Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kolik stojí nová proměnná hvězda?

Asi dvě miliardy dolarů. Za tuhle částku totiž pošlete k Jupiteru komplikovanou laboratoř, která vám po několika letech takový zajímavý úlovek zprostředkuje. Nevěříte?

Ilustrační foto...Americká sonda Galileo, jenž jako oddaně a bez ustání studuje bezprostřední okolí největší planety sluneční soustavy, naprosto nečekaně zasáhla i do jiné oblasti astronomického výzkumu. Pomocí jednoho z čidel, které observatoři zprostředkuje informace o správné orientaci, objevila novou proměnnou hvězdu.

I když se technici z počátku domnívali, že jde o drobnou závadu, podrobné analýzy je brzo uvedly na správnou cestu. A aby toho nebylo málo, nová proměnná patří mezi nejjasnější stálice noční oblohy. Je jasnější než taková Polárka, leží v jižním souhvězdí Plachty a od hvězdářů si už před mnoha roky vysloužila řecké písmenko delta. Skutečně, novou proměnnou hvězdou je delta Velorum."Po týdnu práce jsem došel k závěru, že náš snímač vadný nebyl, nýbrž že za to mohla samotná hvězda," popsal klíčový okamžik Paul Fieseler, technik z Jet Propulsion Laboratory, jenž se účastní projektu Galileo. Posledním dokladem o nečekaném chování delta Velorum se pak stala pozorování amatérů v Jižní Americe a Africe.

Skoro každá hvězda mění jasnost, avšak objevit novou velmi jasnou proměnnou jednoduché není. Delta Velorum měla to štěstí, že patří na seznam 150 jasných stálic, které senzory používají k ověřování polohy sondy v prostoru.

Co všechno o ní víme? Podle dostupných informací jedná o poměrně jasnou hvězdičku (2,3 mag), srovnatelnou třeba s Velkým vozem, která je součástí tzv. Falešného kříže. Skupiny podobné mnohem známějšímu Jižnímu kříži. Pokud se na ni podíváte trochu lepším dalekohled, pak zjistíte, že se v její těsné blízkosti nachází o něco slabší průvodce. Ve skutečnosti, jak dokazuje sofistikovaný rozbor světla, jde o systém hned čtyř stálic.

No a nyní se ukázalo, že jasnější člen tohoto jinak vlastně zcela zapomenutého systému, spadá mezi tzv. zákrytové dvojhvězdy. Tedy stelární páry, které obíhají kolem společného těžiště, a při pohledu ze Země se pravidelně zakrývají. My je sice nevidíme odděleně, ale při opakujících se zákrytech můžeme sledovat poklesy jasnosti. Konkrétně delta Velorum se každých 45 dní jenom na několik málo hodin zeslabí z běžných 1,96 magnitudy na 2,3 magnitudy. Není to moc, ale s pomocí CCD kamer celý úkaz lehce odhalíte.

Ilustrační foto...Jeden z těchto poklesů nastal i v době, kdy se na nestálou stálici podíval navigační senzor Galilea. Poloha sice byla v naprostém pořádku, avšak změřená jasnost neseděla. Paul Fieseler však drobnou nesrovnalost mávnutím ruky nepřešel. I když nebyla delta Velorum v dostupných katalozích uváděna jako proměnná, elektronicky si dovolil oslovit pozorovatele z mezinárodní společnosti AAVSO o její kontrolu. Navíc zjistil, že podobný pokles jasnosti zaznamenala v několika hodinách observatoř už v listopadu 1989.

Zpráva o zvláštním chování doputovala až k argentinskému hvězdáři Sebastianu Oterovy, který si libuje v ověřování nejrůznějších excesů v jasnostech stálic uvedených v dostupných katalozích. I on si totiž jednoho poklesu v roce 1997 delta Velorum všiml. Od té doby hvězdičku pravidelně sledoval a až do dneška tak odhalil další tři takové události.

Všechna pozorování dohromady umožnila stanovit rytmus i amplitudu světelných změn. Předpověď pak s úspěchem ověřili Jihoafričtí hvězdáři.

Inu, kdyby nebylo jednoho ze senzorů sondy Galileo a samozřejmě i nezbytné porce štěstí, nikdo by se příliš o tuhle nenápadnou hvězdičku nezajímal. Na odhalení zvláštního způsobu chování by si musela ještě řadu roků počkat. Dvě miliardy dolarů, na které přišla meziplanetární sonda, byly tedy investovány více než dobře.

Jiří Dušek

| Zdroj: JPL News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Fotografie zatmění Měsíce - AKTUALIZOVÁNO
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2004 - část F
Ilustrační foto...
Stelární porodnice ve hvězdokupě?
Ilustrační foto...
Aktualizace: bouře na Marsu pokračuje
Ilustrační foto...
Jak vypadá kráter Chicxulub?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691