Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Nejvzdálenější ze supernov promluvila!

V jakém to vesmíru žijeme? Šťastnou náhodou nalezená vzdálená supernova potvrdila, že vesmír, v němž žijeme se rozpíná stále rychleji v důsledku existence všudypřítomné a vše prostupující temné energie. Světlo této supernovy, která vzplanula před nějakými 11 miliardami let, svědčí o tom, že tehdy se vesmír rozpínal pomaleji, než nyní. Právě v té době ve vesmíru nad gravitací natrvalo zvítězila ona záhadná odpudivá síla.

Ilustrační foto..."Tento objev znamená velmi významný obrat ve vývoji našeho chápání vesníru," řekl Michael Turner, astrofyzik chicagské univerzity na tiskové konferenci NASA, na níž byl objev oznámen.

Astronomové poprvé začali vážně uvažovat o vesmíru se zrychlující se expanzí už před pár lety, když se pokoušeli interpretovat výsledky pozorování vzdálených jasných supernov typu Ia. Tyto supernovy, jíž se též přezdívá kosmologické standardní svíčky, se vyznačují tím, že v maximu svého lesku dosahují vždy touž absolutní hvězdnou velikost -- jejich zářivý výkon je identický. Tato skutečnost je neocenitelným darem pro astrofyziky, jímž teď už jen zbývá pouze změřit pozorovanou jasnost hvězdy v maximu, z níž mohou snadno odvodit vzdálenost objektu. Známe-li nyní velikost červeného posuvu spektrálních čar ve spektru supernovy, lze odvodit, jak rychle se od nás vybuchující hvězda vzdalovala, čili jakým tempem se tehdejší vesmír rozpínal. Pozorujeme-li pak řadu různě jasných supernov typu Ia, lze vysledovat, jak se v průběhu vývoje vesmíru měnilo tempo jeho rozpínání.

K svému překvapení astronomové už před několika lety shledali, že proti všeobecnému očekávání se tempo expanze vesmíru nezmenšuje, ale naopak zvětšuje, jakoby zde na jednotlivé objekty působila jakási neznámá odpudivá síla. "Bylo to natolik nečekané zjištění, že mu většina odborníků nedůvěřovala a snažila se najít jiné vysvětlení," vysvětloval Adam Riess, astronom ze Space Telescope Science Institute (STScl), který celý výzkum vede. Mluvilo se možnosti, že světlo vzdálených supernov bývá často zeslabováno při průchodu mračny mezihvězdného prachu, ovšem nejčastěji byl zpochybňován předpoklad, že všechny supernovy typu Ia jsou stejné, čili že vskutku mohou sloužit jako spolehlivé standardní svíčky.

Ilustrační foto...

K otestování těchto hypotéz bylo zapotřebí shromáždit co nejvíce údajů o skutečně vzdálených supernovách, což se ovšem neobešlo bez potíží, protože i velice jasné supernovy jsou v kosmologických vzdálenost slabými objekty. V tomto směru se ovšem na Riese a jeho kolegy usmálo štěstí.

Na konci roku 1997 se astronom z Vědeckého institutu kosmického dalekohledu (zkr. STScI) Ron Gilliland se rozhodl, že znovu pomocí HST prozkoumá onu oblast nebe, kterou před dvěma lety podrobil hlubokému snímkování. Pečlivým porovnáním obou snímků zjistil, že na novém obrázku se vyskytuje poměrně jasný bodový objekt, který ovšem na fotografii z roku 1995 zcela chybí. Právě takto pak došlo k objevu velmi vzdálené supernovy, jíž bylo přisouzeno označení 1997ff.

Ilustrační foto...Objev supernovy na jediném snímku z roku 1997 je jistě záslužným činem, ale ke stanovení skutečné vzdálenosti a červeného posuvu ani zdaleka nestačí. Nicméně, Riess v minulém roce zjistil, že v oné diskriminované oblasti jenom pár týdnů po Gillilandově pozorování byla Hubblovým kosmickým dalekohledem vedena speciální pozorování pomocí jeho infračervené kamery.

Právě ony snímky získávané v průběhu celého měsíce dovolily Riessovi a jeho kolegům odhadnout jak červený posuv supernovy tak i její maximální jasnost. Pak už bylo hračkou najít její vzdálenost, a prokázat, že je členkou jedné jisté hmotné eliptické galaxie, která ležela v bezprostředním sousedství explodující hvězdy. Vzdálenost supernovy musela být nutně větší 10 miliard světelných let.

Velikost červeného posuvu této vzdálené supernovy nebylo možné vysvětlit ani jednou z alternativních hypotéz, zbylo jen jediné vysvětlení potvrzující stále sílící podezření, že tempo rozpínaní vesmíru se zrychluje.

"Teď už jsme vskutku pevně přesvědčeni o tom, že se rozlet našeho dnešního vesmíru urychluje," řekl doslova Riess.

Velmi barvitě se vyjádřil i Michael Turner: "Tato supernova zatloukla kolík do srdcí obou konvenčních vysvětlení, která se snažila obejít fakt, že jsme svědky kosmologického zrychlení expanze.

Ilustrační foto...Jakkoli jsou astronomové stále přesvědčenější o tom, že se rozpínání dnešního vesmíru zrychluje, mají jen mlhavou představu o tom, proč se tak děje. Celou situaci si lze představit tak, že vesmír je prostoupen temnou energií, jejíž ekvivalentní hustota odpovídá nejméně dvěma třetinám celkové střední vesmíru. Tato energie působí na své okolí vlastní gravitací, jež ovšem, na rozdíl od běžné látky tvoření částicemi, není přitažlivá, ale odpudivá! Vzhledem k tomu, že tato síla v průměru překonává přitažlivou sílu gravitační, vede to k tomu, že se jednotlivé galaxie od sebe vzdalují se zrychlením, ze zrychlením se rozpíná celý současný vesmír.

V době, kdy supernova 1997ff vybuchla, byla ještě expanze všehomíra bržděna, protože tehdejší vesmír byl mnohem hustější než nyní a přitažlivá gravitace tak byla dominantní. Avšak během čtyř až osmi miliard let se vesmír rozepnul do té míry, že hustota běžné látky poklesla natolik, že se proti ní prosadila odpudivá síla temné energie, jejíž hustota se rozpínáním nemění (má povahu jakéhosi hmotného vakua). V té chvíli se vesmír začal rozpínat s urychlením, které bude pokračovat i nadále. Tento vývoj se již v budoucnu nikdy nezvrátí -- vesmír bude expandovat a řídnout stále rychleji.

Existence takové odpudivé síly ovšem není nijak překvapivá a je naprosto ve shodě s Einsteinovou obecnou teorií relativity. Ta, jak známo v sobě obsahuje tzv. kosmologickou konstantu, člen který původně zavedl sám Einstein, aby potlačil přitažlivou sílu gravitace a získal, podle něj přirozený statický vesmír. Sama teorie ovšem nevysvětluje, z čeho by měla ona odpudivá síla pramenit.

Ilustrační foto...

Michael Turner na zmiňované tiskové konferenci uvedl, že záhadná síla je svázána spíše s energií než s látkou, protože je rozložena mezi galaxiemi rovnoměrně, takže odtud její přezdívka "temná energie". Standardně se temná energie váže s existencí virtuálních částic obsažených v kvantovém vakuu a s působením skrytých dimenzí předpovídaných teorií superstrun. V každém případě tu běží o velice prazvláštní matérii, která však má pro osud vesmír zcela určující vliv.

To, abychom lépe pochopili podstatu oné temné energie a jejímu vlivu na rozpínání vesmíru, si možná vyžádá ještě desetiletí studí s novými přístroji a dalekohledy, která dohlédnout ještě dál do prostoru, než Hubblův kosmický teleskop. Turner je přesvědčen, že se tu jedná o prvořadý společný úkol jak fyziky tak soudobé astronomie, a považuje objev urychlení rozpínání vesmíru za jeden z největších objevů astronomie od té doby, co Edwin Hubble objevil samotné rozpínání vesmíru.

Zdeněk Mikulášek

| Zdroj: STScI News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Mars v roce nula
Ilustrační foto...
Blízkozemní planetky -- polovina úkolu hotova?
Ilustrační foto...
Máte ještě týden času!
Ilustrační foto...
Goodbye Harmony!
Ilustrační foto...
Zápisky z CERNu - díl čtvrtý
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691