Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Pestře pomalované rakve hvězdných mrtvol II

Mlsný kocour Hubble opět olíznul svůj skleněný jazyk a vyplivnul astronomům další z detailních pohledů na zajímavé partie oblohy nacházející se žel hluboko pod jižním obzorem. Pojďme se spolu s ním podívat, jak to vypadá na hvězdném hřbitově, který máme za pomyslnými humny

Ilustrační foto....Pokud by se vám stala ta nemilá věc a ze dne na den jste se stali částici schopnou létat rychlostí světla, vydali byste se směrem k jižnímu zeměpisnému pólu a měli trochu štěstí, doletěli byste po téměř dvou stovkách tisíců let k nepravidelné galaxii, Velkému Magellanovu mračnu. Muselo by to být věru úžasné, pokud byste si ten výlet zkrátili třeba na týden (a pohybovali se tak asi dvacetmilionkrát rychleji -- fuj). Jenom stěží si dokážu představit, jak monumentální by bylo zvětšování galaxie před očima. Naštěstí je příroda při smyslech a podobně ztřeštěné výlety nám doslova zakazuje (snad). Proto musíme investovat neskutečně značné sumy do stavby dalekohledů, ať už pozemských, nebo vysoko nad našimi hlavami obíhajících -- "á-la Hubble". Právě ten, v kombinaci s pozemskými gigantickými kolegy, provedl podrobnou studii Velkého Magellanova mračna se zaměřením na slabé a nenápadné planetární mlhoviny.

To, co je viditelný výsledek tohoto bádání vidíte na přiloženém obrázku. Snímek galaxie jako celku pořídil slavný David Malin z Anglo-australské královské observatoře. Pro ilustraci vybrali astronomové STSCI (L. Stanghellini a kol.) šest mlhovin, které se jim podařilo pozorovat. Celkem nasnímali téměř tři desítky zajímavých planetárních mlhovin a pořídili tak snad nejrozsáhlejší a nejdetailnější studii stelárních ostatků za hranicemi Galaxie.

Ilustrační foto...
I závěry vypadají velmi zajímavě. Na detailní popis si ještě musíme počkat, ale zdá se, že je rozhodně o co stát. Podle tvaru plynné obálky mohou astronomové soudit nejen na to, jaká hvězda byla takto obnažena, ale i na to, v jakém prostředí v "matiční" galaxii se nacházela a jaké zde panovaly podmínky. Bipolární tvar prstenu nám napovídá, že progenitor mlhoviny vznikl v místech bohatých a těžší prvky, například neon. Ty jsou do prostoru zaneseny při výbuchu supernovy a jsou tedy takovým otiskem atomového prstu končící stálice. Barva mlhovin odpovídá navíc rozložení teplot v plynu. Čím modřejší, tím teplejší. Při známé vzdálenosti a měřitelném úhlovém průměru mohou astronomové nejen zkoumat pozorované a roztodivné tvary mlhovin, ale i jejich skutečné rozložení v prostoru a chemické složení. Z toho, jestli obsahují také velké množství těžších prvků lze soudit, která hvězda byla starší a která mladší. Každá z umírajících hvězd navíc zanesla do obálky nemalé množství uhlíku a jeho sloučenin, látky zoufale potřebné pro život, jak jej známe z pozemských měřítek.

Občas mě napadá, že devadesát procent všech objevů se dělá pomocí Hubblova kosmického dalekohledu. Nemáte také takový pocit?

redakce

| Zdroj: STSCI Press Release IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Cassini poslala pohlednici z Jupiteru
Ilustrační foto...
Instantní pamětník 18
Ilustrační foto...
Pátý rok na Marsu
Ilustrační foto...
Pozorovací víkendy v Úpici
Ilustrační foto...
Týden s Vesmírem 10
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691