Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Král je mrtvý, ať žije král!

Pokud jste chtěli oblafnout neklidnou zemskou atmosféru a při pohledu na vesmírná tělesa maximálně využít schopností vašich dalekohledů, měli jste do nedávna jedinou možnost: vydat se na oběžnou dráhu. V posledních rocích se však situace podstatně změnila; stovky milionů dolarů netřeba, adaptivní optika zařídí vše za vás.

Ilustrační foto...Přestože si hvězdáři na Zemi v minulosti postavili mnohem větší dalekohledy než jaké mají k dispozici ve vesmíru, trpí jejich detektory jedním velikým handicapem: nacházejí se na dně vzdušného oceánu. Světelný paprsek přicházející z vesmíru se proto láme na rozhraních mnoha vzdušných vrstev, jež mají různou teplotu, vlhkost a hustotu, a jelikož se skladba těchto oblastí mění neustále v jistém rozmezí svůj směr. Výsledkem je, že stálice mění jasnost a také polohu. Pozemské dalekohledy tudíž zpravidla mývali mnohem horší úhlové rozlišení než ty menší kosmické, omezené pouze ohybem světla.

Tak třeba čtyřmetrový dalekohled teoreticky dosáhne rozlišení 0,04 úhlové vteřiny (pod takovým úhlem uvidíte korunovou minci na vzdálenost sto kilometrů), ale ve skutečnosti je díky atmosféře jeho ostrost běžně pětadvacetkrát horší, kolem jedné vteřiny. To je zoufale málo: kometární jádra, planetky, detaily vzdálených galaxií i střed naší Galaxie se proto ukrývají za rouškou bublající atmosféry.

Vlivem neklidného vzduchu jsou obrazy kosmických objektů rozmazané a i na těch nejlepších pozorovacích místech v chilských Andách či na Havaji jen málokdy rozlišovací schopnost dalekohledů dosáhne pod 0,5 vteřiny. Ostatně přesvědčit se o tom můžete na vlastní oči: Když se na nějaké hvězdárně podíváte dalekohledem s velkým zvětšením na jasnou hvězdu a trochu si ji rozostříte, spatříte barevně pulsující, poskakující skvrnu. Právě této nádhery se chtějí profesionální hvězdáři zbavit. Dodejme, že s úspěchem.

Hlavním klíčem k prolomení nepříjemné záležitosti se stala tzv. adaptivní optika. Celý trik spočívá v řízených deformací sekundárního zrcadla velkého dalekohledu, které vyrovnává rušivé působení neustále se měnící atmosféry a soustředí posbírané světlo na co nejmenší plochu. Optická soustava pak pracuje stejně jako ve vesmíru a je omezena jen ohybem světla a dalšími známými zákonitostmi.

Ilustrační foto...

Celá metoda je samozřejmě velmi složitá, a proto není divu, že ji nejdříve s úspěchem používaly špionážní družice. Ty se sice pohybují na oběžné dráze, ale zajímá je dění na dně vzdušného oceánu a tudíž musí s jeho "rozbouřenými vodami" také bojovat. V praxi to celé vypadá tak, že se menším dalekohledem sleduje skutečná nebo uměle vyrobená hvězda. Na základě její podoby se počítají a provádějí až několiksetkrát za sekundu deformace zrcátka nastaveného do cesty světla posbíraného hlavním dalekohledem.

Snad nejúspěšnějším případem využití této opticko-mechanické magie je dnes desetimetrový Keckův dalekohled číslo II, na kterém se se světlem čaruje už přes rok. V blízké infračervené oblasti (1 mikrometr), která je současně vůči neklidu atmosféry odolnější, přitom dosahuje fantastického úhlového rozlišení 0,04 vteřiny. Tedy na úrovni Hubblova kosmického dalekohledu. (Ovšem zatímco stavba této observatoře vyšla na několik miliard dolarů, Keck si hvězdáři díky soukromé nadaci pořídili za desetinu a samotná adaptivní optika vyšla na směšných 7,4 milionu dolarů.)

"Keckův systém adaptivní optiky posunul hranice našich možností o notný kus a především umožnil zcela využít kapacity desetimetrového dalekohledu: jeho rozlišení a schopnosti posbírat světlo," komentoval před nedávnem úspěchy dr. Peter Wizinowich z havajské observatoře. "Nyní totiž můžeme sledovat objekty s desetkrát až dvacetkrát jemnějšími detaily." Skutečně, byť se mnohdy jedná pouze o testovací záběry, je čím se chlubit. Nádhernou ukázkou je například snímek Jupiterova měsíce Ió, na kterém se podařilo identifikovat desítky nejrůznějších útvarů, včetně jednoho výtrysku z aktivního vulkánu. A to i přesto, že průměr celého satelitu nepřevyšuje 1,4 úhlové vteřiny. (Pod tímto úhlem spatříte korunovou minci ze vzdálenosti asi tří kilometrů!) Samozřejmě, že záběry nedosahují kvality sondy Galileo, ale ta je -- jak známo -- na konci své aktivní dráhy a dění na povrchu zajímavého tělesa již brzo budeme opět sledovat jenom ze Země či nejbližšího okolí.

Ilustrační foto...Neméně vzrušující jsou i snímky jiných objektů: Keckův systém zachytil pohyb oblačných vrstev v Neptunově atmosféře (poprvé od průletu Voyageru 2), největší detaily na povrchu Saturnova měsíce Titanu, ulovil několik kandidátů na hnědé trpaslíky, kteří se pohybují v sousedství málo svítivých hvězd, nahlédl do okolí aktivních jader galaxií a zobrazil i drobné hvězdné ostrovy s velkým kosmologickým posuvem.

Adaptivní optika je prostě natolik úspěšná, že zcela nahrazuje jiné starší metody, pomocí kterých se astronomové prokousávali k lepším úhlovým rozlišením. Jedním takovým trikem byla i tzv. skvrnková interferometrie, kdy se sledovaný objekt mnohokrát rychle vyfotografuje a z na pohled nepřehledného souboru nic neříkajících skvrnek se pak matematicky rekonstruuje výsledný obraz. Tímto způsobem se například v listopadu loňského roku na Kecku sledovala planetka 216 Kleopatra. "Ovšem dnes, když už je v provozu adaptivní optika, nebudeme tuto technologii dál používat," komentoval výsledky Bruce Macintosh. "Pozorování Kleopatry byla jedna z posledních skvrnkových interferometrií na Kecku."

Podobný systém dostanou do výbavy brzo i další veliké dalekohledy (například VLT v Chile či dvojice Gemini). Dosud neochvějný trůn Hubblovy observatoře se tak už v brzké době zakolísá a možná i zhroutí úplně. Na jeho místo přijdou jiní a po nich další a další a další...

Jiří Dušek

| Zdroj: Keck Observatory, Internet IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Zakryje popel ze St. Helens krvavý Měsíc?
Ilustrační foto...
Další milník jinoplanetnických detektivů
Ilustrační foto...
Proměnná sluneční konstanta
Ilustrační foto...
Titius-Bodeovo pravidlo
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2005 (XL.) - díl C
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691