Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Kosmický bungee jumping

Všichni ještě máme v živé paměti lehké dosednutí sondy Shomeaker/NEAR na povrch planetky Eros. Podle původního plánu se měla pokusit večer 14. února znovu vzlétnout a vystoupat až čtyři sta metrů nad povrch planetky. Shomeaker/NEAR se ale po přistání neodmlčel, takže další skákání řídící středisko zatrhlo. Jedinou sondou, která záměrný kosmický bungee jumping uskutečnila tedy stále zůstává Surveyor 6.

Ilustrační foto...Sondy amerického programu Surveyor byly určeny k měkkému přistání na měsíčním povrchu, k detailnímu snímkování a zjištění jeho mechanických vlastností v rámci připravovaného programu Apollo. Muselo se přece zjistit, po čem budou vlastně kosmonauti na Měsíci šlapat.

Sond Surveyor bylo celkem sedm, z toho celkem pět úspěšných, protože Surveyory 2 a 4 se nekontrolovně zřítily na měsíční povrch. Celková cena projektu činila 26 milionů dolarů.

První neposednou sondou se vlastně stal 20. dubna 1967 už Surveyor 3. Jeho "skoky" ale nebyly vůbec úmyslné. Při přistávání se totiž při rychlosti 2,1 m/s nevypnuly tři řídící trysky, a tak se sonda opět vznesla do výše 10,6 metrů. Podruhé Surveyor 3 dosedl na měsíční povrch rychlostí 1,95 m/s, asi osm metrů od původního místa. Během druhého, téměř třímetrového skoku se podařilo povelem ze Země vypnout trysky a sonda konečně dosedla na Měsíc.

Na skloněném svahu kráteru, který dostal jméno "Surveyor", se pak ještě asi o metr sesunula dolů. Následky tohoto poskakování ostatně při přímé inspekci zdokumentovali kosmonauti Charles Conrad a Alan Bean z Apolla 12, které 19. listopadu 1969 přistálo necelých 200 metrů od sondy.

Ilustrační foto...První plánovaný skok provedla až sonda Surveyor 6, která přistála v oblasti měsíčního Zálivu středu 7. listopadu 1967. Po týdenním průzkumu, při kterém sonda pořídila 14 500 záběrů měsíčního povrchu, se pracovníci řídícího centra rozhodli sondu přesunout jinam.

Povelem ze Země byly zapáleny její řídící trysky a sonda vzlétla do výše asi tří metrů a přistála ve vzdálenosti 2,5 metrů od původního místa. Změnou pozice mohla jediná kamera pořídit dalších téměř 15 tisíc záběrů, které s předchozími vytvořily stereoskopický pohled na měsíční krajinu.

Opravdovým přeborníkem mezi "skokany" se však stala sonda Pathfinder, která 4. července 1997 přistála na Marsu. Zabalená do odolného krunýře ze vzduchových polštářů (airbagů) dopadla na povrch rychlostí 14 m/s. První střet s červenou planetou byl natolik prudký, že airbagová koule byla vymrštěna do výšky patnácti metrů a pak ještě provedla dalších patnáct skoků. Sonda celé dvě a půl minuty skákala rychlostí 12,5 m/s po povrchu a urazila tisíc metrů, než se konečně zastavila. Inu, některé sondy to skutečně nemají lehké.

Pavel Gabzdyl

| Zdroj: Podle různých zdrojů IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Bolid 18. 11. 2001 04:19:01
Ilustrační foto...
Hvězdárna Valašské Meziříčí slaví padesá
Ilustrační foto...
Stručně z kosmonautiky XIV
Ilustrační foto...
Světelné linky 2
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 37
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691