Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Vulkány na Ió jako živé

Nově zpracované snímky Jupiterova měsíce Ió pořízené sondou Galileo, odhalily překvapující změny tohoto vulkanicky nejaktivnějšího zákoutí naší sluneční soustavy a rovněž poskytly dosud nevídané prostorové pohledy.

Už je tomu dvacet dva let, co si Linda Marabitová, členka týmu pro vyhodnocování snímků ze sondy Voyager 1, povšimla na okraji měsíce Ió neobvyklého vějíře, který prozradil současnou vulkanickou aktivitu této Jupiterovy družice. Průletem sond Voyager ale sledování neobyčejně aktivního vulkanického světa zdaleka neskončilo. Díky stále se zdokonalující pozorovatelské technice bylo možné změny na povrchu Ió monitorovat i ze Země.

V dubnu 1999 se tak například podařilo na vzdálenost téměř miliardy kilometrů sledovat fontánu lávy tryskající z vulkánu Pilan. Snímky s velmi nízkým rozlišením, pořízené ze Země ale zdaleka nepostačovaly k tomu, aby odhalily dramatické děje uvnitř samotných lávových fontán.

Dosud nevídané pohledy přímo do nitra Héfaistovy dílny nám poskytla až sonda Galileo. Snímky lávových fontán uvnitř vulkánů Prométheus, Amirami a také pozorování aktivního lávového jezera uvnitř nejrozsáhlejšího vulkánu Pelé potvrdily dřívější hypotézy, založené na pozemských pozorováních o tom, že intenzivní tepelné toky pocházejí z aktivních lávových fontán. Změny probíhající uvnitř nejaktivnějších oblastí probíhají ale dosti rychle a proto se nesnadno monitorují. Sondě Galileo se to však podařilo.

Ilustrační foto...

Vlevo je mozaika složená ze snímků pořízených 26. listopadu a 3. července 1999 s rozlišením 183 metrů a 1,3 kilometrů na obrazový bod. Vpravo je stejná oblast zobrazená sondou Galileo 22. února 2000 s rozlišením 315 metrů na obrazový bod. Snímky doplněné o teplotní data (červené a žluté oblasti), jasně prozrazují přesun aktivity na okraj velké kaldery (kráter vlevo).

Ilustrační foto...

Fotografování z různých směrů umožnilo rovněž sestavit trojrozměrný pohled na velké pohoří zvané Tohil Mons. První mozaika, pochází z detailních snímků pořízených 22. února 2000 s rozlišením 165 metrů na obrazový bod a ze snímků s nižším rozlišením (1,3 km na obrazový bod), které sonda pořídila 30. června 1999. Sever je nahoře a Slunce svítí sondě přímo "do zad", takže zde nejsou zřetelné žádné stíny. Na mozaice sice můžeme obdivovat pohoří v celé kráse, ale nevíme díky němu nic o reliéfu této krajiny. To lze až pomocí obrázku vlevo dole, který zobrazuje vertikálně nadsazený reliéf Tohil Mons, zjištěný vhodnou kombinací pohledů z 11. října 1999 a 22. února 2000, které jsou vůči sobě posunuty. Výška nejvyššího bodu se pohybuje v rozmezí čtyř až šesti kilometrů.

Ilustrační foto...

Užijete-li červenomodré brýle, rázem se z Tohil Mons stane prostorový objekt s dvěma vulkanickými depresemi zvanými paterae. Největší depresi najdeme podél severovýchodního okraje pohoří. Prostorový pohled rovněž odhalí, že menší deprese s tmavým dnem je obklopena horským štítem. Zřetelně lze rozeznat i koncentraci světlého materiálu v blízkosti úpatí. Série poschoďových srázů možná prozrazuje jednotlivé vrstvy kůry měsíčku Io.

Nejrychlejší toky řídké lávy s malým obsahem kyseliny křemičité byly na Zemi zjištěné u vulkánu Kilauea na Havajských ostrovech. Během necelého půlroku zde vulkán pokryje lávou asi 10 kilometrů čtverečních. Co je to však ve srovnání s největším aktivním lávovým proudem Amirani na měsíci Ió, který během stejné doby pokryl asi 620 kilometrů čtverečních. Jeho činnost je mohutná nejen se srovnání se Zemí, ale i s jinými aktivními oblastmi na Ió. Vulkán Prométheus například lávou pokryje za stejnou dobu "jen" asi 60 kilometrů čtverečních. Tyto poměrně přesné údaje získali vědci na základě dvou snímků z října 1999 a února 2000, pořízených v rozmezí 134 dní, na kterých bylo objeveno 23 nových lávových proudů.

Ilustrační foto...

Studium této obrovské lávové kuchyně umožňuje pochopit, způsob vzniku podobných vulkanických útvarů i jinde ve sluneční soustavě. Naše Země zažila podobně mohutné výlevy lávy naposledy asi před 6 až 16 miliony lety, podél řeky Columbia, kde se lávové proudy táhnou ze státu Idaho až k Tichému oceánu, takže dosahují délky kolem 300 kilometrů. Navzdory tomu, že Amirani vyprodukuje za každou sekundu přes sto tun lávy, probíhají výlevy tohoto obrovského množství lávy poměrně poklidně. Nejinak tomu bylo pravděpodobně i v případě pozemských bazaltů v oblasti řeky Columbia.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Jet Propulsion Laboratory a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Odtahovka ve Vesmíru? Proč ne?
Ilustrační foto...
Rovery a nastupující marťanská zima
Ilustrační foto...
Vesmír na prodej!
Ilustrační foto...
Tyfloastronomie míří do zahraničí
Ilustrační foto...
Dvě stovky hrozivých balvanů aneb 200 PHA
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691