Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Marťanská Greenwich

Stále čilý Mars Global Surveyor zhotovil snímek nenápadného, malého a velmi významného kráteru: Airy-0.

Ilustrační foto...U nás na Zemi to máme jednoduché. Polohu nultého poledníku, od kterého se rozvíjí ladná kartografická síť, definuje stařičká Královská observatoř v anglické Greenwich. Pokud mne paměť neklame, je tato instituce, kde už se hvězdy dávno nepozorují, součástí Londýna. Před ní se pak nachází zajímavá turistická atrakce -- v dlažbě vyznačená tenká čára, která ukazuje polohu a směr nultého poledníku. Když si na něj rozkročmo stoupnete, bude jedna vaše noha na východní a druhá na západní polokouli.

Tím skutečným "základním kamenem" je však podle mezinárodní úmluvy z roku 1884 zvláštní dalekohled v jedné z kopulí. Postavil ho sir George Biddell Airy už v padesátých letech devatenáctého století a sloužil ke zjišťování, ve kterém okamžiku vytipovaná stálice prochází právě centrálním poledníkem. Taková vizuální pozorování byla základem navigaci vlastně až do příchodu kosmické techniky.

Zajímavé je, že dnes umělé družice, stejně jako síť radioteleskopů Very Long Baseline Interferometry (VLBI) sledující vzdálené rádiové zdroje (např. kvasary), pracují s tzv. mezinárodním referenčním poledníkem, jenž leží asi sto metrů východně od Airyho dalekohledu v Greenwich.

Ilustrační foto...To s Marsem je to ještě složitější. Tam nám zatím nikdo dalekohled na sledování hvězd nepostavil a zřejmě ještě hodně dlouho ani nepostaví. Prvním "pevným bodem", vůči kterému nebeští kartografové posuzovali polohu ostatních objektů na povrchu planety, se stala malá kruhová skvrnka označená písmenkem "a". W. Beer aj. H. Madler ji v letech 1830 až 1832 využili k určení rychlosti rotace Marsu. Do téhož místa umístil nultý poledník na své mapě i G. V. Schiaparelli v roce 1877. Camille Flammarion ho pak dodatečně pojmenoval Sinus Meridiani -- Záliv středu.

Jenže v roce 1972 k Marsu přilétl Mariner 9 a na Zemi nám poslal jeho mapu s rozlišením kolem jednoho kilometru. Po řadě komplikovaných propočtů nakonec Merton Davies za počátek sítě marťanských souřadnic zvolil půlkilometrový kráter, vzápětí nazvaný Airy-0. Podle velkého kráteru Airy v Sinus Meridiany, uvnitř kterého leží. Nula samozřejmě značí, že tímto místem prochází onen nultý poledník.

Mariner 9 kráter Airy-0 vyfotil jednou (3. záběr při 533. obletu planety), stejně jako Viking 1 v roce 1978 (46. záběr při 746. obletu). Jinak nic. Skutečně, pouze tyto dva záběry položily základ tamní kartografie pro celý zbytek dvacátého století.

Ilustrační foto...

Zato Mars Global Surveyor nezahálel. Jeho kamera zkoušela pořídit snímek nulového Airy při každém blízkém průletu prakticky od počátku svého mapování.

O tom, že se jednalo o poměrně obtížnou úlohu, svědčí fakt, že zachycení tak malého útvaru potřebovala hned devět pokusů. Přímo nad kráterem se přitom sonda ocitla prakticky až na konci svého "základního" výzkumu, 13. ledna 2001.

Podívejme se na získané záběry. Na prvním, který vykreslila širokoúhlá kamera sondy, jsou vyznačeny okraje jednotlivých snímků. Druhá kompozice pak seskládaly snímky tří sond: A je kousek ze záběru Marineru 9, B pochází z dílny Vikingu 1 a C z Mars Global Surveyoru. Airy-0 je velkým kráterem v horní polovině zorného pole.

Ilustrační foto...

Nový, výrazně ostřejší pohled se přitom nestává jenom geologickou studií důležitého referenčního bodu, ale povede také k jeho lepší lokalizaci a tedy i zpřesnění celé kartografické sítě. Na to se těší především projektanti dalších výsadků na povrchu Marsu. Airy-0: Malý, ale šikovný.

Jiří Dušek

| Zdroj: NASA/JPL/MSSS photo release IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Podivuhodná hvězda v Jednorožci
Ilustrační foto...
Titan - díl šestý (Oceán a jiné zdroje metanu
Ilustrační foto...
2006: Praha středem hvězdářského světa
Ilustrační foto...
Ahoj Jupitere...
Ilustrační foto...
Titan - Nové poznatky z Cassini
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691