Ruský kosmický program dostal na rok 2001 pouze polovinu minimální možné částky, prohlásil minulý měsíc na uzavřeném jednání poslanců Státní Dumy a některých specialistů Jurij Koptěv, hlava Ruské kosmické agentury.
Už je to tak. Dokonce i Indie investuje do výzkumu vesmíru dvakrát tolik. Přitom zvládne dva starty vlastních raket ročně a nemá žádný pilotovaný program... Ruská kosmická agentura na letošní rok žádala k zajištění základních projektů tři miliardy rublů... a dostala pouze 1,4 miliardy.
Přitom jenom roční provoz stanice Mir přijde na dvě miliardy a specialisté nejsou nijak nadšeni z jeho současného stavu. To je ostatně jeden z důvodů, proč bude zlikvidován. A i když Jurij Semjonov, hlavní velitel stanice a prezident společnosti Energija, namítá, že by se v případě trvalého pobytu kosmonautů na jeho palubě řadě problémů předešlo, cena by i tak byla značně vysoká.
O útrapách ruského, kdysi tak ambiciózního programu svědčí fakt, že dopravní loď Progress M-44, která se minulou středu spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí, poslala společnost Energija za vlastní peníze.
Ale i kdyby Rusové zcela rezignovali na pilotované lety, stále jim ještě zbývá na oběžné dráze 110 umělých družic. Jenom několik z nich přitom slouží k zajištění telekomunikačních služeb či k dálkovému průzkumu Země. Přitom jenom v Kosovu a jenom Američané použili k vojenským operacím hned 119 satelitů!
Agresivní komerční trh se navíc pokouší vytlačit ruské civilní družice. Samozřejmě s tím, že je nahradí vlastními -- dražšími a kontrolovanými zahraničními subjekty. Typickým příkladem je vlastní satelitní navigační systém GLONASS: Ze 24 družic, které zajišťují normální provoz, je funkčních pouze třináct...
Ruských civilních satelitů dnes napočítáte 44: 34 z nich je přitom v takovém stavu, že "mohou zkolabovat v jakoukoli chvíli." Většina těchto telelekomunikačních, meteorologických a pozorovacích družic totiž dávno přesáhla plánovanou životnost. Bíží se tedy soumrak ruského, kdysi tak ambiciózního kosmického programu?
