Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Shoemaker/NEAR na konci cesty

Výprava velmi úspěšné sondy je po pěti letech práce definitivně u konce. Malá laboratoř, která jako první dosedla na povrch planetky, je od poloviny minulého týdne v elektronickém spánku. Navždy?

Ilustrační foto...Poslední signál ze vzdálené sondy, která sedí na povrchu planetky Eros, u okraje rozsáhlé prolákliny Himeros, nasály antény Deep Space Network ve středu 28. února v sedm hodin odpoledne východoamerického času. Tedy nad ránem 1. března našeho času.

"NEAR došel až na konec," komentoval tuto událost doktor Stamatios Krimigis, z Laboratoře aplikované fyziky Johns Hopkins University, která sondu postavila a také po celou dobu i řídila.

"Tato výprava byla nakonec mnohem úspěšnější než jsme čekali," přidal se dr. Robert Farquhar. "Nejdřív jsme získali první záběry planetky typu C, při průletu kolem Mathilde v roce 1997. Pak jsme se v říjnu a v lednu několikrát přiblížili k Erosu na 2,7 kilometru; až jsme nakonec 12. února jako první dosedli na povrch planetky. Všechny tyto přídavky nás přitom nic nestály. Pokud tedy zmíníme motto 'rychle, levněji a lépe', znamená to pro nás především 'lépe'."

Sonda Shoemaker/NEAR přistála na povrchu planetky Eros v pondělí 12. února ve 21:02:10 našeho času. Šance na přežití odhadovaná na 1 ku 100 vyšla! Sledovací stanice NASA ve Španělsku a Kalifornii totiž i poté sledovaly slabý signál ze širokopásmové antény.

Nyní víme, že leží na boku, opřená o dvojici slunečních panelů, jenom dvě stě metrů od předem vytipovaného místa -- u okraje rozsáhlé prolákliny Himeros, na rozhraní dvou geologicky rozdílných oblastí. S rychlostí 1,5 až 1,8 metru za sekundu šlo o nejpomalejší přistání v dějinách pozemské kosmonautiky. Na Marsu, Měsíci i Venuši to pokaždé byly výrazně tvrdší nárazy.

Nečekaný úspěch odborníci využili k dalším, neplánovaným vědeckým měřením. Od patřičných úředníků NASA k tomu ostatně ihned dostali i požehnání: Čtrnáctidenní prodloužení mise a porce času sítě antén Deep Space Network. navíc. Jenom na okraj připomeňme, že tato soustava sedmdesátimetrových radioteleskopů v Kalifornii, Austrálii a Španělsku má za úkol komunikovat se všemi meziplanetárními sondami a že je na ní poměrně dlouhá fronta.

Ilustrační foto...

Prodloužení práce sondy využili odborníci především k zapnutí gama spektrometru, jenž mohl z bezprostřední blízkosti provést chemický rozbor povrchu. (Detekuje záření z radioaktivních prvků na povrchu či z interakce kosmického záření s atomy povrchu.) Detektor se totiž nacházel maximálně metr od planetky (v závislosti na tom, jak Shoemaker/NEAR přistála) a jeho citlivost tak vzrostla nejméně o řád! To si však vyžádalo renovaci softwaru a jeho nahrání do paměti sondy.

Všechno se stihlo. Takže kromě upravených znalostí o složení Erosu, si technici navíc -- neplánovaně -- otestovali i možnosti tohoto zajímavého detektoru. Výsledky se samozřejmě stále zpracovávají, nicméně už nyní je jisté, že poslouží k lepší klasifikaci planetky a tedy i zmapování jejího původu. Podobné zařízení bylo i na palubě Apolla 15 a 16. A analýza získaných dat, stejně jako nezbytné kalibrace tehdy zabraly šest až osm měsíců.

"Data z rentgenového spektrometru, jenž studoval Eros z oběžné dráhy, naznačují, že planetka má velmi podobné složení jako chondrity," popsal dosavadní výsledky Andrew Cheng. "Což jsou nejběžnější na Zemi nacházené meteority."

Od 28. února je Shoemaker/NEAR potichu. Oblast, kde sonda nalezla poslední útočiště, se při každé otočce nezadržitelně odklání od Slunce, na kterém závisí dodávka elektrické energie. Navíc sem přichází "zima", během které klesne teplota okolí až na -150 stupňů Celsia. Poslední fotony proto na sluneční panely laboratoře dopadnou někdy na počátku srpna. Teprve pak definitivně ztratí jakoukoli možnost komunikovat se Zemí.

Přesto všechno se zdá, že bychom o Shoemaker/NEAR mohli ještě slyšet. Pokud pomineme záplavu vědeckých měření, které odborníci budou několik následujících let pozvolna přežvýkávat, je dost možné, že se sonda opět ozve. Někdy v listopadu na ní totiž začne opět nesměle svítit Slunce, a v polovině roku 2002 pak v této části planetky opět nastane léto. A kdo ví? Třeba elektronika a ostatní palubní přístroje vlezlý chlad přežijí... Nebyla by to pěkná tečka za celým tím báječným výletem?

Jiří Dušek

| Zdroj: Space.com, JHU APL News a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Borelly v negližé
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2003 - díl A
Ilustrační foto...
Malý ale důležitý – Yarkovského efekt
Ilustrační foto...
CESLAB nebude...
Ilustrační foto...
NASA a Google budou spolupracovat
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691