Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pekelně krásná planeta

I když třeba pravidelně nesledujete dění na obloze, jistě jste si už všimli neobvykle jasné hvězdy, která každý večer září jako třpytivý diamant v západní části nebe. Ano, je to sama Večernice, planeta Venuše ve své největší kráse.

Ilustrační foto...Její jasné a klidné žlutobílé světlo dává pocit něčeho nadpozemsky dokonalého, nedosažitelného a přece jakoby blízkého oproti ostatním mnohem slabším tečkám hvězd a planet. V tomto případě zcela výjimečně zdání neklame. Ovšem jenom v tom, že se opravdu jedná o naši poměrně blízkou sousedku. Pod andělsky bělostným příkrovem hustých mračen planety se totiž skrývá temně rudé peklo.

Ve zlatém věku sci-fi literatury, tedy ve 30. a 40. letech 20. století (je mi tak nějak trapné nazývat ho minulým stoletím), posloužila Venuše jako místo, kam autoři s oblibou umisťovali děj svých mimozemských dobrodružství. Není divu -- Venuše se tehdy zdála být téměř dvojčetem Země -- skoro stejně velká a hmotná, jen o něco blíž ke Slunci, s hustou atmosférou.

Povrch planety však neustále halí souvislá neprůhledná oblačnost -- kdo mohl tehdy před šedesáti lety, ještě před začátkem éry kosmonautiky a výkonných radarů, tušit, co se skrývá na povrchu... A tak tam ve fantazii spisovatelů vyrůstala mimozemská města a přístavy pro kosmické lodě roztodivných tvorů.

Invaze pozemských kosmických sond v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech však veškeré smyšlené obyvatele Venuše donutila přestěhovat se jinam. Chce-li dnes autor sci-fi románu nechat své hrdiny procházet se po Venuši, musí je vybavit neobyčejnou odolností. Atmosférický tlak je zde devadesátkrát větší než na povrchu Země (stejný tlak panuje skoro kilometr pod hladinou pozemských moří!), oxid uhličitý tvoří 96 procent atmosféry a jeho schopnost absorbovat infračervené záření způsobuje silný skleníkový efekt. Ten udržuje povrchovou teplotu na 460 stupních Celsia, což je teplota, při které se vám spolehlivě roztaví nejen cínové spoje elektrických zařízení, ale například i olovo.

Když připočtete jedovatý oxid uhelnatý a oblaka kyseliny sírové, jistě uznáte, že tohle je přijatelné životní prostředí jen pro mimořádně otrlé mimozemšťany. Dalo pořádně zabrat i zvědavým pozemským robotům -- vždyť žádná z přistávacích částí sovětských sond Veněra nepřežila na povrchu déle než dvě hodiny.

Rozžhavený povrch planety v noci slabě svítí temně rudou září a spolu s pustým, suchým a kamenitým rázem krajiny vytváří asi vcelku hororovou podívanou. Ve dne se přece jen nějaké to světlo hustými mraky prodere, takže je zde šero asi jako za pozemského hodně oblačného dne. Najdete zde pohoří, krátery po meteoritech i sopky, z nichž některé jsou možná činné i dnes.

Ilustrační foto...

Hustá oblačnost planety odrazí asi tři čtvrtiny dopadajícího slunečního světla, a spolu s blízkostí Venuše k Zemi z ní činí třetí nejjasnější objekt pozemské oblohy (po Slunci a Měsíci), což vám při pohledu na večerní oblohu neunikne. Když na ni navíc namíříte dalekohled (stačí i obyčejný triedr), oslnivý bod se změní v ostrý srpek podobný zmenšenému srpku Měsíce. Planeta se totiž právě v těchto dnech při svém oběhu dostala téměř mezi Slunce a Zemi, je proto osvětlována z opačné strany, než ze které se na ni díváme ze Země -- stejně jako Měsíc poblíž novu.

Možnost vidět Venuši coby srpek je vzácnější, než vidět ji jako obyčejný kotouček či "půlměsíc" -- má-li podobu srpku, je blízko Země, proto se zdánlivě pohybuje mnohem rychleji než jindy a během několika týdnů nám zmizí v okolí Slunce (je-li na ranní obloze, je všechno opačně -- planeta se vzdaluje od Slunce a přitom rychle dorůstá v "úplněk").

Možnost kochat se uzoučkým, oslnivě jasným srpkem Večernice budete mít téměř do konce března. V pátek 30. března totiž nastává dolní konjunkce se Sluncem, tedy obdoba měsíčního novu. Pokud se vám v době poblíž konjunkce podaří najít planetu v dalekohledu (těsně nad obzorem po západu Slunce nebo na denní obloze), může se stát, že budete odměněni mimořádným zážitkem -- okraje vlasově tenkého srpku se někdy protáhnou a spojí a planeta tak získá vzhled uzoučkého prstýnku.

Tento krátkodobý jev způsobuje rozptyl a ohyb slunečních paprsků procházejících oblačnou přikrývkou Venuše, který jim umožní dostat se k nám i z druhé strany, "za roh". Podobně vypadá Země při pohledu z Měsíce v době jeho úplného zatmění (proto také Měsíc není v té době úplně tmavý). Závisí to ovšem na aktuálním stavu dynamické atmosféry Venuše, takže není vůbec jisté, zda úkaz nastane.

V pátek 30. března Venuše zapadá v našich zeměpisných šířkách asi 15 minut po Slunci a v době jeho západu bude jen necelé tři stupně nad obzorem. Proto bude asi nejlepší zkusit planetu najít už ve dne, nejlépe máte-li možnost hledat podle souřadnic. Planeta ovšem bude jen 8 stupňů od Slunce, takže nalezení ve dne bude obtížné. Pozor, abyste během hledání nepřejeli dalekohledem přes Slunce -- to by byl sice nepochybně také silný zážitek, nicméně určitě ne příjemný -- sluneční paprsky soustředěné větším dalekohledem dokáží na výstupu z okuláru zapálit papír, takže kromě svého oka můžete zničit i samotný okulár.

Lukáš Král

| Zdroj: Volně podle NASA News IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Instantní pozorovatelna 36
Ilustrační foto...
Žeň objevů 2006 A
Ilustrační foto...
STS-120: Discovery – online přenos ze čtvrtéh
Ilustrační foto...
Pár slov k prednáške v Košiciach a niečo navy
Ilustrační foto...
Rádio IAN: Vladimír Remek a jeho hosté
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691