Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

2001: Marťanská odysea na startu

Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku odpálil novou meziplanetární sondu -- v sobotu večer našeho času odlétla prakticky bez jakékoli publicity z Mysu Canaveral sonda 2001 Mars Odyssey.

Ilustrační foto...Výprava je poslední v linii neúspěšného Mars Orbiteru a zároveň první v novém plánu NASA na dlouhodobý, komplexní výzkum Marsu. Pokud půjde všechno bez problémů zavěsí se nová umělá družice na protáhlé dráze u sousední planety v říjnu tohoto roku. V průběhu následujících dvou a půl měsíců se pak několikrát ponoří docela hluboko do atmosféry, aby při těchto vcelku rizikových průletech postupně usídlila v kruhové výšce čtyři sta kilometrů nad povrchem.

Teprve pak pro novou observatoř začne ta skutečná práce: Na celý marťanský rok se oddá studiu mineralogického a chemického složení povrchu, stejně jako sestavení docela slušného fotografického atlasu.

Sonda napájená slunečními panely přišla Američany na tři sta milionů dolarů a nikdo si -- ve světle známých selhání v minulosti -- nepřipouští ani náznak neúspěchu. "Stejně jako v případě jiných meziplanetárních výprav na vás padá jak vzrušení tak i značná nervozita, komentoval předstartovní horečku Jeffrey Plaut, jeden z vedoucích celého projektu v Jet Propulsion Laboratory. Připomeňme, že v září 1999 zanikla v atmosféře -- díky záměně metrických jednotek -- sonda Mars Climate Orbiter, o tři měsíce později pak díky kombinaci hardwarové a softwarové chyby se o marťanský povrch roztříštil i Mars Polar Lander.

"Šli jsem výrazně dál a identifikovali jsme všechny parametry, které jsou klíčové pro úspěch celé výpravy. Pak jsme krok po kroku nejen s naším týmem, ale také nezávislou skupinou všechny kroky několikrát ověřili," komentoval předstartovní přípravy Jeffrey Plaut.

Riziko, že by se zopakovaly minulé chyby -- vyšetřovacím týmem připisované především na vrub špatné komunikace v rámci NASA, JPL a výrobce sond -- je tudíž velmi malé. Na druhou stranu však let Marťanské odysey, především pak její usazení na kruhovou dráhu, rozhodně jednoduchý nebude. Úkolem je dostat sondu na takové místo, aby se při přeletech nad oběma póly ocitla nad k Zemi přikloněnou stranou vždy v době místního poledne. Sluneční panely tak dostanou největší možnou porci záření a vědecká výtěžnost celé mise dosáhne maxima. Kvůli úspoře paliva se přitom ke korekcím dráhy využije technika postupného zbrzdění o řídkou atmosféru (tzv. aerocapture).

Ilustrační foto...2001 Mars Odyssey je ke splnění vědeckých úkolů vybavena hned dvěma hlavními přístroji: gama spektrometrem a kamerou se středním rozlišením pro záběry ve viditelném a infračerveném oboru. Spektrometr bude pátrat především po stopách vody a také některých prvcích, například křemíku, železu, vápníku a dalších. "U kamery stačí zmáčknout spoušť a poslaný snímek pak můžete začít analyzovat. Než se ale u gama spektrometru dopracujete k solidním výsledkům, potřebujete mnohem delší období," načrtl rozdíl Jeffrey Palut. "Chtěli bychom získat mapu rozložení některých chemických prvků do hloubky deset centimetrů pod povrchem. K tomu ale potřebujeme skutečně dlouhé období, zhruba jeden rok, jedem marťanský rok."

Gama spektrometr, umístěný na šest metrů dlouhém rameni, je posledním přístrojem z odkazu Mars Observeru. Tato sonda za téměř jednu miliardu dolarů měla provést velmi detailní průzkum povrchu Marsu. S sebou nesla magnetometr, gama-spektrometr, infračervený spektrometr, dvě kamery... Startovala v září 1992, avšak při finálním manévru v srpnu 1993, kdy měla být navedena na oběžnou dráhu kolem planety, došlo k nehodě; pravděpodobně po explozi v potrubí hlavního pohonného systému. Družice obíhá kolem Slunce a většina jejích experimentů se pak stala součástí následujících, levnějších výprav.

Právě gama spektrometr pro registraci záření z radioaktivních prvků na povrchu nebo interakce kosmického záření s atomy atmosféry, event. přímo povrchu s rozlišením několika set kilometrů, je posledním přístrojem z Mars Observeru, jenž nedostal šanci na návštěvu červené planety. Kritické hlasy ovšem poznamenávají, že je z hlediska současné techniky poněkud robustní a zastaralý.

Velmi zajímavým experimentem je i palubní kamera, která v infračerveném režimu zvládne v několika spektrálních pásmech záběry s rozlišením kolem stovky metrů. Jí odhalené rozdíly v teplotním poli pak mohou odhalit místa, kde se pod povrchem ukrývají hydrotermální systémy. Ve viditelném světle zvládne totéž zařízení záběry s rozlišením až osmnáct metrů na pixel. Při každé vhodné příležitosti tak pořídí jeden portrét široký 20 kilometrů a dlouhý 300 kilometrů. Poskládáním těchto proužků nakonec časem vznikne nová mapa Marsu.

Na první pohled jde o krok zpátky, ale skutečně jenom na první pohled. Současná jediná funkční umělá družice Marsu -- Global Surveyor sice již přesluhuje, ale jinak stále vysílá výrazně lepší snímky. Navíc, primární mise této sondy sice skončila 31. ledna tohoto roku, peníze na provoz jsou však zajištěny až do dubna 2002 a snad by mohla jako retranslační stanice asistovat i při výsadku dvou vozítek v roce 2004. Proč tedy horší kamera?

Důvod je prostý. Mars Global Surveyor sice pořizuje výrazně ostřejší záběry (s rozlišením až jeden metr), háček je ale v tom, že pokrývají jenom velmi omezenou část povrchu planety -- pouhé jedno procento. Proto se sonda zaměřuje jenom na předem vytipované cíle: například místo, kam dosedne v prosinci 2003 evropské pouzdro Beagle 2. Jelikož se podobně dobrá kamera u Marsu neobjeví dříve než v roce 2006, je zařízení na právě letící sondě Mars Odyssey velmi cenné (byť má ve viditelném oboru horší parametry).

A abychom byli úplní. Na palubě 2001 Mars Odyssey je ještě jeden jednoduchý, ale pro budoucnost nesmírně užitečný experiment. Jmenuje se MARIE (Mars Radiation Environment Experiment) a jeho úkolem je odhadnout dávku záření, kterou sonda dostane na cestě k planetě a samozřejmě i následném pobytu na oběžné dráze. Tedy údaj zajímavý pro chystanou výpravu člověka k Marsu. Šťastnou cestu! Odysea 2001 začíná.

Jiří Dušek

| Zdroj: NASA/JPL/M. Grün, Kosmické sondy k Marsu IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Proměnná sluneční konstanta
Ilustrační foto...
Atlantis se vrátil domů, Endeavour se připravuj
Ilustrační foto...
Několik vět: Jan Janík
Ilustrační foto...
Expedice Mars 2007
Ilustrační foto...
Prečo Sovieti prehrali „bitku“ o Mesiac? I.
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691