Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...=Jaroslav Heiniš - revize plynu, Ostrava a okolí, stavební práce, rekonstrukce, hodinový manžel (www.heinis.cz). Ženklava, Kopřivnice, Příbor, Nový jičín, Bělotín, Bílovec...
DOMŮ   ARCHIV   IBT   IAN 1-50   IAN 50-226   IAN 227-500   RÁDIO   PŘEKVAPENÍ  
STALO SE

Moje milé obrázky: Mravenec

Na stránce IAN mi poslední dobou chybí několik věcí. Takže jsem se to rozhodl postupně napravit.

Ilustrační foto...Když jsme s Jiřím připravovali Hvězdářskou antiročenku (tentokrát s podtitulem Astronomie na přelomu tisíciletí), dostali jsme se do mírného sporu. Zatímco Jiří se snažil vybírat články tak, aby byly nadčasové či spíš obecné, já jsem si uvědomil, že nejsem schopný číst dál a dál pořád ty stejně důležité závěry a že si prostě tu a tam potřebuji připomenout, jak je ta astronomie krásná -- krom jiného ovšem. Tak se mi nakonec podařilo prosadit také nějaké nenadčasové povídání o některých pěkných snímcích Vesmíru.

Aby bylo příští rok z čeho vybírat, rozhodl jsem se tu a tam přispět (místo jiných, mnohem méně užitečných či příjemných aktivit, které jsem teď musel vyvíjet) krátkým popisem nějakého pěkného obrázku, který mě zaujme. A jako poslední větu v úvodu volím omluvu Amatérské prohlídce oblohy a Tomáši Rezkovi, že jsem si vypůjčil ze zpravodaje APO -- Bílého trpaslíka víceméně bez dovolení jejich nadpis "Moje milé obrázky". Budiž mi Země lehká...

Mravenec je planetární mlhovina. Mimo jiné samozřejmě... Tento druh objektů trpí podobným neduhem, jako třeba chudák Pluto. I ten je neprávem označován za planetu a protože jsou astronomové velmi konzervativní, asi už nikdo nikdy nenadělá nic ani s Plutem, ani s mlhovinami, o kterých se říká, že patří mezi nejkrásnější.

Na hvězdárnách se tradují pověsti o tom, že za svůj název vděčí planetární mlhoviny tomu, že v dalekohledech připomínají kotoučky planet. Nevím sice, co je na tom pravdy, ale pokud jsem měl tu čest, každá planetární mlhovina byla na můj vkus buď příliš bodová (a podobala se tak hvězdám) nebo zase mlhavá. Každopádně jsou to útvary, které pozorujeme v místech, kde umírá hvězda.

Nebo už umřela, ale i to je dosti vágní pojem. Umřela znamená, že skončila svůj život. Život? No dobrá -- existenci. Budeme-li tedy chtít hovořit, co nejméně tajuplně, měli bychom říct, že se jedná o stadium, do kterého se dostanou hvězdy na sklonku existence. Vnitřní procesy, probíhající jako důsledek jejich vývoje, nakonec donutí hvězdu zbavit se svých povrchových vrstev a obnažit tak cudně ukrývané jádro.

Stejně jako v případě Mravence. Tím je například bílý trpaslík -- malá a horká hvězda, kterou čeká jen postupné chladnutí. (Díváte se na Červeného trpaslíka?). Myslím samozřejmě Mravence na obloze. Proč se jmenuje právě takto, ale nevím. Moje fantazie si do tvarů mlhoviny doplnila úplně něco jiného...

Astronomové jsou každopádně uneseni. Díky planetárním mlhovinám se mohou dívat na různé scénáře vývoje různých hvězd. Tím základním hybatelem veškerých zákonů popisujících hvězdy je hmotnost, kterou dostanou při svém vzniku do vínku. Chceme-li tedy například studovat budoucnost našeho Slunce, můžeme buď počkat několik miliard let, během kterých to bude celkem nuda, nebo se podívat po okolí našeho domova do míst, kde hvězdy Slunci podobné už svoji existenci končí. A pak se možná nebudeme stačit divit...

Co badatele zkoumající podobně krásné obrázky planetárních mlhovin překvapuje, je nápadné i v tomto případě. Mlhovina, kterou podle očekávání utvořila sféricky symetrická (lapidárně řečeno kulatá) hvězda, vůbec sféricky symetrická není.

Nabízí se otázky, jak je to možné. Odpovědi nejsou jednoduché a vyžadují další pozorování. Jedním z možných vysvětlení je kupříkladu podvojnost stálice. Pokud budou v jádru planetární mlhoviny obíhat kolem společného těžiště hvězdy dvě, bude se plyn odnášený od jedné z hvězd chovat jinak, než kdyby zde byla jen složka dvojhvězdy. A pokud se nám nepodaří objevit druhou hvězdu v soustavě, není vše ztraceno. Můžeme se totiž dovolávat přítomnosti magnetického pole, které by mohlo částice opouštějící atmosféru hvězdy usměrňovat a později, když se dá do pohybu celá atmosféra, může i ta "kopírovat" siločáry tohoto pole. Kdo ví...

Ještě jedna věc mě na podobných snímcích fascinuje. Jsou jí barvy, které můžeme jedině díky gigantickým teleskopům a různým filtrům ve vesmíru obdivovat. Vzhledem k tomu, že atmosféry hvězd pozdních spektrálních typů bývají právě v důsledku hvězdného vývoje často znečištěny různými produkty jaderné syntézy, můžeme se tu a tam pokochat zajímavým zabarvením některých částí mlhovin. Použijeme-li vhodný filtr, zvýrazňující jinak jen těžko postřehnutelné zabarvení. Mlhovina se nachází asi devět set parseků od Země směrem, kde leží souhvězdí Pravítka.

Astronomické obrázky jsou podobně krásné, jako například fotografie brouků, nebo různých koutů naší planety. A protože cestování po Zemi si doufáme ještě užiji, cestování po Vesmíru zatím budu provozovat jen díky myší, klávesnici a internetu. A pokud chcete, můžete se zase někdy příště vydat do dalekých zákoutí se mnou.

redakce

| Zdroj: NASA, ESA and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA) IAN.cz
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...
archiv zdroj
RULETA
Země v dohledu!?
Ilustrační foto...
Diamantový prach 1
Ilustrační foto...
Hledání nebeských skel
Ilustrační foto...
ISS a Atlantis
Ilustrační foto...
XMM-Newton našel ohnivou kouli
Ilustrační foto...
STALO SE
4.12.2012 -
Probíhá experiment. Stránky se pomalu dostávají ze záhrobí zpět na světlo digitálního světa... Omluvte nedostatky, již brzy snad na této adrese najdete víceméně kompletní archiv IAN...

WEBKAMERA
 Upice webcam / widecam
UPICE WEBCAM

Add to Google

 

Pridej na Seznam
 

  © 1997 - 2017 IAN :: RSS - novinky z astronomie a kosmonautiky SiteMap :: www :: ISSN 1212-6691