhých čtyř nocí v říjnu 1977 nestačily k rozumnému výpočtu a tak byla téhle skoro ztracené planetce spočtena přesná dráha až po CCD pozorováních z amerických programů LINEAR, CSS, LONEOS a z Kleti v letech 1998 až 2001. Stejný osud měly i mnohé další staré kleťské fotografické objevy. A proto není divu, že v roce 1992, kdy jsme začali s kolegy M. Tichým a Z. Moravcem reálně pracovat na zavedení přesné CCD astrometrie na Kleti, bylo ve zdejší statistice pouhých 140 číslovaných planetek.
Třetím zajímavým kleťským tělesem, které bylo očíslováno v únoru 2001 je planetka číslo (21602) patřící mezi Trojany v libračním bodě L4 soustavy Slunce-Jupiter a nalezený M. Tichým a Z. Moravcem v roce 1998. Není to ovšem jediný kleťský Trojan. Do libračního bodu L4 patří ještě (13229) Echion a dosud nepojmenovaný Trojan (22503), do L5 pak (3451) Mentor. Trojani se pohybují kolem Slunce v rezonanci 1:1 s Jupiterem a je dosud nezoodpovězenou otázkou, proč se jich v libračním bodě L4 nachází více než v L5.
Zásluhou velkých amerických projektů jako je už zmíněný LINEAR, Spacewatch či LONEOS přibývá v posledních třech letech nově objevených planetek stále rychlejším tempem. Astronomové na Kleti proto nepovažují své objevy dosud neznámých planetek hlavního pásu za nejpodstatnější věc a stále více se soustřeďují na výzkum neobvyklých a zvláštních malých těles ve sluneční soustavě, jako byl loňský objev periodické komety P/2000 U6 (Tichý), nové objevy planetek s neobvyklými typy drah a hlavně přesná měření poloh asteroidů pohybujících se v blízkosti Země či těles ve vzdálených oblastech sluneční soustavy (Kentauři, transneptunická tělesa).
Právě ve sledování blízkozemních asteroidů patří současný tým Observatoře Kleť ve složení Jana Tichá, Miloš Tichý, a nově Michal Kočer mezi světovou špičku. V letech 1998 až 2000 nejvíce přispěl k měření přesných poloh potenciálně nebezpečných asteroidů americký hledací projekt LINEAR a hned po něm (dle statistik z MPECs) jako druhá na světě právě Hvězdárna Kleť. Získaná data jednak rozšiřují naše znalosti malých těles sluneční soustavy. Umožňují výpočet dráhy takovýchto asteroidů, přípravu zkoumání fyzikálních charakteristik včetně radarových pozorování a hlavně vyhodnocení jejich možného blízkého přiblížení k Zemi a potenciálního rizika střetu se Zemí.
Výsledky astronomů z Hvězdárny Kleť v tomto oboru astronomie byly letos v lednu ohodnoceny i udělením zahraničního grantu který nese jméno známého amerického astronoma Gene Shoemakera a kterým americká The Planetary Society podporuje výzkum blízkozemních asteroidů. Získané prostředky přispějí k dokončení nového jednometrového dalekohledu. Ten hvězdárna již několik let buduje na Kleti a bude sloužit hlavně k výzkumu asteroidů a komet na neobvyklých drahách. Jen pro zajímavost -- ostatní čtyři nositelé letošních "Shoemaker NEO" grantů od Planetary Society působí v USA, Brazilii, Uruguay a Slovinsku.
