Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Na kolik přijde?

Dokončení Mezinárodní kosmické stanice zřejmě americké daňové poplatníky přijde na další čtyři miliardy -- špatná zpráva, která dost možná přebije úspěchy působivé instalace laboratorního modulu Destiny.

Ilustrační foto...Stavbu orbitální základny, která měla být nejen vědeckou laboratoří, ale i hangárem k opravě poškozených satelitů, vyhlásil už v roce 1984 americký prezident Ronald Reagan. V narážce na tehdy velmi chladné vztahy se měla jmenovat Freedom -- Svoboda. K dosažení tohoto bezesporu smělého cíle si Američané na pomoc přizvali státy evropské aliance, Japonsko a Kanadu.

Stejně jako v případě ruského Miru se uvažovalo o řadě modulů, které by se jako stavebnice spojovaly až ve vesmíru. Na oběžnou dráhu by je přitom vyvážel především raketoplán. Ten by zajistil i další obsluhu.

Jenže zatímco Rusové na nebe pověsili legendární Mir, NASA bojovala s politiky. Následovaly změny v konstrukci i na vedoucí postech, a cena nového přístavu se vyšplhala z osmi miliard na ohromujících 38!

Radikální řez provedl až v roce 1993 prezident Bill Clinton: Buď stanici předělat nebo na ní rezignovat. Dan Goldin, ředitel americké kosmické agentury, proto vytvořil výrazně méně pompézní základnu, která by se postavila mnohem rychleji. K celému projektu navíc přizval Rusko, které mohlo nabídnout novou verzi Miru. Vznikla tak kompromisní varianta Mezinárodní kosmické stanice, jejíž jednotlivé komponenty by na oběžnou dráhu vynesly jak americké raketoplány, tak i osvědčené ruské rakety. Rusko by navíc, pomocí svých lodí Sojuz a Progress v prvních letech zajistilo pravidelnou obsluhu celé stanice.

Finální cenu základny pak NASA odhadnula na 17,4 miliardy dolarů, datum dokončení -- rok 2002. Jenže náklady i nadále rostly: Tentokráte díky Rusku, které se utápělo ve věčných ekonomických problémech. "Byly okamžiky, kdy by se někteří z nás nejraději schovali někam pod postel," prohlásil jeden z vedoucích projektu Jim Van Laak. Notorický nedostatek peněz, stejně jako další, náhodně kumulované průšvihy, totiž několikrát vedly až k likvidaci celého projektu.

Cena za vývoj tak vystoupala na 24,2 miliardy, přestřižení hypotetické pásky se pak odložilo na rok 2006. Pokud by se započítají i starty amerických raketoplánů, oceňuje NASA závěrečný účet na šedesát miliard. Přepočteno na staré, dobré české koruny 2400 miliard -- tedy troj a půlnásobek našeho státního rozpočtu!

Ilustrační foto...

Bohužel, americká kosmická agentura musela se skřípajícími zuby tuhle laťku posunout ještě výš: na 28,2 miliard, tedy o celých 62 procent oproti původnímu odhadu z roku 1993. Na vině je stále vyšší cena jednotlivých ruských i amerických komponentů. Cenu navýšilo i podcenění složitosti celé přípravy. Na dostatečné testování hardware a softwaru je jednoduše nezbytné více lidí, než si návrháři původně mysleli.

Jeden příklad za všechny: V říjnu NASA utratila 20 milionů dolarů jenom proto, aby vyřešila problém se zařízením kontrolujícím moment hybnosti gyroskopů, které by měl vynést raketoplán a posádka pak instalovat na stanici.

Naskýtá se ale otázka, kde ty čtyři miliardy NASA vezme. K novopečenému prezidentu Bushovi a příslušným komisím kongresu se už zpráva o podcenění rozpočtu dostala. Kdo nečekanou díru zalepí zatím ale zřejmé není. NASA šetří kde může a takový balík peněz už asi nikde -- bez drastických kroků -- neušetří. A to ani v případě, kdyby třeba omezila počet startů raketoplánů. "Na projektu kosmického letounu ve Spojených státech pracuje šest tisíc lidí a na celém světě osm až deset tisíc lidí," komentoval tyto úvahy Andrew Alien, technický ředitel tohoto projektu. "Počet zaměstnanců je přitom stejný ať už se letí čtyřikrát nebo devětkrát."

Agentura dokonce před časem oznámila, že nebude jednotlivé komponenty stanice vyrábět ve dvou exemplářích. Až dosud se veškerá zařízení dělala hned dvakrát: Jedno putovalo do vesmíru, zcela funkční záloha čekala na Zemi. Na řadu se dostala jenom po neúspěšném startu, většinou se ale omezila na nejrůznější testy. "Nemůžeme si dovolit postavit na Zemi, někde v hangáru, druhou Mezinárodní kosmickou stanici," prohlásil jeden z činovníků NASA. Kritici tohoto kroku ale namítají, že se v případě havárie může výstavba základny výrazně zpomalit nebo úplně zastavit. Úspora peněz je ale pro agenturu mnohem důležitější.

Úvahy, že by se výstavba stanice předčasně ukončila, jsou zatím mimo realitu. Proto jsou na místě tři následující scénáře:

  • Vláda vypíše pro NASA šek na chybějící čtyři miliardy.
  • Bude se stavět pomalejším tempem delší dobu.
  • Na oběžnou dráhu se pošle několik dalších modulů a stanice bude označena za dokončenou.
Stanice, zatím stále ještě neoficiálně označovaná Alfa, se už totiž pomalu stává soběstačnou. Kvalitní životní podmínky zajišťuje ruský servisní modul Zvězda, elektrickou energii dodávají sluneční panely instalované minulý prosinec a laboratorní modul Destiny se podařilo připojit jenom před několika málo dny. V dubnu základna dostane několik desítek metrů dlouhý robotický manipulátor, v červnu přibude komora, kterou budou kosmonauti vystupovat do volného prostoru.

Ilustrační foto...V tomto okamžiku samozřejmě může prezident nebo Kongres další pokračování zastavit. Takový krok by měl ale velké politické důsledky -- ze hry by vyšachoval zahraniční partnery. A to si George Walker Bush zřejmě nedovolí.

Japonská a evropská kosmická agentura totiž chystají své vlastní laboratorní moduly. Japonci navíc počítají s dálkovým manipulátorem a plošinou, na které budou testovat vliv vakua na nejrůznějších materiály.

Japonsko také pro NASA vyvíjí speciální centrifugu: jako poslední modul přidaný ke stanici, snad někdy v roce 2006, bude na oběžné dráze simulovat gravitaci. Americká agentura pro změnu připravuje spojovací uzly pro jednotlivé segmenty a velký obytný modul. Ten umožní pobyt šesti až sedmi výzkumníků. Stejně tak chce připravit nouzový miniraketoplán, který nahradí lodě Sojuz. Počítá se také se stometrovým nosníkem pro další panely slunečních baterií. Řada dalších komponentů pak už poslušně čeká ve frontě na Kennedyho středisku kosmických letů.

Cena Mezinárodní kosmické stanice, včetně letů raketoplánů a výdajů na její provoz se tak nejspíš vyšplhá na 95 miliard dolarů. Připomeňme, že Ronald Regan počítal s desetkrát menší částkou.

Jiří Dušek

| Zdroj: The Florida Today a další IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Opraví NASA Endeavour?
Ilustrační foto...
Oblaka plynu cestou k pochopení struktur vesmíru
Ilustrační foto...
Několik vět: Petr Pravec, Zdeněk Pokorný
Ilustrační foto...
Žena, která objevila osm komet
Ilustrační foto...
Dovolená s dalekohledem 2009
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691