Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Jak je starý vesmír?

Otázka, která nedává řadě hvězdářům spát. Bez ohledu na velké úsilí řady odborníků totiž kosmologické modely končí s velmi rozdílnými výsledky od 10 do 16 miliard let. Tým z Evropské jižní observatoře ovšem v těchto dnech nabídl alespoň částečnou odpověď: Vesmír je starý nejméně 12 a půl miliardy roků. Jak na to přišli?

Ilustrační foto...Odhadování stáří vesmíru je sice principiálně jednoduché, avšak nesmírně obtížné. V podstatě je založené na předpokladu, že musí být starší než nejstarší v něm existující objekty. Stačí tedy objevit a přesně datovat ty nejextrémnější "fosílie" a máte vyhráno. No a právě v tom je ten háček.

Určování stáří hvězd není nijak jednoduché a tíží ho poměrně velká chyba. Poměrně snadné to máme u Slunce, jehož věk se odhaduje metodami radioaktivního datování těles sluneční soustavy, zejména pak meteoritů, o níž soudíme, že se zformovaly společně se s ním.

U vzdálenějších stálic si vypomáháme řadou nejrůznějších triků, počínaje aktivitou, přes zasazení do teoretických modelů hvězdného vývoje až po zastoupení těžších prvků. Právě poslední ze jmenovaných možností využil i mezinárodní tým, který dostal k dispozici část Velmi velkého dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské hoře Paranal.

Ať už se velký třesk odehrál kdykoli, vesmíru dal do vínku téměř výhradně pouze vodík s příměsí helia a nepatrným množstvím dalších těžších prvků -- především lithia, berylia a bóru. Vodík je ostatně dodnes bezkonkurenčně nejrozšířenější.

Dnes pozorované zastoupení prvků má na svědomí především nukleosyntéza probíhající v nitrech hvězd, které se objevily vzápětí po vzniku vesmíru. "Nezbytný je však ještě jeden krok," komentuje celý vývoj Zdeněk Mikulášek ve skriptech Úvod do fyziky hvězd a hvězdných soustav, "objasnění mechanismu, jímž se nově vyrobené prvky dostávají z centrálních oblastí hvězd do prostoru. Tím může být třeba výbuch supernovy nebo hvězdný vítr vanoucí z povrchu hvězd ve velmi pokročilém stadiu vývoje."

"První generace hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku tj. před zhruba 11 - 13 miliardami let, se proto skládala prakticky výhradně z vodíku a helia, jež vzniklo v době, kdy byl vesmír ještě hustý a horký." Uvádí dál Zdeněk Mikulášek. "Ve hvězdách této generace, čili ve hvězdách populace II. se tedy poměrné zastoupení helia a vodíku příliš nelišilo od současného, takřka zcela však chyběly těžší prvky. V nitrech hvězd prvních generací vznikaly těžší prvky, z nichž menší část se v bouřlivějších vývojových etapách dostala do mezihvězdného prostoru, kde obohatila látku, z níž pak vznikaly další generace hvězd, hvězdy populace I. V jejich počátečním chemickém složení jsou prvky těžší než helium zastoupeny několika procenty, v extrémních případech až pěti. Ukazuje se, že čím později dotyčná hvězda vznikla, tím vyšší má obsah těžších prvků."

Takže zatímco Slunce obsahuje asi dvě procenta těžších prvků (zbytek jde na vrub vodíku a hélia), u stálic z kulových hvězdokup -- nejstarších těles ve vesmíru -- klesá jejich zastoupení až na dvě setiny slunečního množství.

Ilustrační foto...

Po několika desetiletích bezvýsledného hledání se však americkému hvězdáři Timothy C. Beersovi a jeho spolupracovníkům podařilo zahlédnout tisíce stálic s mnohem menším množstvím těžších prvků než v případě kulových hvězdokup. Tyto nenápadné stálice obsahují jen desetitisícinu slunečních zásob a musely se tudíž objevit krátce po vzniku Galaxie. Dosud stále ještě nepříliš pochopené epizodě ve vývoji našeho vesmírného ostrova.

Díky grantu Evropské jižní observatoře se mohl mezinárodní tým dokonce na některé z velmi starých hvězd podívat i trochu podrobněji. Hned první pozorování přitom přineslo velmi zajímavé výsledky.

CS 31082-001 je nenápadná hvězdička dvanácté velikosti. Tak slabé objekty sice uvidíte ve větších dalekohledech českých hvězdáren, nicméně právě tahle leží hluboko na jižní obloze. Rozkladem jejího světla se hvězdářům podařilo objevit a odhadnout i zastoupení velmi vzácných prvků izotopu thoria (232Th) a uranu (238U).

Podobně jako v případě archeologického datování prostřednictvím uhlíku "cé čtrnáct", tak stáří CS 31082-001 odhadli na 12,5 miliardy roků s chybou 1,5 miliardy. (Uhlík jako takový se pro hvězdáře příliš nehodí, rozpadá se velmi rychle, avšak thorium má poločas rozpadu 14,05 miliardy roků a uran 4,47 miliardy roků.)

Zatím ale vyhráno rozhodně není. Astronomy čekají další analýzy získaného spektra, stejně jako teoretické výpočty a laboratorní měření příslušných izotopů. Kromě toho se pokusí nalézt další staré stálice a odhadnout i jejich věk. Proto si ještě počkejme.

Jiří Dušek

| Zdroj: ESO News IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Bude SOHO vlajkovou lodí sluneční flotily?
Ilustrační foto...
O svícení 8
Ilustrační foto...
Týden s vesmírem 20
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Jak se rodí letní hvězdy?
Ilustrační foto...
Máte svého oblíbeného mimozemšťana?
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691