Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Mars v roce pět

O osudu Landeru 2001 a Surveyoru 2001 se pár dní určitě povedou diskuze. Ale ať už se projekt uskuteční podle původního nebo dojde k jeho zásadním anatomickým změnám, ve znamení červené planety bude bezesporu teprve rok 2003.

Ilustrační foto...V první řadě se totiž tehdy opět dočkáme dvou amerických sond: Umělá družice, která využije k navedení na oběžnou dráhu vyzkoušené manévry v řídké atmosféře, s sebou možná poveze ruské pouzdro k výzkumu měsíce Deimos, eventuálně i Phobosu.

Laboratoř, co dosedne na povrch, zase do vínku dostane autonomní vozítko; Buď dvojče Sojourneru, tedy Marie Curie (definitivně vyřazena z výpravy v příštím roce) větší ke sběru vzorků a jejich budoucí dopravě na Zemi. Sonda se každopádně dočká několika konstrukčních změn: Při přistávání ji pomůže laserový systém, který bude ohmatávat povrch a najde to nejvhodnější místo. Pravděpodobně budou také zesíleny nohy Landeru. Všechny tyto úpravy sice přidají na váze, nicméně vzhledem k energeticky výhodnějšímu letu nepůjdou příliš na úkor vědeckého vybavení.

Ilustrační foto...Podle dnešních plánů, a nic nenaznačuje, že by se zatím měnily, se v červnu 2003 pokusí o svoji výpravu k Marsu také Evropa. Mars Express (pojmenovaný podle expresního schválení) dostane do vesmíru ruský Sojuz a na meziplanetární dráhu nový modul Fregat. V prosinci téhož roku se usadí na protáhlé oběžné dráze, kdy se k povrchu přiblíží až 250 kilometrů a naopak vzdálí na 11 500 kilometrů. Jeho hlavním úkolem bude hledání podpovrchové vody a výsadek pouzdra Beagle 2. Povrch planety i atmosféru prostřednictvím sedmi vědeckých přístrojů, mj. kamery a mikrovlnného radaru, prohmatá nejméně ve dvou pozemských rocích. Poté se z něj stane retranslační stanice pro další mezinárodní výpravy.

Jelikož Beagle 2 nese jméno lodi Charlese Darvina, je na první pohled zřejmé, o co se bude zajímat. Po dosednutí v oblasti planiny Chryse či Tritonis Lacus provede celou škálu nejrůznějších biologických a geologických experimentů. Jeho krátký manipulátor odebere několik vzorků a poskytne je mimo jiné mikroskopu a aparatuře pro analýzu organického materiálu, vody a hydrátů. V jeho útrobách se zřejmě ukryje i malý pásový vozík, jenž odebere horniny z větší vzdálenosti. (Poněkud bulvární novinkou je informace, že k získání finančních prostředků bude na povrchu vozítka umístěno logo jednoho hlavního sponzora a pěti menších mecenášů. Názorný příklad jako komerční sektor může ovlivnit -- za skvělou reklamu -- vědecký výzkum odkázaný jinak na omezené státní dotace.)

Ilustrační foto...Ve stejné době k planetě konečně dorazí i japonská Nozomi, v překladu Naděje. Původně měla být u cíle už vloni, při finálním průletu kolem Země na sklonku roku 1998 se však dostala na špatnou dráhu, takže po nezbytné korekci raketovým motorem vyčerpala značné množství paliva, jehož zbytek už nestačil k navedení na dráhu kolem Marsu. Proto nyní v meziplanetárním prostoru vyčkává na výhodnější postavení v roce 2003.

Usadí se na velmi protáhlé dráze (150 až 50 tisíc kilometrů) a po dva roky se oddá vášnivému studiu vysoké atmosféry. Ve výbavě má zařízení pro detailní záběry povrchu, aparaturu na měření magnetického pole, vertikální struktury atmosféry, nabitých částic a detekci kosmického prachu. Jukne také na měsíce Phobos a Deimos. Cena celé výpravy se odhaduje na 850 milionů dolarů a je příkladem, jak lze -- při řadě nejrůznějších pojistek -- zachránit i na první pohled ztracenou či velmi ohroženou misi.

Kromě toho se na Internetu proslýchá, že by se v roce 2003 mohly k Marsu vydat hned dvě americké povrchové sondy, z nichž druhá by duplikovala ztracený Polar Lander. Tato varianta se nezdá příliš pravděpodobná, nicméně je téměř jisté, že se dočkáme první experimentální mikrovýpravy. Pod pláštíkem módní miniaturizace se totiž ukrývají malé sondy o hmotnosti do dvě stě kilogramů, které se na oběžnou dráhu dostanou levně jako vedlejší náklad komerčních letů francouzské rakety Ariane 5. Na geostacionární dráze poté až několik měsíců počkají na energeticky nejvýhodnější postavení planet, zažehnou svůj malý motor a dokodrcají se k Marsu. V první fázi, pokud se osvědčí, položí základy sítě telekomunikačních družic ve výšce osm set kilometrů, které značně zefektivní přenos informací na Zemi a zpět. Navíc poslouží jako velmi kvalitní navigační systém pro větší výpravy na povrchu a také při dopravě vzorků hornin.

Ilustrační foto...Podle současných představ vždy ve dvojicích v každém startovacím oknu odlétne celkem šest takových sond. V budoucnosti s sebou ponesou také jednoduché vědecké experimenty, jako například obdobu penetrátorů Admudsen a Scott, či balónů a větroňů. A to už je pro rok 2003 skutečně všechno. Studentské letadélko oslavující sté výročí skoku bratří Wrightových či nějaká ruská výprava totiž patří spíše do říše divoženek a ukřičených hejkalů.

V dalším startovacím oknu, které se podle neúprosných zákonů nebeské mechaniky otevírá v roce 2005, se měla od Země odrazit výprava s návratem vybraných vzorků hornin o hmotnosti do tří kilogramů. Plán celé mise byl v hrubých představách asi takový: V roce 2003 a 2005 odstartují téměř shodné landery s vybavené malým vozítkem pro sběr zajímavých kousků kamení i prachu, odkud se pomocí jednoduché rakety v malém kontejneru dostanou na nízkou oběžnou dráhu. Zde pouzdra zachytí speciální francouzská sonda a přinese je kolem roku 2008 do pozemských laboratoří.

Ilustrační foto...Minulý rok však přišly značně nepříjemné nehody Polar Landeru a Climate Orbiteru. Jednalo se o selhání programu "lépe, rychleji, levněji"? Je nezbytné všechny plány předělat a vrátit se spíše k velkým, mnohamiliardovým výpravám? Určitě nikoli. Spíše jde o problém NASA, resp. jejího vystupování vůči veřejnosti a sdělovacím prostředkům. Několik prvních úspěchů, například Pathfinderu či Lunar Prospectoru a nověji i NEARu, zavdalo až příliš velikému optimismu. Ve skutečnosti měli být zodpovědní lidé zdrženliví. Po nehodě loňských výprav pak mělo následovat prosté oznámení: "Ano, s tím se dalo počítat. Nijak nás to nepřekvapilo."

Větší náklady na nezbytnou kontrolu sond (právě na ní se nejvíc šetřily finanční prostředky) zřejmě povedou k odkladu sběru drahocenných vzorků o dva či čtyři roky. Možná ale bude všechno úplně jinak. Stačí jediný úspěch, přijde neplánovaná finanční injekce a celý program výzkumu sousední planety značně akceleruje. Ztracené výpravy se rychle dočkají obnovené premiéry a vše se vrátí do původních kolejí.

Jiří Dušek

| Zdroj: celá řada nejrůznějších materiálů IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Jste průměrnými Evropany?
Ilustrační foto...
"Oheň z nebes" - denní bolid z 6. kv
Ilustrační foto...
Rozpuštěný a vypuštěný
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 27
Ilustrační foto...
Phoenix - konečně v cíli
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691